Fobos-Grunt
Re: Fobos-Grunt
Zajímavé, díky za rozšíření obzorů 

Re: Fobos-Grunt
Pěkné! Je tam hodně informací. To si rád pročtu.
Re: Fobos-Grunt
Je to celý seriál o všech sondách (Měsíc, Mars, planetky, Jupiter,...). Ale je to už hodně staré a v té době jsem teprve začínalDugi píše:Pěkné! Je tam hodně informací. To si rád pročtu.

Re: Fobos-Grunt
Všiml jsem si, že jsou tam i další díly. Aspoň mám pěkné čtení na dlouhé zimní večery
.

Re: Fobos-Grunt
Halvní část sondy Fobos Grunt, včetně čínského subsatelitu jsou natankovány palivem. Ještě dnes se začne s plněním nádrží návratového modulu.
V jiné hale se zatím skládá vrchní část sondy - přeletový modul je spojený s přechodovou částí, která bude při startu spojovat vlastní sondu s nosnou raketou. Až se k této sestavě připojí i sonda, čeká na celou sestavu ukrytí do aerodynamického krytu. Následně se to vše převeze do další haly, kde dojde ke spojení s raketou.
Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Jaro.
V jiné hale se zatím skládá vrchní část sondy - přeletový modul je spojený s přechodovou částí, která bude při startu spojovat vlastní sondu s nosnou raketou. Až se k této sestavě připojí i sonda, čeká na celou sestavu ukrytí do aerodynamického krytu. Následně se to vše převeze do další haly, kde dojde ke spojení s raketou.
Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Jaro.
Re: Fobos-Grunt
28. října proběhla tisková konference ohledně mise sondy Fobos-Grunt. Kromě informací, které už jsou v tomto vlákně zmíněny, se novináři ptali hlavně na zajištění bezpečného návratu vzorků z měsíce Fobos zpět na Zemi. Velmi je překvapilo, že návratový modul nedisponuje žádným padákem ani brzdícími motory.
Tak tedy modul díky zvolené trajektorii bude využívat pasivního brzdění v atmosféře, které ho dokáže zpomalit z 12 km/s na přibližně 30 m/s. Aby toho bylo dosaženo, provede návratová část sondy ještě před oddělením modulu se vzorky několik korekcí dráhy, dokud nebude mít trajektorie správné parametry. Kromě vzorků z Fobosu bude modul obsahovat též mikroorganismy, které už zde na Zemi odborníci umístili do kapsle na sondě. Tento biologický experiment má napovědět, nakolik může člověku zdravotně ublížit tak dlouhý pobyt mimo ochranné magnetické pole Země.
Teplota povrchu návratového modulu při tření o atmosféru by měla dosahovat okolo 800°C. Uvnitř ale musí zůstat jen na hodnotách od 30 do 100°C, jinak by hrozilo znehodnocení vzorků.

Pro ochranu vzorků při dopadu má návratový modul ještě jednu "vychytávku". I když je 30 m/s (108 km/h) výrazně méně než 12 km/s, tak i to je dosti tvrdé přistání. Proto je okolo kapsle se vzorky ještě pružný vak naplněný plynem, čili něco jako airbag ve tvaru plavacího kruhu. Na nákresu je naznačen v řezu.


