Uhádněte, co je na obrázku

[vai777]

Čeljabinský meteorit?

[Pospíšil]

Dalo to práci s hledáním, takových výbrusů je na webu mraky a přes google vyhledávač obrázků jsem to nechtěl honit.
Napadlo mě, že to bude z Marsu, zkoušel jsem Nakhla a Zagami, které jsou ve sbírkách Národního muzea, ale ty to nejsou.
Měl by to být marťanský meteorit Chassigny ze sbírek JPL. Dopadl do stejnojmenné obce ve Francii roku 1815.
Složen většinou z olivínu. Obsahoval také složení vzácných plynů, které se liší od současné martovské atmosféry.

[petrsida]

Přesně tak, dáváš:

Doplním jenom toto. Je to patrně první nalezený kus Marsu, rok 1815 hovoří sám za sebe. Zajímavý je tím, že se jedná o kumulát (hornina se na zemi jmenuje dunit), složením převážně z olivínu (to by měly být ty zelené a žlutavé), pyroxenů (ta zrna všech barev) a živců (šedé až černé, barvy jsou nepravé, foceno v polarizovaném světle), je to velmi vzácná věc. Jde vlastně o útržek pláště ze značné hloubky. Nalezen byl jediný jemu podobný meteorit.

Zajímavý je i z jiného hlediska, na zemi se podobné horniny dostávají na povrch několika způsoby, buď sopkami které mají zdroj v extrémní hloubce a strhávají sebou části plášťového materiálu (u nás například Smrčí, kde v bazaltu najdete koule olivínu), nebo deskovou tektonikou na subdukční zóně, kde může docházet k odtržení malých částí svrchního pláště těsně pod oceánskou kůrou (je jenom v hloubce 10-15 km) a jeho opětovnému vyzdvižení na stoupající části tektonické desky, takto vznikly například hadcová tělesa v Železnobrodském krystaliniku či Tepelsko Barandienské oblasti

ještě jednou možností je intruze málo diferencovaného magmatu do velké hloubky, kde utuhne jako pyroxenit či obdobná hornina a je pak obnaženo erozí

Na Marsu ale musel být takový kámen vytržen impaktem - z toho plyne jednak značná hloubka kráteru a druhak velmi vzácný výskyt obdobných hornin i na povrchu Marsu.

Ještě k těm inkluzím, jsou to drobounké bubliny plynu uzavřené při krystalizaci, složením jsou hodně jiné, než současná atmosféra, je to především tím, že se jedná o starou horninu která krystalizovala ve značné hloubce, do inkluzí pak přecházejí plynné části rozpuštěné v tavenině (bohužel to přímo neindikuje složení tehdejší atmosféry, ale napovídá to, jaké plyny se mohly uvolňovat při sopečné činnosti)

více najdete zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Chassigny_meteorite
http://www2.jpl.nasa.gov/snc/chassigny.html

[Pospíšil]

OK, k čemu bylo použito toto:

[vai777]

To by měl měla být kompresní výplň nohy LEMu. Ta voština se při přistání zbortila a tím vlastně přistání tlumila. Tedy pokud k tomu měla příležitost- třeba na A-11, a speciálně na A-12 s tím Neil a Pete sedli tak jemně, že to pak nahoru na žebřík měli docela vysoko
Tedy pokud to skutečně ta výplň je...

[Pospíšil]

Ano, tato vysoká hliníková voština fungovala jako jednorázový tlumič nárazu ve čtyřech hlavních vzpěrách přistavacích nohou lunárních modulů Apollo.
Více detailů tady: http://www.flickr.com/photos/jurvetson/6503010689/

[vai777]

Tak ještě zůstaneme u Apolla. Zajímalo by mě, která mise "proslavila" žlutě zvýrazněný spínač, nacházející se na pravé spodní části přístrojové desky CSM, a jakou roli měl :

[Dugi]

Budu střílet od boku - Apollo 13 - vypnutí počítačů ve velitelském modulu, když se posádka přesouvala do lunárního?
Ale fakt jen tipuju

[baranka]

Spíše bych řekl vypnutí baterií (proudu) ve velitelské sekcí Apolla 13 ve stejné době.

[chobolatom]

Tak tohle vím! Tenhle spínač byl použit při Apollu 12, když při startu Saturn V zasáhl blesk a muselo se přepnout na záložní zdroj.