Další obří astronomické observatoře - MIX

[Amper]

Hydepark civilizace s reditelem Evropske jizni observatore

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1044 ... 058090401/

Napr. tam je info ze E-ELT bude nadale jen ELT

[ptpc]

Zábery hmloviny v Orione:

[Gubarev]

Náročné chlazení v "kuchyni"..

[Gubarev]

Nově objevená extrasolární planeta by mohla být nejlepším kandidátem pro hledání známek života

Tranzitující kamenná exoplaneta typu super-Země obíhá v obyvatelné zóně kolem klidného červeného trpaslíka

Extrasolární planeta typu super-Země obíhající kolem červeného trpaslíka ležícího asi 40 světelných let od Slunce by mohla být novou držitelkou titulu ‚nejlepší místo pro hledání známek života mimo Sluneční soustavu‘. Mezinárodnímu týmu astronomů se ji podařilo pozorovat pomocí přístroje HARPS pracujícího na observatoři ESO/La Silla a dalších dalekohledů po celém světě. Planeta obíhá v obyvatelné zóně kolem slabé hvězdy s katalogovým označením LHS 1140. Jedná se o těleso větší a hmotnější než Země, které si pravděpodobně uchovalo většinu své atmosféry. Planeta navíc přechází při pozorování ze Země přes disk své mateřské hvězdy, a to z ní dělá jeden z nejslibnějších cílů pro budoucí výzkum planetárních atmosfér. Výsledky byly publikovány 20. dubna 2017 ve vědeckém časopise Nature.

http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 1712/?lang

[ptpc]

Nově objevená extrasolární planeta by mohla být nejlepším kandidátem pro hledání známek života

Tranzitující kamenná exoplaneta typu super-Země obíhá v obyvatelné zóně kolem klidného červeného trpaslíka

Extrasolární planeta typu super-Země obíhající kolem červeného trpaslíka ležícího asi 40 světelných let od Slunce by mohla být novou držitelkou titulu ‚nejlepší místo pro hledání známek života mimo Sluneční soustavu‘.

Už to že dotyčná planéta obieha okolo červeného trpaslíka je samo osebe nie moc vhodné miesto pre život...

[petrsida]

Proč to?

[ptpc]

Proč to?

Pretože ak má byť planéta v obývateľnej zóne a obieha okolo červeného trpaslíka skôr či neskôr bude mať s materskou hviezdou viazanú rotáciu, čo nie je pre život zrovna ideálne.
A za ďalšie - červený trpaslík má oveľa väčšiu slnečnú (hviezdnu - neviem ako to správne terminologicky nazvať) aktivitu ako naše Slnko (aj keď sa to nezdá). Ak si to dáme do súvisu so vzdialenosťou planéty od hviezdy vyplýva nám z toho skutočnosť, že potenciálny život by bol skôr či neskôr sterilizovaný.

[Gubarev]

VISTA odhaluje prachový závoj Malého Magellanova oblaku

Blízká trpasličí galaxie známá jako Malý Magellanův oblak je nápadným objektem jižní oblohy i při pozorování pouhým okem. Běžné dalekohledy pracující s viditelným světlem ale neumožňují nahlédnout do nitra této galaxie, které je zastíněno značným množstvím mezihvězdného prachu. Dalekohled VISTA byl však navržen pro pozorování v infračerveném pásmu elektromagnetického záření a dovoluje astronomům spatřit myriády hvězd této sousední galaxie v dosud nevídaných detailech. Výsledkem provedených pozorování je tento unikátní záběr – největší infračervený snímek Malého Magellanova oblaku zaplněný miliony hvězd.



Malý Magellanův oblak (Small Magellanic Cloud, SMC) je trpasličí galaxie, ještě drobnější dvojče Velkého Magellanova oblaku (Large Magellanic Cloud, LMC). Oba patří k nejbližším galaktickým sousedům naší Galaxie (SMC se nachází asi 200 tisíc světelných let od nás, tedy zhruba 12krát blíže než nejbližší velká galaxie M31 v souhvězdí Andromedy, Andromeda Galaxy) a oba mají nepravidelný tvar, který je způsoben dlouhodobou interakcí s naší Galaxií i mezi sebou navzájem.

Jejich relativní blízkost z nich dělá ideální laboratoře umožňující zkoumat vznik a vývoj hvězd. Je sice známo, že průběh a rozložení těchto procesů v trpasličích galaxiích jsou velmi komplikované, ale největší překážkou, která brání dalšímu výzkumu, je mezihvězdný prach (interstellar dust). Obrovské oblaky jemných prachových částic rozptylují a absorbují část záření, které hvězdy emitují, obzvláště viditelné světlo. To limituje množství informací, které je možné získat dalekohledy pracujícími v tomto pásmu elektromagnetických vln. Tento jev je znám jako mezihvězdná extinkce.

