Základna u trpasličí planety Ceres
Re: Základna u trpasličí planety Ceres
Specificky u Cerery mě zaujala ta zmínka, že se tam nachází hodně dusíku. Nevím jak běžné je to u menších těles.
"The meek will inherit the Earth." ..and the rest of us, Universe.
- Wopat
- Kosmonaut
- Příspěvky: 4729
- Reputace: 643
- Bydliště: Sluneční soustava
- Registrován: 8.8.2012 19:37
Re: Základna u trpasličí planety Ceres
Říká se tomu planetární inženýrství.Alchymista píše: ↑4.2.2021 12:55 Patrí to skôr k niečomu, čo by sa dalo označiť ako "stavba" či "tvorba" planét.
The difficult we do immediately. The impossible takes a little longer.
-
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1070
- Reputace: 376
- Registrován: 14.9.2016 1:01
Re: Základna u trpasličí planety Ceres
Môže byť. Zábava civilizácii typu dva na Kardaševovej škále. Jedna zo základných úloh, ktoré musia zvládnuť, aby sa za typ dva mohli považovať.
Fráza "studená vojna" začína dostávať nový obsah...
Re: Základna u trpasličí planety Ceres
V cestine:
"Teraformujeme trpasličí planetu Ceres megasatelitem z místních surovin?"
https://www.osel.cz/11544-teraformujeme ... rovin.html
Podobne uvahy bych bral vazneji az budeme mit zakladnu na Mesici, Mars Base Camp u rude planety nebo alespon vypravu na Mars.
Ale jsme v dobe, kdy je ohromny problem vratit se na naseho nejblizsiho vesmirneho souputnika.
"Teraformujeme trpasličí planetu Ceres megasatelitem z místních surovin?"
https://www.osel.cz/11544-teraformujeme ... rovin.html
Podobne uvahy bych bral vazneji az budeme mit zakladnu na Mesici, Mars Base Camp u rude planety nebo alespon vypravu na Mars.
Ale jsme v dobe, kdy je ohromny problem vratit se na naseho nejblizsiho vesmirneho souputnika.
-
- Zkušený vesmírný průzkumník
- Příspěvky: 381
- Reputace: 569
- Bydliště: Ondřejov
- Registrován: 21.3.2017 14:40
Re: Základna u trpasličí planety Ceres
U malých těles je to běžné, ale zrovna u Cerery to není tak samozřejmé a chce to bližší zdůvodnění.
Při formování těles z protoplanetárního disku vznikala malá tělesa pouze z pevných částeček (na akumulaci plynů neměla dost velkou gravitaci - to byla výsada jen zárodků obřích planet). Na to aby částečky byly pevné (tj. zkondenzovaly z plynů), musela být v prot. disku především dostatečně nízká teplota - proto nejblíže ke Slunci kondenzovaly pouze silikáty, a se vzrůstající vzdáleností se k nim přidávaly: vodní led, led CO2 a CO, led čpavku (amoniaku - NH3), led dusíku (N2).
Čpavek a N2 už vyžadují tak nízké teploty, že kondenzovaly pouze v oblasti (tehdejšího) Kuiperova pásu - proto mají transneptunická tělesa a kentauři těchto dvou látek celkem hodně.
Ve vzdálenosti dnešního Ceresu N2 v pevném stavu nemůže existovat, proto tam není.
NH3 tam v pevném stavu může existovat, ale problém je, že v době formování Sl. s. byla v této vzdálenosti teplota vyšší, než dnes - NH3 tam nemohl zkondenzovat. Přesto na Ceresu je pozorován, což se zdůvodňuje dvěma možnými vysvětleními (myslím, že do teď se nepodařilo rozlousknout, jestli platí jen jedno z ních, a které):
a) Ceres vznikl původně dál od Slunce a na svou současnou dráhu později migroval působením planet.
b) NH3 na Ceres dopravily dopady komet z Kuiperova pásu.
-
- Zájemce o kosmonautiku
- Příspěvky: 66
- Reputace: 5
- Registrován: 26.4.2016 23:06
- Kontaktovat uživatele:
Re: Základna u trpasličí planety Ceres
Tahle diskuze by ale spíš patřila sem:
viewtopic.php?f=44&t=642
Koukněte na posledních pár příspěvků ve výše odkazované diskuzi, jsem tam rozebíral kolik atmosféry je potřeba. Jen k těm změnám dráhy, lépe se mění (je třeba menší delta-v) u těles na eliptické dráze, když provádíte změnu v nejvyšším bodě. Takže může být jednodušší na Mars házet asteroidy s Kuiperova pásu, jediná nevýhoda je ta, že budou mít větší nárazovou rychlost a přeletové časy jsou v řádech století nebo i tisíciletí (pokud se zalíbí těleso z Oortova oblaku).
viewtopic.php?f=44&t=642
Koukněte na posledních pár příspěvků ve výše odkazované diskuzi, jsem tam rozebíral kolik atmosféry je potřeba. Jen k těm změnám dráhy, lépe se mění (je třeba menší delta-v) u těles na eliptické dráze, když provádíte změnu v nejvyšším bodě. Takže může být jednodušší na Mars házet asteroidy s Kuiperova pásu, jediná nevýhoda je ta, že budou mít větší nárazovou rychlost a přeletové časy jsou v řádech století nebo i tisíciletí (pokud se zalíbí těleso z Oortova oblaku).