Tianwen-2 (dříve ZhengHe) ¤ sonda k asteroidům

[Jayhawk]

Slappy
Díky za přehled přístrojů a jejich parametrů a plánu průzkumu. Čína ráda drží věci pod pokličkou a pak překvapí a jen tak mimochodem poskytnou oznámení viz sonda k Apophis.
Je to škoda v těchto situacích by jim spíše prospěla otevřenost a trochu toho vytahování. Jde bezpochyby o velký úspěch.

[slappy]

Jo, je to škoda, že Číňani o průběhu mise neinformují.. Pořád doufám, že prostě jen čekají, až budou mít obrázky z větší blízkosti, se kterými by se mohli pochlubit. Vypadá to, že přecijen dostaneme dva asteroidy dva dny po sobě: 4. července Kamo'oalewa, jakmile u něj Tianwen-2 dokončí parkování, a 5. července Torifune, když kolem prolétne Hayabusa2#, z níž to, předpokládám, Japonci budou streamovat jak „živě“ to jen půjde.

Do té doby můžeme fakt leda zobat drobky.. Jako třeba tenhle rozhovor pro Planetary Radio s Andrew Jonesem, který na twitteru o čínské kosmonautice hojně informuje, ale o téhle misi neví nic víc, než co zde již bylo řečeno:
China’s Tianwen-2 mission has (probably) arrived at a quasi-moon of Earth

Jinak dneska vyšla v pre-printu tahle práce, analyzující dosavadní fotometrická a spektroskopická data získaná velkými pozemními dalekohledy v letech 2016-2018:
Physical Characteristics of the Asteroid (469219) Kamo’oalewa as a target of the Chinese Tianwen-2 mission

---

A na asteroid Kamo'oalewa se podíval i JWST:
JWST Characterization of Earth Quasi-Satellite (469219) Kamo`oalewa

Podle něj to vypadá, že je ještě menší, než se dosud předpokládalo: snad i méně než 20 metrů! A jednoznačné spektrální zařazení do třídy S nyní také pokulhává a poukazuje se na absorpci naznačující vápníkaté pyroxeny a zařazení do třídy E. Čímž se kruh uzavírá: Se spektrální třídou E se spojují meteority aubrity, o kterých se říká, že vypadají jako z Měsíce.

Pár souvislostí: Zblízka vyfoceným asteroidem typu E je planetka Šteins, u které prolétla cestou ke kometě 67P sonda Rosetta. A jak krásně vypadají aubrity, jsme před dvěma roky probírali tady na fóru, jelikož aubritem se ukázal být jeden z předem známých impaktorů, co spadl kousek od Berlína: 2024 BX₁/Ribbeck meteorite

[slappy]

V uplynulém týdnu toho od Kamo'oalewy moc slyšet nebylo, nicméně již zítra by měla sonda dokončit přibližovací fázi a dostat se k asteroidu na 20 km.

Přidám odkazy na pár článků plných očekávání..
China Is About To Land On Earth’s ‘Mini-Moon’ | Forbes
China Prepares Its First Asteroid Landing on Earth’s Quasi-Moon | Gizmodo
China’s Secretive Probe Is Preparing To Attempt The First Landing On Earth’s ‘Quasi-Moon’ | DG

A tenhle příspěvek z observatoře Tsuchinshan je z nich nejfundovanější:
Cesta sondy Tianwen-2 za hvězdami: Zkoumání záhady pozemského „malého pomocníka“ | Weixin

Snad brzo budeme moci skutečný tvar porovnat s tímto hrubým modelem a také rozlousknout otázku původu Kamo'oalewy..

[slappy]

Inu v Číně už mají večer, ale žádnou zmínku jsem odtamtud během dneška nezaznamenal.. Ano, různé východní deníky o dnešním příletu čínské sondy k asteroidu píší, ale není v nich nic nového.
China’s Tianwen 2 spacecraft begins investigating an asteroid that could be a fragment of the moon
China's Tianwen-2 Mission: A Close Encounter with Quasi-Moon Asteroid 469219 Kamo'oalewa
Tianwen-2 Nears Kamo‘oalewa, China’s Probe Faces a Fast-Spinning Space Rock

Dle nezávislého trackování to v poslední době nevypadá na žádné větší manévry.

