Moc Skylabů a Sajlutů
Moc Skylabů a Sajlutů
Proč amerických vesmírných stanic Skylab a ruských Saljut bylo tolik a vydržely na oběžné dráze pouhých pár měsíců než zanikli v zemské atmosféře ?
Proč se nevynesli na vyšší oběžnou dráhu ? Nebylo by to ve výsledku levnější jednorázová investice co větší a silnější rakety než vyrábět více vesmírných stanic, lépe řečeno modulů ?
Proč se nevynesli na vyšší oběžnou dráhu ? Nebylo by to ve výsledku levnější jednorázová investice co větší a silnější rakety než vyrábět více vesmírných stanic, lépe řečeno modulů ?
- petrsida
- Kosmonaut
- Příspěvky: 4033
- Reputace: 3143
- Bydliště: Lysá nad Labem, Tanvald
- Registrován: 27.1.2012 22:17
Re: Moc Skylabů a Sajlutů
Tak Skylab byl jenom jeden, a původně byl plánovaný jako dlouhodobá stanice, která po misi Skylab III byla zakonzervovaná a čekala na raketoplány, spadla neplánovaně v důsledku zvýšené sluneční aktivity
Saljutů bylo celkem 7, to ano, ale je to celé složitější
část z nich byly čistě vojenské stanice s úplně jiným určením, část z nich selhala úplně a hlavně je třeba zdůraznit, že se na nich sověti učili technologii, takže jejich životnost nebyla moc dlouhodobá
navíc až do 5 měly pouze jediný stykovací uzel, takže na ně nebylo možné připojit Progresy, které jediné uměly zvýšit dráhu
6 a 7 taky jako jediné dlouhodobější
Saljut 1 - duben až říjen 1971, 2 sojuzy
Saljut 2 - duben 1973, 0 sojuzů, selhal
Saljut 3 - červen 1974 - leden 1975, 1 sojuz
Saljut 4 - prosinec 1974 - únor 1977, 2 sojuzy, jeden progres
Saljut 5 - červen 1976 - srpen 1977, 2 sojuzy
Saljut 6 - září 1977 - červenec 1982, 16 sojuzů, 14 progresů
Saljut 7 - duben 1982 - únor 1991, 12 sojuzů, 15 progresů
u 6 a 7 se zcela jistě zvyšování dráhy používalo
na delší pobyty prostě tehdejší technologie neměla
zdroj
http://cs.wikipedia.org/wiki/Saljut
Saljutů bylo celkem 7, to ano, ale je to celé složitější
část z nich byly čistě vojenské stanice s úplně jiným určením, část z nich selhala úplně a hlavně je třeba zdůraznit, že se na nich sověti učili technologii, takže jejich životnost nebyla moc dlouhodobá
navíc až do 5 měly pouze jediný stykovací uzel, takže na ně nebylo možné připojit Progresy, které jediné uměly zvýšit dráhu
6 a 7 taky jako jediné dlouhodobější
Saljut 1 - duben až říjen 1971, 2 sojuzy
Saljut 2 - duben 1973, 0 sojuzů, selhal
Saljut 3 - červen 1974 - leden 1975, 1 sojuz
Saljut 4 - prosinec 1974 - únor 1977, 2 sojuzy, jeden progres
Saljut 5 - červen 1976 - srpen 1977, 2 sojuzy
Saljut 6 - září 1977 - červenec 1982, 16 sojuzů, 14 progresů
Saljut 7 - duben 1982 - únor 1991, 12 sojuzů, 15 progresů
u 6 a 7 se zcela jistě zvyšování dráhy používalo
na delší pobyty prostě tehdejší technologie neměla
zdroj
http://cs.wikipedia.org/wiki/Saljut
Re: Moc Skylabů a Sajlutů
Přesně jak píše Petr - technologie té doby neumožňovaly stavbu dlouhodobějších stanic. Jak materiálově, tak i technologicky.
A navíc tu byly vojenské stanice, které se v rámci utajení také značily jako Saljut.
A navíc tu byly vojenské stanice, které se v rámci utajení také značily jako Saljut.
- Wopat
- Kosmonaut
- Příspěvky: 4729
- Reputace: 646
- Bydliště: Sluneční soustava
- Registrován: 8.8.2012 19:37
Re: Moc Skylabů a Sajlutů
Co dělala na Saljutu 4 nákladní loď Progress?petrsida píše: Saljut 1 - duben až říjen 1971, 2 sojuzy
Saljut 2 - duben 1973, 0 sojuzů, selhal
Saljut 3 - červen 1974 - leden 1975, 1 sojuz
Saljut 4 - prosinec 1974 - únor 1977, 2 sojuzy, jeden progres
Saljut 5 - červen 1976 - srpen 1977, 2 sojuzy
Saljut 6 - září 1977 - červenec 1982, 16 sojuzů, 14 progresů
Saljut 7 - duben 1982 - únor 1991, 12 sojuzů, 15 progresů

The difficult we do immediately. The impossible takes a little longer.
Re: Moc Skylabů a Sajlutů
Saljut 4 byl trošku divočejší. Zkusím to popsat. Letěly na něj tyhle lodě:
Sojuz 17 (Georgij Grečko / Alexej Gubarev) - první posádka na stanici
Sojuz 18a (Vasilij Lazarev / Oleg Makarov) - neúspěšný let, loď se se stanicí nepsojila
Sojuz 18 (Pjotr Klimuk / Vitalij Sevasťjanov) - druhá posádka na stanici
Sojuz 20 (bezpilotní) - S pomocí automatiky se připojila ke stanici, kde žádná posádka nepracovala. V lodi bylo mnoho drobných zvířat - mušky, želvy, také několik rostlin. Po 91 dnech letu se loď dálkovým příkazem odpojila a 16. února 1976 jpřistála na území SSSR.
Já bych si tipnul, že tím "bludným Progressem" bude právě Sojuz 20.
Sojuz 17 (Georgij Grečko / Alexej Gubarev) - první posádka na stanici
Sojuz 18a (Vasilij Lazarev / Oleg Makarov) - neúspěšný let, loď se se stanicí nepsojila
Sojuz 18 (Pjotr Klimuk / Vitalij Sevasťjanov) - druhá posádka na stanici
Sojuz 20 (bezpilotní) - S pomocí automatiky se připojila ke stanici, kde žádná posádka nepracovala. V lodi bylo mnoho drobných zvířat - mušky, želvy, také několik rostlin. Po 91 dnech letu se loď dálkovým příkazem odpojila a 16. února 1976 jpřistála na území SSSR.
Já bych si tipnul, že tím "bludným Progressem" bude právě Sojuz 20.
- Wopat
- Kosmonaut
- Příspěvky: 4729
- Reputace: 646
- Bydliště: Sluneční soustava
- Registrován: 8.8.2012 19:37
Re: Moc Skylabů a Sajlutů
Jo, to bude nejspíš ono. Saljuty jsou každopádně ohromný projekt obřího dosahu. Fascinuje mě, že ISS, konkrétně Zarja, má kořeny ve 40 let starém projektu, kdy lidé ještě ani nevěděli, jestli je vůbec pro lidské tělo delší pobyt v beztížném stavu možný.
The difficult we do immediately. The impossible takes a little longer.
- petrsida
- Kosmonaut
- Příspěvky: 4033
- Reputace: 3143
- Bydliště: Lysá nad Labem, Tanvald
- Registrován: 27.1.2012 22:17
Re: Moc Skylabů a Sajlutů
to bude ono, taky jsem si nad tím lámal hlavu, jak je to na wikipedii myšleno, předpokládám, že se jednalo o testování před samotným zahájením letů progresů