Curiosity (MSL - Mars science laboratory)

[marekS]

Sol 397 - rover sa presunul o 10 metrov smerom k tmavému kameňu ku ktorému má nasmerovanú prednú stranu.

[marekS]

Sol 398 - aj pri tejto zastávke došlo k vysunutiu ramena a preskúmaniu blízkeho terénu kamerou MAHLI.
Ďalšie zábery z tejto série: http://www.midnightplanets.com/web/MSL/sol/00398.html

[Gubarev]

Dost nepříjemná zpráva z posledních měření, a to nejen pro příznivce mimozemského života,
či teorií panspermie. Vypadá to, že na Marsu je téměř nemožné detekovat stopy metanu -
primárního znaku života kdekoli ve vesmíru (i když jsou samozřejmě i jiné, zcela anorganické
formy vzniku). Jedna z výhod jeho detekce je, že i dlouho po vyčerpání jeho zdroje můžeme
obsah spolehlivě změřit, ale na druhé straně jsme možná moc fixovaní na jeho výskyt na
naší domovské planetě, za který vděčí převážně biologickým formám života. V této tématice
se moc neorientuji, poprosil bych MarkaS, jestli nemá nějaké bližší informace.
zdroje" http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2013-285
http://www.space.com/22862-mars-methane ... rover.html

[marekS]

Gubarev: tiež som zachytil pred pár dňami toto info. Výskyt metánu v atmosfere marsu v minulosti zaznamenali družice na orbite aj to len v určitých fázach roku.Prítomnosť potvrdila už v roku 2003 sonda Mars Expres.Myslím si ,že ak ho curiosity nedetekoval ešte nič neznamená.Proste, rover sa nachádza v mieste kde metan nieje.Pripravovaná sonda Mars Trace Gas Orbiter projektu ExoMars (2016) bude študovať chemické zloženie atmosféry Marsu a vtedy sa dozvieme o metáne oveľa viac.

Posledný curiosity rover report z JPL nám vo videu vysvetluje používanie autonómnej navigácie rovera.

[Gubarev]

...Anebo druhá možnost. Že množství jeho výskytu se mění s časem. A to by byla největší rána,
pač by to byl jasný ukazatel biologického původu, No, já vím, to je spíš přání...

[marekS]

...Anebo druhá možnost. Že množství jeho výskytu se mění s časem. A to by byla největší rána,
pač by to byl jasný ukazatel biologického původu, No, já vím, to je spíš přání...

Tento článok popisuje posledné udalosti okolo metánu. http://www.osel.cz/index.php?clanek=7146

Sol 401 - Rover ešte stále detailne skúma a pozoruje "žilové a bublinové" štruktúry na povrchu v lokalite Darwin.
Kamera MAHLI ziskala kopu nových záberov ,že ich nestačím všetky sledovať.
http://gigapan.com/gigapans/140588
Prebehlo zatmenie mesiaca Phobos alebo vstup mesiaca do tieňa marsu.

[tomas]

Vzhledem k tomu, že Curiosity přistála do kráteru a metan podle Archimedova zákona stoupá vzhůru, nemohla tedy buď žádný naměřit, pokud by jeho zdroj nebyl přímo v dané lokalitě nebo ho mohlo být tak málo, že ho Curiosity nebyla schopná detekovat.

Počkejme si na výsledky z opakovaných měření ve větší "nadmořské" výšce. Curiosity se nachází v místě, kde podle předchozích měření nějaký metan být měl, i když ty největší koncentrace byly ještě západněji.

to Gubarev: co se týče přání, tak bych si tam nalezení života moc nepřál, protože to by s největší pravděpodobností vystavilo stopku pilotované výpravě, kvůli možné kontaminaci. Přinejlepším by ji výrazně oddálilo.

[Gubarev]

to Gubarev: co se týče přání, tak bych si tam nalezení života moc nepřál, protože to by s největší pravděpodobností vystavilo stopku pilotované výpravě, kvůli možné kontaminaci. Přinejlepším by ji výrazně oddálilo.

To si nemyslím, ba přímo naopak - to bychom koukali, jak by se otevřely ventily penězovodů ekonomicky
silných zemí. Za prvé by každý chtěl být u toho, za druhé zatím není technika tak dokonalá, aby suplovala
člověka (samozřejmě třeba na Europě je to úplně o něčem jiném, tam zatím člověk nemá co dělat).
Z hlediska kontaminace je to úplně jedno, jestli tam máš vědeckou posádku, nebo jen přístroje - ani
u malých robotických sond nejsme schopni provést dokonalou dekontaminaci - viz třeba skoro rok
trvající vědecké debaty a hádky kolem Curiosity. Tenkrát jsem se kolem toho dozvěděl spoustu zajimavých
informací. Slečna Curio je plná pozemských mikroorganismů a bakteriíí - a že se technici z NASA cleanroomů
skutečně snažili. Tomu se nedá zabránit, ať už jde třeba o rover, nebo rukáv skafandru.
A určitě by "ekologické" limity pro chování posádku byly přísně nastavené. U týmu školených profesionálů
je to samozřejmost, což mě ale hned přivádí k bodu 2:

Určitě by to znamenalo oddálení komerční kosmonautiky ala Mars Reality Show, ale to by mě
zas tak nebolelo, protože (a to se vztahuje k první větě), to, že bychom objevili jinou životní formu
v naší sluneční soustavě (a samozřejmě kdyby se prokazalo, že není pozemská, tzn. zavlečená ze Země),
půjde o jeden ze stěžejních průlomů dějin lidské civilizace v celé její historii.

Už ten samotný fakt by mnohonásobně vyvážil jakékoli několikaleté prodlení kosmonautiky, ale
skutečně věřím, že bychom nestačili zírat, jakou podporu by najednou vědecký výzkum Marsu dostal.
(pardon za chyby, piluju používání CS klávesnice... )

[Dugi]

Osobně si myslím, že problematická je spíš opačná kontaminace. Pokud by se teoreticky prokázalo, že na Marsu opravdu život (mikrobiální) je, vyvstala by otázka, zda je bezpečné tam posílat lidi. S formou života, která se miliony let vyvíjela nezávisle na nás by imunitní systém pochopitelně neznal. Co by to mohlo způsobit se zdravotním stavem účastníků raději nechci domýšlet. Byla by to ruská ruleta. Osobně si myslím, že pokud se život na Marsu prokáže, bude to stopka pro pilotované výpravy.

[Gubarev]

No pokuď by vůbec šlo o mise návratové, rozhodně by (aspoň z počátku) byly dlouhodobé,
třeba až několikaleté. Vzorky by se odesílaly bezpilotně a zas jsme u toho - je to jedno, jestli
dekontaminuješ Zemi kosmonautem, nebo sondou. Nepřijde mi reálná situace, že po objevení
cizího života zapečetíme Mars a nic se nebude dít. Na to už moc dlouho na mimozemský život
čekáme. Stejně bychom museli ty vzorky nějak zpracovávat. To je fakt zajimavý problém,
probírám to ze všech stran...