Je-li sonda skutečně už jen 20 km od asteroidu, měl by v jejích kamerách již býti rozlišitelný jako objekt s vlastním tvarem, nikoli jen jako vzdálená tečka.

[slappy]

Tady je, šutr jeden šišatej! Kamo'oalewa z dvaceti kilometrů:


Sonda Tianwen-2 dorazila k cílovému asteroidu a zahájila jeho vědecký průzkum | Xinhuanet

Neviděli jsme ho zatím ze všech stran, ale vypadá to, že je skutečně ještě pod spodní hranicí původně očekávaných rozměrů. JWST se nemýlil.


V porovnání se sondou Tianwen-2 zhruba ve stejném měřítku:


Kromě obrázku (pořízen 2. července) máme také upřesnění přibližovací fáze: 6. června sonda poprvé spatřila ​​asteroid; 7. června zabrzdila ve vzdálenosti 30 000 kilometrů; 19. června dosáhla vzdálenosti 2 000 kilometrů; a začátkem července 20 km.

[slappy]

Michal píše o osmi dalších snímcích, které čekají na zveřejnění.. Při mém přehrabování se v rozsypaném čaji (myšleny čínské klikyháky) jsem na ně ani na zmínku o nich však nenarazil. Přidám tedy alespoň dvě různě pojatá měření velikosti Kamo'oalewy na základě toho dosud jediného dostupného snímku:





Dále také stojí za zmínku jeden z prvních vědeckých výstupů: Upřesnění efemeridy (přesné polohy a orbitálního pohybu) asteroidu na základě měření jeho relativní pozice sondou Tianwen-2 během jejího přibližování v kombinaci s trackováním sondy ze Země.

Přikládám také pár zpravodajských článků.. Píše o tom někde někdo taky v českém rybníčku?
China's space probe reaches asteroid after 1-billion-kilometer chase for first sample return | Phys.org
Tianwen-2 Arrives at Kamoʻoalewa, Starts Surveying Ahead of Sample Grabs | China in Space
China’s Tianwen-2 Reaches Earth’s Quasi-Moon and Prepares to Grab a Sample | Gizmodo
China releases 1st photo of Earth's elusive 'quasi-moon' Kamo'oalewa | Space

Ještě jsem narazil na publikaci o plánovaných radarových pozorováních Kamo'oalewy..
Design of a Radar System for Detecting Asteroid 2016HO3

- Asteroid se sleduje způsobem, kdy nelze dobře využít Dopplerův jev (tzv. „zero-Doppler“), což ztěžuje rozlišení signálů.
- Slabé odrazy z nitra asteroidu jsou překryté silnými odrazy z jeho povrchu.
- Přístroj má omezený výkon a zdroje, ale zároveň je potřeba vysoké rozlišení.

Autoři navrhují nový radarový systém, který kombinuje tři hlavní přístupy:
- Pozorování z více míst a úhlů (sonda obíhá asteroid a využívá i jeho rotaci).
- Dlouhodobé „sčítání“ signálu (opakovaným měřením se zesiluje slabý signál z hloubky).
- Použití širokého frekvenčního pásma složeného z více kroků (lepší rozlišení).

Systém je navržen jako „software-defined“, takže lze flexibilně měnit frekvence a šířku pásma podle potřeby – tím se určuje, jak hluboko radar „vidí“ a jak přesně rozlišuje detaily.

- Dokáže oddělit slabé signály z nitra asteroidu od silného „šumu“ z povrchu.
- Funguje i bez užitečných Dopplerových dat.
- Využívá pohyb sondy i rotaci asteroidu k lepšímu zobrazení.

Výsledky ze simulací:
Při výkonu radaru jen 10 W a výšce oběžné dráhy 8 km:
- Rozlišení asi 6 cm (velmi detailní).
- „Dohlédne“ více než 100 metrů pod povrch.

Laicky řečeno:
Je to trochu jako když se snažíš „prosvítit“ kámen baterkou: Povrch hodně odráží světlo a to slabé zevnitř skoro nevidíš. Tady místo jedné baterky použiješ mnoho různých úhlů, opakuješ měření a chytře skládáš signály dohromady. Díky tomu se ti nakonec podaří „vidět“ i dovnitř.

Celkově jde o návrh technologie, která by mohla umožnit detailně zkoumat vnitřní strukturu malých asteroidů na dálku.

A na závěr malá upoutávka: Dnešní mohutný datový tok ze sondy: