Základna u trpasličí planety Ceres

[Malky]

Specificky u Cerery mě zaujala ta zmínka, že se tam nachází hodně dusíku. Nevím jak běžné je to u menších těles.

[Wopat]

Patrí to skôr k niečomu, čo by sa dalo označiť ako "stavba" či "tvorba" planét.

Říká se tomu planetární inženýrství.

[Alchymista]

Môže byť. Zábava civilizácii typu dva na Kardaševovej škále. Jedna zo základných úloh, ktoré musia zvládnuť, aby sa za typ dva mohli považovať.

[Hawk]

V cestine:
"Teraformujeme trpasličí planetu Ceres megasatelitem z místních surovin?"
https://www.osel.cz/11544-teraformujeme ... rovin.html

Podobne uvahy bych bral vazneji az budeme mit zakladnu na Mesici, Mars Base Camp u rude planety nebo alespon vypravu na Mars.
Ale jsme v dobe, kdy je ohromny problem vratit se na naseho nejblizsiho vesmirneho souputnika.

[Sajri]

Specificky u Cerery mě zaujala ta zmínka, že se tam nachází hodně dusíku. Nevím jak běžné je to u menších těles.

U malých těles je to běžné, ale zrovna u Cerery to není tak samozřejmé a chce to bližší zdůvodnění.

Při formování těles z protoplanetárního disku vznikala malá tělesa pouze z pevných částeček (na akumulaci plynů neměla dost velkou gravitaci - to byla výsada jen zárodků obřích planet). Na to aby částečky byly pevné (tj. zkondenzovaly z plynů), musela být v prot. disku především dostatečně nízká teplota - proto nejblíže ke Slunci kondenzovaly pouze silikáty, a se vzrůstající vzdáleností se k nim přidávaly: vodní led, led CO2 a CO, led čpavku (amoniaku - NH3), led dusíku (N2).
Čpavek a N2 už vyžadují tak nízké teploty, že kondenzovaly pouze v oblasti (tehdejšího) Kuiperova pásu - proto mají transneptunická tělesa a kentauři těchto dvou látek celkem hodně.
Ve vzdálenosti dnešního Ceresu N2 v pevném stavu nemůže existovat, proto tam není.
NH3 tam v pevném stavu může existovat, ale problém je, že v době formování Sl. s. byla v této vzdálenosti teplota vyšší, než dnes - NH3 tam nemohl zkondenzovat. Přesto na Ceresu je pozorován, což se zdůvodňuje dvěma možnými vysvětleními (myslím, že do teď se nepodařilo rozlousknout, jestli platí jen jedno z ních, a které):
a) Ceres vznikl původně dál od Slunce a na svou současnou dráhu později migroval působením planet.
b) NH3 na Ceres dopravily dopady komet z Kuiperova pásu.

[MartinH]

Tahle diskuze by ale spíš patřila sem:
viewtopic.php?f=44&t=642

Koukněte na posledních pár příspěvků ve výše odkazované diskuzi, jsem tam rozebíral kolik atmosféry je potřeba. Jen k těm změnám dráhy, lépe se mění (je třeba menší delta-v) u těles na eliptické dráze, když provádíte změnu v nejvyšším bodě. Takže může být jednodušší na Mars házet asteroidy s Kuiperova pásu, jediná nevýhoda je ta, že budou mít větší nárazovou rychlost a přeletové časy jsou v řádech století nebo i tisíciletí (pokud se zalíbí těleso z Oortova oblaku).