Obecné otázky o kosmonautice

[Agamemnon]

*edit: Joj, Agamemnon byl rychlejší. Snad ale obrázky taky pomůžou .

vysvetlil si to lepšie ako ja

[Matyn]

Díky oběma

[Agamemnon]

padla tu otázka na ten otvor v kryte pre sojuz...
tu je aktuálna fotka (sojuz tma-11m):



http://forum.nasaspaceflight.com/index. ... ach=551816

[Dugi]

Jo, tady je to vidět přímo úžasně. Díky

[rexino]

Ahojte opäť tu mám nejakú blbosť nad ktorou si všetci asi tľapnete po hlave ale čo už , nemôžem kvôli tomu spať .
Ako je to s gravitačnými manévrami? Napr. pri juno ktoré sa pri zemy zrýchlilo o 4 či 5 km/s. Ako to je možné. Sonda si obieha okolo slnka a zrazu vstúpi do gravitačného pôsobenia zeme (resp. presnejšie, gravitačne pôsobenie zeme bude silnejšie ako gravitačne pôsobenie slnka) , zem si sondu pomaly začne priťahovať, čiže sonda zrychľuje preletí cez periapsis a potom sa začne vzdiaľovať.... ako to že si zem "nezoberie požičané(strašne laicky povedané ) " že proste nezbrzdi pri odlete tu sondu naspäť na tú rychlosť akú mala pred tým?
Prečo to tak potom nefunguje tak aj pri sondách s vysoko ekliptickou dráhou? Veď aj oni sa približia na blízko a idu pri tom celkom rýchlo , ako to že oni nezrýchľuju? (viem že to ma niečo s unikovou rychlosťou ale aj tak mi to nezapáda proste do seba )

[Dugi]

Právě - alfou a omegou je právě ta úniková rychlost. Ale podívej se na to z jiného pohledu. My jsme zvyklí posuzovat tyhle manévry z pohledu pozemšťana. Ale musíme to brát z pohledu Slunce. Zrychluje se totiž hlavně vůči němu - ostatně to je ten rozdíl 4 km/s v případě JUNO. Ber to takhle - sonda letí nějaký čas se Zemí a Země ji když to tak řeknu "táhne" s sebou - při pohledu ze Slunce. A jelikož má sonda únikovou rychlost od Země, tak za chvíli opustí sféru jejího vlivu. Čím blíže sonda proletí k Zemi, tím víc ji Země (nebo jiná planeta) urychlí. Protože bude jednak v jejím gravitačním poli déle a také bude to pole intenzivnější. nevím, jestli jsem to popsal srozumitelně, ale základ je ten - sleduj to z hlediska Slunce.

[rexino]

Vďaka Dugi za veľmi rýchlu odpoveď
Trošku to chápem. Ale sonda vôbec nestratí rýchlosť keď ide preč z periapsisu alebo áno? Nevyzera graf toho zrýchlenia nejako takto? (viem že to nie je na profesionálnej úrovni ale snáď pochopíte )

[Dugi]

Přesně!
Teď jsi uhodil hřebíček na hlavičku. Jistě, že sonda při odletu z periapsidy ztrácí rychlost - to je základní pravidlo orbitální mechaniky. Ale pochopil jsi to naprosto přesně - ta změna rychlosti je v plusových hodnotách. Sonda si část ztratí vzdalováním se od periapsidy, ale ve srovnání s tím, co dostala je to minoritní.

[rexino]

Zdravím, ako sa blíži štart MAVEN som si trocha pozeral parametre rakety Atlas V atď a mam hneď k nej 2 otázky.
Prvá, niektoré verzie Atlas V majú 1SRB. Iba mne sa to zdá ako nezmysel? Ako to že sa raketa neprevrhne hneď do jednej strany do ktorej SRB tlačí .. resp. keď je to nejak vyvážene.. ako to že sa raketa neztočí po oddelení toho jedneho SRB.
Druhá vec ktorú som si všimol je že Atlas V má aj verziu Heavy ktorá má nosnosť na LEO takmer 30t. Prečo nikdy neštartovala? Nebolo treba alebo Delta IV Heavy je lacnejšia?

[Dugi]

Vezmu to postupně - verze Atlasu s jedním motorem letěla už několikrát. Je to možné díky pokročilé elektronice, která umožňuje sesynchronizovat tah hlavního motoru s výkonem SRB, tak, aby výsledný součet sil mířil ve směru kolmém k zemi. Zkrátka a dobře - má to pod kontrolou počítač a hodně se tam řeší naklánění trysky.

Verze Atlas Heavy byla jen teoretická. Bylo by potřeba přestavět infrastrukturu - hlavně odpalovací rampy. A to by bylo ve výsledku zbytečné, protože jednu těžkotonážní raketu už Amerika má (Delta IV Heavy). Atlas by jí v této kategorii konkuroval a jelikož oba nosiče spravuje jedna firma - ULA, tak raději udržuje jen jeden těžkotonážní nosič, než aby investovala poměrně velké peníze do změn, které by umožnily starty Atlasu Heavy - nic navíc by jí to nepřineslo.