Curiosity (MSL - Mars science laboratory)

[KitFisto]

Tak to zhruba souhlasí s tím, co bylo řečeno na tiskovce včera
" Flight software transition on sol 5, 6, 7, 8. Standing down on science during transition. "

[Dugi]

Já myslím, že jsme v posledních dnech dostali pořádný nášup, který budeme muset ještě chvíli trávit. Takže když si dámě chvilku oraz, nebude to vadit a navíc díky tomu začne ta nejlepší část mise.

[dArtagnan]

KitFisto:

Jsou tři druhy spojení:
1) přímý z roveru na Zem - přenosová rychlost 500bps - 32kbps
2) přes Mars Oddyssey - rychlost 128kbps nebo 256kbps
3) a především přes Mars Reconnaissance Orbiter - rychlost je volena automaticky a může dosáhnout až 2 Mbps

Za sol by to mělo dohromady dát 100 - 250 Mbpis dat.

[Edemski]

Tak jsem koukl na tu tiskovku a jestli jsem s mou slabou engliš rozuměl, tak ty otázky na ně jsou některé stejně "hloupé" jako od některých příspěvkářů v diskuzích (novinky.cz)

[marekS]

Trochu sa obávam tej aktualizácii nového softwaru na curiosity.
Je to predsa niečo úplne iné ako keď aktualizujeme doma PC.Držím im palce nech sa to podarí.
Ohladom tej kamery mastcam som našiel jedno krátke video nahraté touto kamerou ešte na zemi.Hádam to niekomu pomôže.
http://www.youtube.com/watch?v=LDx5AG2RoT8

[dArtagnan]

Díky za odkaz. Aktualizace SW bych se nebál - jednak už se udála i během přeletu a za druhé má Curiosity dva nezávislé CPU, které budou aktualizované postupně. Takže předpokládám, že když se objeví případná chyba, nebude problém za pomoci druhého první SW zase přeprogramovat.

Když uvážím, že přistávací SW měl 500 000 řádků kódu a prokazatelně v něm nebyla žádná kritická chyba, není důvod, aby tomu teď bylo jinak.

[Dugi]

Edemski: To víš, na tiskovku se dostane široké spektrum lidí - od těch kteří píší pro specializované technické weby, až po ty ... ehm ... kteří si s technikou příliš netykají. a je to znát i na odpovědích.

dArtagnan: Díky za konkrétní čísla.

marekS: Není se čeho bát. Už během přeletu se do počítače nahrávala nová data. Teď se to bude lišit jen jejich objemem - bude jich víc.

[dArtagnan]

Dovolím si rozšířit Dugiho rozsáhlý příspěvek o Mastcam o technické informace, snad to někoho bude zajímat.

CCD snímač je Kodak KAI-2020CM, který má rozměr 11,8 x 8,9mm, standardní kinofilmové políčko má rozměry 36 x 24mm, takže crop faktor je v tomto případě 3.

Uváděné ohniskové vzdálenosti objektivů jsou absolutní, nikoliv přepočítávané na kinofilm, což je u objektivů standard (aby je bylo snadné porovnat).

Jedna kamera má ohniskovou vzdálenost 100mm se světelností f/10, vzhledem ke crop fakturu (CCD snímač je výrazně menší než klasické kinofilmové políčko), odpovídá ohnisková vzdálenost spíše teleobjektivu přes 300mm.

Druhá kamera má ohniskovou vzdálenost 34mm se světelností f/8, po přepočtu na kinofilm je to cca 100mm.

Každá kamera používá Bayer Pattern Filter, který poskytuje přirozené barevné podání v podobné kvalitě, které je běžné u spotřebních digitálních fotoaparátů. To poskytuje barevné podání velice podobné tomu, co by vidělo lidské oko na Marsu. Použitím Bayerova filtru se eliminuje obvyklý problém kamer na planetárních sondách - vytvoření 3 separátních obrázků (a tedy větší objem dat), jeden přes červený filtr, druhý přes zelený a třetí přes modrý pro získání barevného obrázku scenérie (některé kamery na Marsu např. širokoúhlá kamera na Mars Global Surveyor ve skutečnosti používala jen dva filtry - červený a modrý a zelená složka se synteticky dopočítávala ze známého vztahu mezi červenou a modrou na Marsu).

Každá Mastcam má v těle zabudované tzv. filtrové kolečko, které umožňuje předsadit před snímač některý z filtrů, který pokrývá viditelné pásmo a blízké infračervené. Filtry pro 34 mm Mastcam jsou (v nanometrech): 440, 525, 550, 675, 750, 865, 1034 a 440 (neutrální). Filtry na 100 mm Mastcam jsou (v nanometrech): 440, 525, 550, 800, 905, 935, 1035 a 880 (neutrální). Neutrální filtry jsou určeny pro prohlížení Slunce. Každé kolečko s filtry obsahuje též čirý filtr (ve skutečnosti s povrchovou úpravou pro potlačení infračervené oblasti) pro nominální RGB snímek za pomoci Bayerova filtru.

Každá Mastcam umí získat video v HD rozlišení 720p (1280 x 720 pixelů) při rychlosti cca 10 snímků za sekundu.

Barevnou mozaiku plného 360° panoramatu krajiny Marsu je rover schopen získat velice rychle - zhruba během jedné hodiny. S velkou vnitřní pamětí 8GB mohou být tato data uložena na libovolně dlouhou dobu (než příkazem z operačního týmu budou definitivně smazána). Náhledy všech obrázků o rozlišení 200x150px jsou vždy automaticky zaslány na Zemi, kde tým vybrere, které mají být zaslány též v plném rozlišení pro následující vědeckou analýzu.

Přestože mají obě Mastcam odlišné ohniskové vzdálenosti, mohou být využity pro získání stereoskopických snímků.

34mm verze Mastcam má 1,25x (tj. o 25% )větší rozlišení než Pancam na MERech a 100mm verze dokonce 3,67x.

[Dugi]

Jedním slovem - dokonalé! Nejsem odborník přes fototechniku, proto jsem se u svého příspěvku nepouštěl do takových detailů - abych se nedopustil chyb. Ale tohle je prostě bomba.

[Snoopy]

Ahoj,
ještě k přistání. Nezachytil jste někdo info k tomu proč NASA zvolila nebeský jeřáb a ne přistávací stupeň/ rampu (Apollo/ Lunochod na Měsíci)? Jeřáb je krásná frajeřinka, tu si vychutnal i laik. Ale právě to spuštění Curiosity a následné oddělení 4 lan po dosednutí v sobě skrývalo rizika navíc (oproti řešení s přistávacím stupněm/rampou).