Curiosity (MSL - Mars science laboratory)
- MaG
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1939
- Reputace: 788
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Registrován: 2.8.2012 22:10
- Kontaktovat uživatele:
Re: MSL - Mars science laboratory
To se opravdu Aleši Holubovi povedlo.. celý web k MSL je fajn:
http://mek.kosmo.cz/video/vmcc_msl.htm
http://mek.kosmo.cz/video/vmcc_msl.htm
- petrsida
- Kosmonaut
- Příspěvky: 4023
- Reputace: 3137
- Bydliště: Lysá nad Labem, Tanvald
- Registrován: 27.1.2012 22:17
Re: MSL - Mars science laboratory
To Dugi a MaG: berte můj příspěvek jako obecné mentorování někoho, kdo do detailů nevidí
každopádně to co děláte je hodně záslužná práce, za kterou vám patří dík
nevím, kde bych našel čas, se teď pročítat anglickými originály
Tak ať si zítra můžeme prohlížet první fotky. Snad to dobře dopadne.
každopádně to co děláte je hodně záslužná práce, za kterou vám patří dík
nevím, kde bych našel čas, se teď pročítat anglickými originály
Tak ať si zítra můžeme prohlížet první fotky. Snad to dobře dopadne.
- baranka
- Znalec kosmonautiky
- Příspěvky: 962
- Reputace: 2
- Bydliště: Znojmo
- Registrován: 28.8.2011 12:42
- Kontaktovat uživatele:
Re: MSL - Mars science laboratory
Určitě souhlas, navíc u mě umocněná znalostí angličtiny jen v astronomických programech, kde se jen naučím co zmáčknout a to metodou pokus omyl.petrsida píše:To Dugi a MaG: berte můj příspěvek jako obecné mentorování někoho, kdo do detailů nevidí
každopádně to co děláte je hodně záslužná práce, za kterou vám patří dík
nevím, kde bych našel čas, se teď pročítat anglickými originály
Tak ať si zítra můžeme prohlížet první fotky. Snad to dobře dopadne.

- MaG
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1939
- Reputace: 788
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Registrován: 2.8.2012 22:10
- Kontaktovat uživatele:
Re: MSL - Mars science laboratory
To je přesně to nejhorší - ani já do věcí nevidím, ale snažím se...
Já mám prostě jen rád okukování hvězd. Pak jsem je začal fotit a rád jsem pak s fotkami povídal lidem o věcech nad námi. U toho povídání jsem pak zůstal a snažím se to dělat jak nejlépe dovedu. Výsledek je ovšem takový, že se pouze snažím si vždy něco někde zjistit a co nejlépe poskládat mozaiku informací do stručného a přehledného výčtu informací. Když něco vím, nedokážu se ale nepodělit. Občas ale jen tajně doufám, že odborníci se moc nechlámou nebo nespílají nad tím, co si přečtou
Ad Curiosity: Zaujala mě informace, že přistání bude pro techniky oficiální až po potvrzení tří různých zdrojů. Mechanického doteku, zapnutí UHF (před dosednutím je anténa kryta jeřábem) a zastavení veškerých pohybů (zaznamenávaných gyroskopem).
Tak doufejme, že všechny signály dorazí a ráno zde naviděnou.
Já mám prostě jen rád okukování hvězd. Pak jsem je začal fotit a rád jsem pak s fotkami povídal lidem o věcech nad námi. U toho povídání jsem pak zůstal a snažím se to dělat jak nejlépe dovedu. Výsledek je ovšem takový, že se pouze snažím si vždy něco někde zjistit a co nejlépe poskládat mozaiku informací do stručného a přehledného výčtu informací. Když něco vím, nedokážu se ale nepodělit. Občas ale jen tajně doufám, že odborníci se moc nechlámou nebo nespílají nad tím, co si přečtou

Ad Curiosity: Zaujala mě informace, že přistání bude pro techniky oficiální až po potvrzení tří různých zdrojů. Mechanického doteku, zapnutí UHF (před dosednutím je anténa kryta jeřábem) a zastavení veškerých pohybů (zaznamenávaných gyroskopem).
Tak doufejme, že všechny signály dorazí a ráno zde naviděnou.
Re: MSL - Mars science laboratory
Já jen upřesním - podle toho co psal na kosmofóru Mirek Pospíšil, tak vlastní dosednutí nebudou kontrolovat žádné tlakové senzory umístěné např v kolech, nebo nápravách, jak se to někdy píše. Skutečnost je taková, že vše bude řídit sestupový stupeň. Jakmile rover dosedne na povrch, na nosná lana přestane působit síla a sestupový stupeň okamžitě pozná, že je "nějak lehčí" a právě na základě tohoto měření se určí, že je rover na zemi.
MSL - MMRTG a počítače
Čas nikdo z nás nezastaví. Hodiny dál nezadržitelně kvapí vpřed a vteřinu za vteřinou ukrajují čas zbývající do dosednutí. Někteří z nás už mají předpřistávací horečku a asi by se nenašel nikdo, kdo by byl úplně stoprocentně v klidu. Zastavme se proto na chvíli a zaměřme svou pozornost na další ze série příspěvků o vozítku Curiosity. Dnes se budeme věnovat jeho energetickému zdroji a počítačům.

