forum.kosmonautix.cz

EM má sdílnou náladu , přistání lodi bylo přesné, to znamená že by byla zachycena rameny na věži (chopsticks)

Jayhawk píše: 29.7.2026 7:50 Zatím škoda že se nedají z použité keramiky vyrábět větší a tvarované panely.

Větší panely -> větší změna rozměrů díky tepelné roztažnosti -> větší problém se spárami. Mechanická odolnost větších dlaždic by asi také byla problém.

VaclavC píše: 29.7.2026 9:36

Jayhawk píše: 29.7.2026 7:50 Zatím škoda že se nedají z použité keramiky vyrábět větší a tvarované panely.

Větší panely -> větší změna rozměrů díky tepelné roztažnosti -> větší problém se spárami. Mechanická odolnost větších dlaždic by asi také byla problém.

Matně si vzpomínám že v rámci ještě projektové fáze Space Shuttle se mluvilo o štítu z Beryliové slitiny. A když si vezmu, jak se posunulo, i díky základnímu výzkumu na ISS, materiálové inženýrství tak jsem podvědomě čekal na Starship něco sofistikovanějšího neco více crazy než keramiku. Přeci jen se Space X výzev nebojí a jak řekl ten inženýr ve video Starship - Test Like You Fly , neporušujeme fyzikální zákony, ale jdeme na jejich hranici.

Zkusil jsem na to použít Groka a podle něj se s beryliem pro tepelný štít dělaly pokusy v rámci programu Mercury, ale ukázalo se, že takové tepelné štíty špatně škálují s velikostí a ukázaly se být jako příliš těžké a drahé.

Položil jsem otázku Gemini. Potvrdila, že se Beryliový štít použil u suborbitálních letů Mercury (Freedom 7 A.Shepard), pro orbitální lety by byl štít příliš těžký tak se šlo cestou ablativního štítu.
A pro Shuttle se zvažovali Beryliové panely i díly nosné konstrukce (NASA Lockheed 70 léta) kvůli vysoké tuhosti a nízké hmotnosti.
Nebylo použito hlavně ze 3 důvodů
- Beryliový prach je vysoce toxický
- Beryllium se špatně svařuje a nad 1000 °C ztrácí své pevnostní vlastnosti
- nástup keramiky a uhlíkových kompozitů které teplo vyzařují místo aby ho pohlcovali
Takže Beryllium byla špatná myšlena, já jen že mi utkvěla v paměti. Třeba v nějaké sloučenině se ještě předvede.
Gemini uvádí jako exotickou možnosti slitinuTantal - Hafnium karbid nebo tavený Wolfram/Tantal

Grok se drží trochu víc při zemi a "vymýšlel" Ceramic matrix composites (CMCs), Ultra-high-temperature ceramics (UHTCs), Advanced flexible/conformal reusable insulation blankets, Sandwich or multi-layer architectures, klidně i a nějakým aerogelem (na který jsem ho zkusil navést ... samo o sobě ale určitě ne).

Už jsme ale asi OT, tohle už není k IFT-13.

Zřejmě už známe loď, která S40 “zachrání”. Je pravděpodobné, že Starship bude vlečena na vodě, spíš než vylovena a usazena na palubu. Je to přece jen víc než 100 tun nerezu a dáších materiálů a tenkostěnná konstrukce, nedimenzovaná na zvedání v horizontální poloze.
Zajímalo by mě taky, jak provedou pasivaci celého kolosu - odtlakování a vypuštění všech plynů a kapalin, které by mohly ohrozit posádku výbuchem, požarem, nebo otravou.

Jsem zvědavý, jestli i po odtlakování bude naležato držet tvar ...

Jedna zajímavost: S40 už plave delší dobu, než zvládnul Titanic.

Pospíšil píše: 29.7.2026 18:53 Zajímalo by mě taky, jak provedou pasivaci celého kolosu - odtlakování a vypuštění všech plynů a kapalin, které by mohly ohrozit posádku výbuchem, požarem, nebo otravou.

Dlouhé vlečné lano tlak musí nechat aby to drželo naležato ve vlnách tvar - a zatím není jasné jaký bude cíl plavby, hlavně s ohledem na ITAR …