Pozorování komet

[slappy]

No přiznám se, že správnost převodu jsem nekontroloval..

Teď na to koukám.. Tvrzení AI, že „samotný článek navíc přímo uvádí, že hodnotu a=8,9×10⁻⁸ au day⁻² lze přepočíst na asi 5,3×10⁻⁷ m s⁻²“ není pravdivé. V článku se takto převádí jiná hodnota:
a ∼ 2.6×10⁻⁸ au day⁻² (i.e. ∼ 5.3×10⁻⁷ m s⁻²) viz horní řádek poslední stránky..

Každopádně na mě je tohle už trochu „vyšší dívčí“: V tom článku jsou uvedené tři různé hodnoty zrychlení a já tomu nerozumím..

• with a vector magnitude scaled to 1 au a ∼ (89.3 ± 4.6) × 10⁻⁹ au day⁻²
• at 1.8 au from the Sun a = 8.9 × 10⁻⁸ au day⁻²
• adjustment for Sun-3I distance gives a ∼ 2.6×10⁻⁸ au day⁻²

vector magnitude scaled to 1 au nechápu..
adjustment for Sun-3I distance nechápu..

[VitezslavSkorpik]

Žádné znaky technosignatur na 3I/ATLAS. Jak "překvapující"

https://phys.org/news/2026-06-interstel ... -hour.html

[Alchymista]

Navyše v pásme 1-9GHz...

U medzihviezdnej sondy by mala byť hlavná požiadavka na konštrukciu zariadenia odolnosť voči extrémne dlhodobému pôsobeniu radiácie a častíc kozmického žiarenia.
To v podstate vylučuje použitie štruktúr s rozmermi menšími ako je rozmer stopy po nabitej častici v polovodiči. A rozmer primárnej stopy dosahuje až 50nm (po ťažšom atomovom jadre napr. železa), rozmer sekundárnej stopy potom môže dosiahnuť až jednotky mikrometrov.
Takže štruktúry, z ktorých by bol vytvorený "výpočtový systém" alebo "systém spracovania informácií" na medzihviezdnej sonde, by mali byť väčšie - aspoň niekoľko mikrometrov, skôr ešte viac, až nižšie desiatky mikrometrov...
Lenže tak veľké rozmery štruktúr pošlú maximálnu pracovnú frekvenciu do oblasti pod 100MHz, skôr až niekam do oblasti 1MHz...