Curiosity bude čerpat energii z radioizotopového termoelektrického generátoru (MMRTG). Je to v podstatě jaderná baterie, která převádí teplo z radioaktivního rozpadu na elektrickou energii. Celkem bychom v útrobách generátoru našli 4,8 kilogramu oxidu plutoničitého (obsahuje plutonium 238 s poločasem rozpadu 87,7 roku). Teplo z rozpadu nebude sloužit jen k výrobě elektrické energie, ale také k ohřívání různých částí vozítka – především v nočních hodinách. Radioizotopový generátor už NASA mnohokrát použila – za všechny sondy můžeme jmenovat třeba Viking, Pioneer, Ulysses, Galileo, New Horizons nebo Cassini. Jeho ohromnou výhodou je, že není závislý na slunečním záření a proto se často používá u misí do vzdálenějších částí sluneční soustavy, kde už je světla méně. Celkově by měl tento zdroj dávat 110 W. Velkou část z celkové váhy 45 kilogramů tvoří články převádějící teplo na elektřinu. Celý zdroj má rozměry 64 x 66 centimetrů.
MMRTG je vybaven několika ochrannými vrstvami, které mají snížit již tak nízké riziko kontaminace Marsu radioaktivním materiálem. Opravdu ale nebezpečí nehrozí – Izotop plutonia na Curiosity se liší od typu, který se vykládá do atomových bomb. Takže opravdu nehrozí, že by se nad Marsem objevil atomový hřib. Ani při startu nehrozilo nebezpečí – dávka, kterou by lidé v případě havárie dostali s rovná tomu, co za týden přirozeně nasbírají z okolí.
Elektrická energie vyrobená v generátoru se bude ukládat do dvou Li-Ion akumulátorů – díky tomu bude možné vykrývat změny ve spotřebě energie. Každá baterie má kapacitu 42 ampérhodin. Podle očekávání by se baterie měly vybít a nabít několikrát denně.
A na závěr asi to nejzajímavější – podle odhadů a především výpočtů to vypadá, že by tento zdroj měl vydržet fungovat minimálně 14 let!
Druhou součástí, kterou si dnes představíme jsou řídící počítače – ty jsou dva a označují se A a B. Vždycky se přitom používá jen jeden a ten druhý je připravený v záloze. Je přitom jedno, který počítač se používá – oba zvládnou většinu úkonů vozítka. Některé specifické operace jako například navigace ale pro jistotu vyžadují redundatní kontrolu. Tyto počítače byly mozkem celého MSL také během přeletu ze Země.
Z technického hlediska jsou oba počítače totožné – jsou osazeny centrálním procesorem PowerPC 750 s architekturou BAE RAD 750. Rychlost procesoru je 200 MHz. (MERY přitom disponovaly procesorem RAD600 s výkonem pouhých 20 MHz). Každý počítač má vlastní 2GB flash paměť (8x víc než u MERů), 256 MB paměti RAM a 256 kB paměti ROM. Je jasné, že počítače musely navíc dostat speciální antiradiační ochranu.
Počítače mají za úkol také po celou dobu kontrolovat příchozí data a kontrolovat „zdravotní stav“ sestavy. Starají se o veškerou komunikaci a činnost vozítka. Během přeletu se několikrát do počítačů na dálku nahrávala nová data. Pokaždé šlo o vylepšený software – poslední upgrade přišel teprve před pár dny a kromě jiného obsahoval i vylepšení v pohybu robotické paže.
Dnes naposledy přidám na závěr článku i aktuální údaje o přibližování.
Čas: 5.8.2012 23:02 SELČ
Čas do přistání: 8 hodin 28 minut
Vzdálenost k Marsu: 113 000 km
Rychlost: 13 100 km/h
A neodpustím si památeční snímek:


