Základna u trpasličí planety Ceres

Název mluví za vše
Uživatelský avatar
Malky
Vesmírný badatel
Vesmírný badatel
Příspěvky: 524
Reputace: 518
Registrován: 28.3.2014 21:26
Re: Základna u trpasličí planety Ceres

Příspěvek od Malky »

Specificky u Cerery mě zaujala ta zmínka, že se tam nachází hodně dusíku. Nevím jak běžné je to u menších těles.
"The meek will inherit the Earth." ..and the rest of us, Universe.
Uživatelský avatar
Wopat
Kosmonaut
Kosmonaut
Příspěvky: 4729
Reputace: 643
Bydliště: Sluneční soustava
Registrován: 8.8.2012 19:37
Re: Základna u trpasličí planety Ceres

Příspěvek od Wopat »

Alchymista píše: 4.2.2021 12:55 Patrí to skôr k niečomu, čo by sa dalo označiť ako "stavba" či "tvorba" planét.
Říká se tomu planetární inženýrství.
The difficult we do immediately. The impossible takes a little longer.
Alchymista
Inženýr kosmonautiky
Inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 1070
Reputace: 376
Registrován: 14.9.2016 1:01
Re: Základna u trpasličí planety Ceres

Příspěvek od Alchymista »

Môže byť. Zábava civilizácii typu dva na Kardaševovej škále. Jedna zo základných úloh, ktoré musia zvládnuť, aby sa za typ dva mohli považovať.
:naštvaný: Fráza "studená vojna" začína dostávať nový obsah...
Hawk
Zkušený vesmírný průzkumník
Zkušený vesmírný průzkumník
Příspěvky: 364
Reputace: 234
Registrován: 9.11.2018 11:04
Re: Základna u trpasličí planety Ceres

Příspěvek od Hawk »

V cestine:
"Teraformujeme trpasličí planetu Ceres megasatelitem z místních surovin?"
https://www.osel.cz/11544-teraformujeme ... rovin.html

Podobne uvahy bych bral vazneji az budeme mit zakladnu na Mesici, Mars Base Camp u rude planety nebo alespon vypravu na Mars.
Ale jsme v dobe, kdy je ohromny problem vratit se na naseho nejblizsiho vesmirneho souputnika.
Sajri
Zkušený vesmírný průzkumník
Zkušený vesmírný průzkumník
Příspěvky: 381
Reputace: 569
Bydliště: Ondřejov
Registrován: 21.3.2017 14:40
Re: Základna u trpasličí planety Ceres

Příspěvek od Sajri »

Malky píše: 4.2.2021 12:56 Specificky u Cerery mě zaujala ta zmínka, že se tam nachází hodně dusíku. Nevím jak běžné je to u menších těles.
U malých těles je to běžné, ale zrovna u Cerery to není tak samozřejmé a chce to bližší zdůvodnění.

Při formování těles z protoplanetárního disku vznikala malá tělesa pouze z pevných částeček (na akumulaci plynů neměla dost velkou gravitaci - to byla výsada jen zárodků obřích planet). Na to aby částečky byly pevné (tj. zkondenzovaly z plynů), musela být v prot. disku především dostatečně nízká teplota - proto nejblíže ke Slunci kondenzovaly pouze silikáty, a se vzrůstající vzdáleností se k nim přidávaly: vodní led, led CO2 a CO, led čpavku (amoniaku - NH3), led dusíku (N2).
Čpavek a N2 už vyžadují tak nízké teploty, že kondenzovaly pouze v oblasti (tehdejšího) Kuiperova pásu - proto mají transneptunická tělesa a kentauři těchto dvou látek celkem hodně.
Ve vzdálenosti dnešního Ceresu N2 v pevném stavu nemůže existovat, proto tam není.
NH3 tam v pevném stavu může existovat, ale problém je, že v době formování Sl. s. byla v této vzdálenosti teplota vyšší, než dnes - NH3 tam nemohl zkondenzovat. Přesto na Ceresu je pozorován, což se zdůvodňuje dvěma možnými vysvětleními (myslím, že do teď se nepodařilo rozlousknout, jestli platí jen jedno z ních, a které):
a) Ceres vznikl původně dál od Slunce a na svou současnou dráhu později migroval působením planet.
b) NH3 na Ceres dopravily dopady komet z Kuiperova pásu.
MartinH
Zájemce o kosmonautiku
Zájemce o kosmonautiku
Příspěvky: 66
Reputace: 5
Registrován: 26.4.2016 23:06
Kontaktovat uživatele:
Re: Základna u trpasličí planety Ceres

Příspěvek od MartinH »

Tahle diskuze by ale spíš patřila sem:
viewtopic.php?f=44&t=642

Koukněte na posledních pár příspěvků ve výše odkazované diskuzi, jsem tam rozebíral kolik atmosféry je potřeba. Jen k těm změnám dráhy, lépe se mění (je třeba menší delta-v) u těles na eliptické dráze, když provádíte změnu v nejvyšším bodě. Takže může být jednodušší na Mars házet asteroidy s Kuiperova pásu, jediná nevýhoda je ta, že budou mít větší nárazovou rychlost a přeletové časy jsou v řádech století nebo i tisíciletí (pokud se zalíbí těleso z Oortova oblaku).

Odpovědět

Zpět na „Volná diskuse“