Malý Magellanův oblak je doslova naplněn prachem a viditelné světlo vyzařované hvězdami je tedy značně ovlivněno extinkcí. Přítomnost prachu naštěstí neovlivňuje všechny vlnové délky elektromagnetického záření stejně. Infračervené záření prochází prostředím s mezihvězdným prachem mnohem snadněji než viditelné světlo, takže pozorováním stejného objektu na vlnových délkách v infračerveném pásmu, je možné odhalit i nové hvězdy, rodící se hluboko v zámotcích prachu a plynu.

https://www.eso.org/public/czechrepubli ... 1714/?lang

[Gubarev]

Pretože ak má byť planéta v obývateľnej zóne a obieha okolo červeného trpaslíka skôr či neskôr bude mať s materskou hviezdou viazanú rotáciu, čo nie je pre život zrovna ideálne. A za ďalšie - červený trpaslík má oveľa väčšiu slnečnú (hviezdnu - neviem ako to správne terminologicky nazvať) aktivitu ako naše Slnko (aj keď sa to nezdá). Ak si to dáme do súvisu so vzdialenosťou planéty od hviezdy vyplýva nám z toho skutočnosť, že potenciálny život by bol skôr či neskôr sterilizovaný.

Zkusím to co nejvíc zkrátit, protože na těchto stránkách je to hodně off-topic, takže, pokud chceš, můžeme téma přesunout do SZ.

Vázaná rotace není úplně ideální, ale argument, že by bránila vzniku a udržení podmínek obyvatelnosti byla vyvrácena už před cca 8-10 lety - ovšem za předpokladu existence atmosféry (přibližné hustoty jako té naší). Ta by byla schopna přenášet teplotní rozdíly mezi "zmrzlou a rozpálenou" stranou planety. Díky tomu by mohl fungovat i koloběh vody. Poměr teplot by mohl tvořit pro život daleko stabilnější podmínky, než zjednodušený hot/cold model. A pořád nám zůstává otázka, jestli i v tak malých vzdálenostech od mateřské hvězdy musí být rotace vázaná (může být v rezonanci jako např. u Merkuru, který je sice dál, ale u větší hvězdy).

I v případě menší účinosti jsou zde pořád linie terminátoru planety, a to jak na souši, tak v případých oceánech, a schopnost života adaptovat se v podmínkách i těch nejméně vhodných (viz Země v době či těsně po velkém pozdním bombardování).

Ale aleko zajímavější je intenzita záření červených trpaslíků v různých oborech spektra. Většina záření takových hvězd je v infračervené oblasti. Navíc u LHS 1140 jde o trpaslíka, který (viz článek) "vydává méně záření s vysokou energií, než podobné málo hmotné hvězdy". První frekvence výš na seznamu jsou tak ultrafialové a rtg. Pokud má LHS 1140 b atmosféru podobnou té naší (ale zas tak podobná být nemusí), pak můžeme vyloučit tvrdší složku (a navíc snad i podstatou mateřské hvězdy samotné). Ať tak či tak, dostáváme se k bodu, který se řešil loni. Z Německa (pokud si vzpomínám) pocházela studie, podle které může být povrch většiny podobných blízkých planet tvořena hlavně vodním obalem - oceány. Ty by tvořily přirozenou ochranu, i pokud by atmosféry nezafungovaly jako účiné stínění.

V posledních měsících je v hledání života na exoplanetách znát velký posun od tendence "hledejme druhé Země v OZ běžných hvězd jako ta naše", k nápadu "pojďme věnovat víc pozorosti malým a chladným (a velmi chladným) hvězdám". Jsou jednak z dlouhodobého hlediska velmi stabilní (pro nás nepředstavitelných 100 - 300 miliard let!), a navíc tvoří s přehledem nejpočetnější skupinu hvězd ve spir. galaxiích (až 70%) - a byly hodně přehlíženy (možná proto ten současný boom, který doslova vrcholí v posledních měsících) - mezi jinými právě hvězdy třídy M.

Nechci tvé argumenty vyvracet - pouze je doplnit. Fyzikálně jsou vlastně v pořádku. Jen to připomíná situaci +/- 10 let starou (a exoplanety dnes slaví čtvrtstoletí), kdy byli planetární odborníci přesvědčeni, že u některých (třeba vícehvězdných) systémů žádné planety být nemůžou, protože jde o gravitačně natolik nestabilní soustavy, že jakákoliv planeta by skončila špatně. Jenže s prudkým nárustem techniky astronomové nachazí takřka každý týden planety tam, kde je před nedávnem vůbec nečekali.

A zatím nemůžeme vyloučit, že se tyhle naše omyly ohledně fyzikální podstaty nebudou opakovat v rovině biologické.

Zatím známe jen jeden jediný příklad (což je z hlediska statistiky opravdu příšerné). Na naší planetě život vzniknul neuvěřitelně rychle v pro nás dnes nepochopitelně nevlídných podmínkách. Ale tohle všechno nemusí znamenat, že na LHS 1140 b je byť je byť jen jednoduchý biologický život.

Je to strašně zajímavé dobrodružství, a ať je tomu jakkoliv, určitě nás ten největší posun čeká v příštích 20 letech, až začnou spolehlivě fungovat všechny připravované observatoře, a to jak na zemi tak ve vesmíru. A přesnost dat se tak znásobí. Zatím jsou všechny výstupy víc rozmazané a neurčité než bychom si přáli.

[matej]

..., můžeme téma přesunout do SZ.

To by bola škoda