Curiosity bude čerpat energii z radioizotopového termoelektrického generátoru (MMRTG). Je to v podstatě jaderná baterie, která převádí teplo z radioaktivního rozpadu na elektrickou energii. Celkem bychom v útrobách generátoru našli 4,8 kilogramu oxidu plutoničitého (obsahuje plutonium 238 s poločasem rozpadu 87,7 roku). Teplo z rozpadu nebude sloužit jen k výrobě elektrické energie, ale také k ohřívání různých částí vozítka – především v nočních hodinách. Radioizotopový generátor už NASA mnohokrát použila – za všechny sondy můžeme jmenovat třeba Viking, Pioneer, Ulysses, Galileo, New Horizons nebo Cassini. Jeho ohromnou výhodou je, že není závislý na slunečním záření a proto se často používá u misí do vzdálenějších částí sluneční soustavy, kde už je světla méně. Celkově by měl tento zdroj dávat 110 W. Velkou část z celkové váhy 45 kilogramů tvoří články převádějící teplo na elektřinu. Celý zdroj má rozměry 64 x 66 centimetrů.
MMRTG je vybaven několika ochrannými vrstvami, které mají snížit již tak nízké riziko kontaminace Marsu radioaktivním materiálem. Opravdu ale nebezpečí nehrozí – Izotop plutonia na Curiosity se liší od typu, který se vykládá do atomových bomb. Takže opravdu nehrozí, že by se nad Marsem objevil atomový hřib. Ani při startu nehrozilo nebezpečí – dávka, kterou by lidé v případě havárie dostali s rovná tomu, co za týden přirozeně nasbírají z okolí.
Elektrická energie vyrobená v generátoru se bude ukládat do dvou Li-Ion akumulátorů – díky tomu bude možné vykrývat změny ve spotřebě energie. Každá baterie má kapacitu 42 ampérhodin. Podle očekávání by se baterie měly vybít a nabít několikrát denně.
A na závěr asi to nejzajímavější – podle odhadů a především výpočtů to vypadá, že by tento zdroj měl vydržet fungovat minimálně 14 let!
Druhou součástí, kterou si dnes představíme jsou řídící počítače – ty jsou dva a označují se A a B. Vždycky se přitom používá jen jeden a ten druhý je připravený v záloze. Je přitom jedno, který počítač se používá – oba zvládnou většinu úkonů vozítka. Některé specifické operace jako například navigace ale pro jistotu vyžadují redundatní kontrolu. Tyto počítače byly mozkem celého MSL také během přeletu ze Země.
Z technického hlediska jsou oba počítače totožné – jsou osazeny centrálním procesorem PowerPC 750 s architekturou BAE RAD 750. Rychlost procesoru je 200 MHz. (MERY přitom disponovaly procesorem RAD600 s výkonem pouhých 20 MHz). Každý počítač má vlastní 2GB flash paměť (8x víc než u MERů), 256 MB paměti RAM a 256 kB paměti ROM. Je jasné, že počítače musely navíc dostat speciální antiradiační ochranu.
Počítače mají za úkol také po celou dobu kontrolovat příchozí data a kontrolovat „zdravotní stav“ sestavy. Starají se o veškerou komunikaci a činnost vozítka. Během přeletu se několikrát do počítačů na dálku nahrávala nová data. Pokaždé šlo o vylepšený software – poslední upgrade přišel teprve před pár dny a kromě jiného obsahoval i vylepšení v pohybu robotické paže.
Dnes naposledy přidám na závěr článku i aktuální údaje o přibližování.
Čas: 5.8.2012 23:02 SELČ
Čas do přistání: 8 hodin 28 minut
Vzdálenost k Marsu: 113 000 km
Rychlost: 13 100 km/h
A neodpustím si památeční snímek:

Kde sledovat přistání
Jak už na exoplanetách psal Petr Kubala, zítřejší přistání roveru Curiosity na Marsu bude „nejvýznamnější vesmírnou události na sociálních sítích v tomto desetiletí“. Pojďme si tedy říci, kde všude budeme moci sledovat aktuální dění.
V češtině:
V češtině:
- Telekonference po Skypu – organizuje naše fórum
Informace na našem fóru a našem Facebooku
Živé vstupy do ranního vysílání České televize
online přenos na astro.cz
Portál exoplanety.cz a jejich Facebookový profil
Velmi živá debata bude jistě na kosmo.cz
Naposledy upravil(a) Dugi dne 5.8.2012 23:59, celkem upraveno 1 x.
Důvod: + Ustream
Důvod: + Ustream
Re: MSL - Mars science laboratory
Do přistání zbývá méně než hodina. Držme palce.
Všechno zatím běží podle plánu.
Všechno zatím běží podle plánu.
Re: MSL - Mars science laboratory
Rover už je určitě na povrchu - teď jen čekáme na potvrzení signálu, který k nám letí 13,8 minuty.
Re: MSL - Mars science laboratory
A je to tady !!