Shizuku (GCOM-W)

[tomas]

V únoru 2012 by měla raketa H-2A vynést satelit GCOM-W1. Ten bude dalších 5 let zkoumat koloběh vody v přírodě a samozřejmě klimatické změny (jak jinak získat dotace na projekt, že )
Unikátním zařízením na palubě bude mikrovlnný radiometr AMSR2. Ten bude zachycovat přirozené elektromagnetické vlny a mikrovlny v širokém spektru od 7 GHz do 89 GHz. K tomu mu bude sloužit anténa s dvoumetrovou pohyblivou částí. Ta se bude otáčet rychlostí 1 otáčky za 1,5 s. Díky tomuto řešení bude schopna scanovat 99% povrchu za pouhé 2 dny.
S AMSR2 na palubě bude sledovat srážky, množství výparu, rychlost větru nad oceánem, teplotu mořské vody s přesností 0,5 °C, hladinu vody na souši a výšku sněhu.

Satelit by neměl zůstat osamocen. Měla by být vypuštěna celá série družic GCOM-W v rozmezí 10-15 let v závislosti na životnosti jednotlivých satelitů.
Díky tradičnímu hlasování fanoušků dostal satelit GCOM-W1 přezdívku Shizuku, což v japonštině znamená kapka.
zdroje: JAXA, wikipedia

[Dugi]

Stylová přezdívka.
Držím palce Japoncům, aby jim tenhle projekt vyšel. Poslední dobou je družic zkoumajícíc atmosféru docela dost. Ale snad o přinese výsledky.
Jinak super článek

[tomas]

Tak jsem našel, jak to je s tím množstvím družic. Takže družic zkoumajících atmosféru je opravdu docela dost, akorát to není náhoda, ale součást globálního projektu A-train pod hlavičkou NASA. Z obrázku je jasné, které družice do tohoto "vlaku" patří. Družice létají v podobné výšce a sklonu k rovníku, aby v přibližně stejném časovém okamžiku (rozmezí několika minut) přelétaly nad rovníkem. Všechna data z těchto družic potom tvoří ucelený komplex, jehož výsledkem by měl být velmi přesný klimatický model. Primárně chce NASA zkoumat hurikány. Ty působí na území USA velké škody a díky datům z A-trainu se mohou meteorologové naučit lépe odhadovat jejich trasu a ničivou sílu. Kromě hurikánů má pomoci A-train zpřesnit i modely, na jejichž základě meteorologické superpočítače předpovídají počasí.


Co se týče samotné družice SHIZUKU, tak měla původně startovat už v únoru. Místo toho je v montážní hale kosmodromu Tanegašima přidělávána k prstenci, který ji má spojit s nosnou raketou H-IIA se startovním číslem 21 (H-IIA F21).



Kromě družice SHIZUKU bude na palubě ještě jihokorejský satelit KOMPSAT-3 (Korean Multi-purpose Satellite 3) a dva další menší testovací satelity SDS.

Start se očekává 18.května mezi 1:39 a 1:42 japonského standardního času (17. května, 18:39-18:42 SELČ).
Startovací okno zůstává otevřeno až do 30.června. Čas by se samozřejmě upřesnil podle toho, na který den by byl případný start odložen.

Navedení na správnou oběžnou dráhu a následná vědecká činnost družice je pěkně zpracována v následující animaci

Na další poněkud rozvláčnější video (5:13), kde je vidět postupné sestavování družice na orbitě uvádím pouze odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=33bBrN3xJIY
zdroj:JAXA

[tomas]

Start rakety H-IIA s družicí Shizuku bude vysílán živě na Youtube, UStreamu a i přímo na webu JAXA.

17. května, 18:39-18:42 SELČ

http://www.jaxa.jp/countdown/f21/live/index_e.html

[Dugi]

v 18:39 SELČ odstartovala z nočního kosmodromu Tanegašima japonská raketa H-2A s družicí Shizuku na palubě. Start byl úspěšný a družice se na oběžné dráze oddělila od nosné rakety.

[tomas]

Družice Shizuku se usadila na oběžné dráze 681,6 - 670,7 km se sklonem 98,2 k rovníku. Všechny systémy fungují správně. Na videu můžete sledovat oddělení Shizuku od nosné rakety.


Solární panely i hlavní přístroj celé družice - velká otáčivá anténa AMSR2 se vysunuly a rozložily správně.

Kamera H6 zachytila rozložení AMSR2 a její správnou funkci



Kamery H1 a H3 zachytily rozložení solárních panelů

Další fotografie a videa zde

I přibalený cubesat SDS-4 přežil start bez úhony. Nyní přešel z kritické fáze do iniciační, která bude trvat asi 1 měsíc. Na videu je oddělení SDS-4 od posledního stupně rakety.


Jako třetí se oddělil na oběžné dráze cubesatelit HORYU-2, nesoucí na své palubě experimentální vysokonapěťové solární články.
zdroj:JAXA

[tomas]

Údaje z družice Shizuku, ale i družice Aqua, konkrétně přístroje AMSR-E s radiometrem EOS pomohly k dlouhodobému zkoumání zalednění Antarktidy. Radarové paprsky mají tu výhodu, že proniknou i pod příkrov oblačnosti. Neovlivňují ho tak rozmary počasí.


Zalednění 2003-2010

Ze zjištěných dat vyplývá, že ledový příkrov Antarktidy si z prognóz o globálním oteplování nic nedělá a nehodlá zmenšit svou průměrnou plochu.

Článek na Novinky.cz na podobné téma.

Družice Shizuku si vede mimořádně dobře a podařilo se jí svým přístrojem AMSR2 nahradit porouchaný přístroj AMSR-E na družici Aqua, který muselo řídící středisko odstavit 4.10.2011(blíže zde).
zdroj:JAXA

[tomas]

Shizuku byla konečně řádně zkalibrována. JAXA přijímala celou dobu surová data z měření na různných frekvencích. Zjednodušeně řečeno, každá frekvence je jinak citlivá na různé atmosférické jevy, moře, pevninu, led, ... což můžete vidět na obrázku



Díky přesné kalibraci můžeme získat konečně přesná data o objemu par v atmosféře, obsahu vody v mracích, povrchové teplotě oceánu, objemu mořského ledu, rychlost větrů vanoucích přes oceán, hloubce sněhu nebo vlhkosti půdy, atd...
zdroj:JAXA