Exoplanety
-
Alchymista
- Inženýr kosmonautiky

- Příspěvky: 1301
- Reputace: 537
- Registrován: 14.9.2016 1:01
Re: Exoplanety
Mimochodom - Zem a Venuša majú zhruba rovnaké množstvo uhlíka. Ale kým Venuša ho má v podobe CO2 v atmosfére, Zem ho má uložený v podobe karbonátov v zemskej kôre a vrchnom plášti...
A tí, čo tak urobia, budú nimi orať pre tých, čo tak neurobia.
-
Alchymista
- Inženýr kosmonautiky

- Příspěvky: 1301
- Reputace: 537
- Registrován: 14.9.2016 1:01
Re: Exoplanety
zrážka Protozeme a Theia v 2D animácii. Všimnite si jadro Theia a čo sa s ním stane - je to vysvetlenie, prečo máme v zemskej kôre ľahko dostupné siderofilné kovy zo skupiny železa...
https://www.youtube.com/watch?v=
https://www.youtube.com/watch?v=
A tí, čo tak urobia, budú nimi orať pre tých, čo tak neurobia.
- Edemski
- Inženýr kosmonautiky

- Příspěvky: 1746
- Reputace: 782
- Bydliště: Ostrava
- Registrován: 9.8.2012 15:58
Re: Exoplanety
Ten Měsíc je nějaký malý, ne?
-
Alchymista
- Inženýr kosmonautiky

- Příspěvky: 1301
- Reputace: 537
- Registrován: 14.9.2016 1:01
Re: Exoplanety
Dnešný priemer Mesiaca je zhruba štvrtina priemeru Zeme (~27,3%).
V animácii je priemer Zeme po náraze skreslený, "rozmazaný".
V skutočnosti sa priemer Zeme "pohltením" objektu veľkosti Marsu (zhruba 50% priemeru Zeme a 15% objemu Zeme) zväčšil len asi o 5%. Takže treba porovnať stav pred nárazom s priemerom vzniknutého "protomesiaca" - a ten pomeru 1:4 zhruba zodpovedá.
Je tam i ďalší zaujímavý moment - v čase videa 0:25-0:30, teda 10-13 hodín po náraze vidieť, ako mimo obraz odlieta "nezanedbateľný" objem materiálu, objemom možno i porovnateľný s objemom protomesiaca. V animácii sa už znovu neobjaví - ale aký bol ďalší osud tejto hmoty?
Mohla v nasledujúcich milionoch rokov dopadnúť späť na Zem alebo na Mesiac, jej dráha sa pochopiteľne príliš nelíši od dráhy Zeme okolo Slnka, takže predstavuje "krížič dráhy", alebo skôr celú skupinu "krížičov". Pre Zem je táto hmota (jednotky promile hmotnosti Zeme?) prakticky bezvýznamná, ale pre Mesiac, ktorý má len 1,23% hmotnosti Zeme by mohla byť naopak aj veľmi významná.
Navyše - animácia je "vybraným výsledkom" zrejme veľkého počtu simulácií, pri ktorých vznikali mesiace rôznych veľkostí a v rôznom počte - alebo aj nevznikli vôbec...
V animácii je priemer Zeme po náraze skreslený, "rozmazaný".
V skutočnosti sa priemer Zeme "pohltením" objektu veľkosti Marsu (zhruba 50% priemeru Zeme a 15% objemu Zeme) zväčšil len asi o 5%. Takže treba porovnať stav pred nárazom s priemerom vzniknutého "protomesiaca" - a ten pomeru 1:4 zhruba zodpovedá.
Je tam i ďalší zaujímavý moment - v čase videa 0:25-0:30, teda 10-13 hodín po náraze vidieť, ako mimo obraz odlieta "nezanedbateľný" objem materiálu, objemom možno i porovnateľný s objemom protomesiaca. V animácii sa už znovu neobjaví - ale aký bol ďalší osud tejto hmoty?
Mohla v nasledujúcich milionoch rokov dopadnúť späť na Zem alebo na Mesiac, jej dráha sa pochopiteľne príliš nelíši od dráhy Zeme okolo Slnka, takže predstavuje "krížič dráhy", alebo skôr celú skupinu "krížičov". Pre Zem je táto hmota (jednotky promile hmotnosti Zeme?) prakticky bezvýznamná, ale pre Mesiac, ktorý má len 1,23% hmotnosti Zeme by mohla byť naopak aj veľmi významná.
Navyše - animácia je "vybraným výsledkom" zrejme veľkého počtu simulácií, pri ktorých vznikali mesiace rôznych veľkostí a v rôznom počte - alebo aj nevznikli vôbec...
A tí, čo tak urobia, budú nimi orať pre tých, čo tak neurobia.
- VitezslavSkorpik
- Vesmírný průzkumník

- Příspěvky: 297
- Reputace: 194
- Bydliště: Praha
- Registrován: 30.4.2013 2:38
Re: Exoplanety
Podle jednoho z důležitých zdrojů týkajícího se exoplanet, webu Encyclopaedia of exoplanetary systems jsme překročili 8000 potvrzených exoplanet.
https://exoplanet.eu/home/
NASA je ovšem jak známo příspější, a tam jsme stále na 6100 potvrzených planetách.
https://exoplanet.eu/home/
NASA je ovšem jak známo příspější, a tam jsme stále na 6100 potvrzených planetách.
Organizátor přednáškového cyklu Pátečníci, fyzik, astronom, skeptik, horolezec a turista.
Richard P. Feynman: "První pravidlo vědy zní, že nesmíte oklamat sami sebe. A oklamat sebe je nejsnazší."
Richard P. Feynman: "První pravidlo vědy zní, že nesmíte oklamat sami sebe. A oklamat sebe je nejsnazší."
- MaG
- Inženýr kosmonautiky

- Příspěvky: 1976
- Reputace: 833
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Registrován: 2.8.2012 22:10
- Kontaktovat uživatele:
Re: Exoplanety
Tvoje úvaha by mohla vést k tomu, proč je na jedné straně Měsíce tolik moří a na druhé ne a nebo taky kde se vzala tak velká South Pole Aitken. Ale taky nevím, jestli to někdo zkoušel modelovat dál. Omlouvám se, koukám jsem Off-topicAlchymista píše: 25.2.2026 20:18 Je tam i ďalší zaujímavý moment - v čase videa 0:25-0:30, teda 10-13 hodín po náraze vidieť, ako mimo obraz odlieta "nezanedbateľný" objem materiálu, objemom možno i porovnateľný s objemom protomesiaca. V animácii sa už znovu neobjaví - ale aký bol ďalší osud tejto hmoty?
Mohla v nasledujúcich milionoch rokov dopadnúť späť na Zem alebo na Mesiac, jej dráha sa pochopiteľne príliš nelíši od dráhy Zeme okolo Slnka, takže predstavuje "krížič dráhy", alebo skôr celú skupinu "krížičov". Pre Zem je táto hmota (jednotky promile hmotnosti Zeme?) prakticky bezvýznamná, ale pre Mesiac, ktorý má len 1,23% hmotnosti Zeme by mohla byť naopak aj veľmi významná.
Navyše - animácia je "vybraným výsledkom" zrejme veľkého počtu simulácií, pri ktorých vznikali mesiace rôznych veľkostí a v rôznom počte - alebo aj nevznikli vôbec...
- VitezslavSkorpik
- Vesmírný průzkumník

- Příspěvky: 297
- Reputace: 194
- Bydliště: Praha
- Registrován: 30.4.2013 2:38
Re: Exoplanety
Proč vypadají přivrácená a odvrácená strana Měsíce odlišně řeší Pavel Gabzdyl v této přednášce. Dostane se na to v čase 1:00:50 a dál.MaG píše: 27.2.2026 15:14Tvoje úvaha by mohla vést k tomu, proč je na jedné straně Měsíce tolik moří a na druhé ne a nebo taky kde se vzala tak velká South Pole Aitken. Ale taky nevím, jestli to někdo zkoušel modelovat dál. Omlouvám se, koukám jsem Off-topicAlchymista píše: 25.2.2026 20:18 Je tam i ďalší zaujímavý moment - v čase videa 0:25-0:30, teda 10-13 hodín po náraze vidieť, ako mimo obraz odlieta "nezanedbateľný" objem materiálu, objemom možno i porovnateľný s objemom protomesiaca. V animácii sa už znovu neobjaví - ale aký bol ďalší osud tejto hmoty?
Mohla v nasledujúcich milionoch rokov dopadnúť späť na Zem alebo na Mesiac, jej dráha sa pochopiteľne príliš nelíši od dráhy Zeme okolo Slnka, takže predstavuje "krížič dráhy", alebo skôr celú skupinu "krížičov". Pre Zem je táto hmota (jednotky promile hmotnosti Zeme?) prakticky bezvýznamná, ale pre Mesiac, ktorý má len 1,23% hmotnosti Zeme by mohla byť naopak aj veľmi významná.
Navyše - animácia je "vybraným výsledkom" zrejme veľkého počtu simulácií, pri ktorých vznikali mesiace rôznych veľkostí a v rôznom počte - alebo aj nevznikli vôbec...![]()
Organizátor přednáškového cyklu Pátečníci, fyzik, astronom, skeptik, horolezec a turista.
Richard P. Feynman: "První pravidlo vědy zní, že nesmíte oklamat sami sebe. A oklamat sebe je nejsnazší."
Richard P. Feynman: "První pravidlo vědy zní, že nesmíte oklamat sami sebe. A oklamat sebe je nejsnazší."