Uprostřed kapsle se vzorky z Fobosu, vpravo kapsle s mikroorganismy (Life)
Dalším problémem bude hledání modulu. Jelikož se nepočítá s žádným aktivním vysílačem, který by z modulu hlásil polohu, je lokalizace řešena pomocí radarů a optického sledování. Takže jakmile let modulu zachytí radar, bude z parametrů trajektorie vypočítáno místo možného dopadu. Po upřesnění údajů radarem ze sledovacího vrtulníku bude určen dopad s přesností +- 60 m. Pokud by k výpočtu sloužil pouze pozemní radar, pak je přesnost 250 - 350 m, což také stačí. Nejedná se o pouhé teoretické předpoklady. Dopad modulu byl několikrát simulován v reálném terénu.
Jak celá mise včetně přistání bude vypadat si můžete prohlédnout na tomto videu
Zajímavé je, že na videu z roku 2006 měl mít přistávací modul aktivní vysílač (radiomaják) pro snažší nalezení. Hlavně, aby nakonec nelitovali, že šetřili a vysílač v modulu neinstalovali. Stačilo by, kdyby některý z korekčních motorů sondy vypověděl v poslední chvíli službu a možné území dopadu se rázem dramaticky zvětší. Že poruchy motorů nejsou žádná ojedinělá věc, by mohli v poslední době vyprávět Japonci s Akatsuki a předtím s Hayabusou.
Tak tedy modul díky zvolené trajektorii bude využívat pasivního brzdění v atmosféře, které ho dokáže zpomalit z 12 km/s na přibližně 30 m/s. Aby toho bylo dosaženo, provede návratová část sondy ještě před oddělením modulu se vzorky několik korekcí dráhy, dokud nebude mít trajektorie správné parametry. Kromě vzorků z Fobosu bude modul obsahovat též mikroorganismy, které už zde na Zemi odborníci umístili do kapsle na sondě. Tento biologický experiment má napovědět, nakolik může člověku zdravotně ublížit tak dlouhý pobyt mimo ochranné magnetické pole Země.
Teplota povrchu návratového modulu při tření o atmosféru by měla dosahovat okolo 800°C. Uvnitř ale musí zůstat jen na hodnotách od 30 do 100°C, jinak by hrozilo znehodnocení vzorků.

Pro ochranu vzorků při dopadu má návratový modul ještě jednu "vychytávku". I když je 30 m/s (108 km/h) výrazně méně než 12 km/s, tak i to je dosti tvrdé přistání. Proto je okolo kapsle se vzorky ještě pružný vak naplněný plynem, čili něco jako airbag ve tvaru plavacího kruhu. Na nákresu je naznačen v řezu.


Uprostřed kapsle se vzorky z Fobosu, vpravo kapsle s mikroorganismy (Life)
Dalším problémem bude hledání modulu. Jelikož se nepočítá s žádným aktivním vysílačem, který by z modulu hlásil polohu, je lokalizace řešena pomocí radarů a optického sledování. Takže jakmile let modulu zachytí radar, bude z parametrů trajektorie vypočítáno místo možného dopadu. Po upřesnění údajů radarem ze sledovacího vrtulníku bude určen dopad s přesností +- 60 m. Pokud by k výpočtu sloužil pouze pozemní radar, pak je přesnost 250 - 350 m, což také stačí. Nejedná se o pouhé teoretické předpoklady. Dopad modulu byl několikrát simulován v reálném terénu.
Jak celá mise včetně přistání bude vypadat si můžete prohlédnout na tomto videu
Zajímavé je, že na videu z roku 2006 měl mít přistávací modul aktivní vysílač (radiomaják) pro snažší nalezení. Hlavně, aby nakonec nelitovali, že šetřili a vysílač v modulu neinstalovali. Stačilo by, kdyby některý z korekčních motorů sondy vypověděl v poslední chvíli službu a možné území dopadu se rázem dramaticky zvětší. Že poruchy motorů nejsou žádná ojedinělá věc, by mohli v poslední době vyprávět Japonci s Akatsuki a předtím s Hayabusou.
Re: Fobos-Grunt
Super podrobné informace. Docela koukám na ten systém přistání. Přijde mi to docela riskantní (ať už se bavíme o rychlosti, nebo o lokalizaci). Ale jelikož říkáš, že to už několikrát otestovali, tak musíme věřit, že to klapne. 

Re: Fobos-Grunt
Tvrdí to Roskosmos
. Ona to nebyla ani tak tiskovka jako spíš on-line chat (moc jsem věřil googlu a nepodíval se na originál
) . Na otázky ale odpovídal hlavní konstruktér sondy Fobos-Grunt Maxim Martynov z NPO Lavočkin, tak by informace měly být z první ruky.
Zapomněl jsem na něj dát odkaz, napravuji zde. Byly tam i další informace týkající se dalších projektů jako Mars-NET nebo možné misi k asteroidu.


Zapomněl jsem na něj dát odkaz, napravuji zde. Byly tam i další informace týkající se dalších projektů jako Mars-NET nebo možné misi k asteroidu.