Voyager
Re: Voyager
Od listopadu 2023 vysílá sonda NASA Voyager 1 na Zemi stálý rádiový signál, který však neobsahuje použitelná data. Zdrojem problému je zřejmě jeden ze tří palubních počítačů, subsystém letových dat (FDS), který je zodpovědný za složení vědeckých a technických dat před jejich odesláním na Zemi pomocí telemetrické modulační jednotky.
Dne 3. března tým mise Voyager zaznamenal aktivitu jedné části FDS, která se lišila od zbytku počítače nečitelným datovým tokem. Nový signál ještě nebyl ve formátu, který používá Voyager 1, když FDS pracuje správně, takže tým si zpočátku nebyl jistý, co si o něm má myslet. Ale inženýr z agenturní sítě Deep Space Network, která provozuje rádiové antény, jež komunikují s Voyagerem i dalšími sondami cestujícími k Měsíci a dále, dokázal nový signál dekódovat a zjistil, že obsahuje přečtení celé paměti FDS.
Paměť FDS obsahuje jeho kód, tedy instrukce, co má dělat, a také proměnné, tedy hodnoty používané v kódu, které se mohou měnit na základě příkazů nebo stavu kosmické lodi. Obsahuje také vědecká nebo technická data určená k odeslání. Tým porovná tyto údaje s údaji, které se dostaly dolů před vznikem problému, a bude hledat nesrovnalosti v kódu a proměnných, aby případně našel zdroj probíhajícího problému.
Tento nový signál byl výsledkem příkazu vyslaného 1. března do sondy Voyager 1. Příkaz, který tým nazývá "poke", má jemně přimět FDS, aby vyzkoušel různé sekvence ve svém softwarovém balíčku pro případ, že by se problém dal vyřešit obejitím poškozeného úseku.
Protože Voyager 1 je od Země vzdálen více než 15 miliard mil (24 miliard kilometrů), trvá 22,5 hodiny, než rádiový signál dorazí k sondě, a dalších 22,5 hodiny, než odpověď sondy dosáhne antén na Zemi. Výsledky příkazu tedy tým obdržel 3. března. Dne 7. března začali inženýři pracovat na dekódování dat a 10. března zjistili, že obsahují čtení z paměti.
Tým nyní čtení analyzuje. Využití těchto informací k navržení možného řešení a pokus o jeho uvedení do praxe nějaký čas potrvá.
Zdroj:
https://t.co/tDWLtmu6D2
nebo https://blogs.nasa.gov/sunspot/
Dne 3. března tým mise Voyager zaznamenal aktivitu jedné části FDS, která se lišila od zbytku počítače nečitelným datovým tokem. Nový signál ještě nebyl ve formátu, který používá Voyager 1, když FDS pracuje správně, takže tým si zpočátku nebyl jistý, co si o něm má myslet. Ale inženýr z agenturní sítě Deep Space Network, která provozuje rádiové antény, jež komunikují s Voyagerem i dalšími sondami cestujícími k Měsíci a dále, dokázal nový signál dekódovat a zjistil, že obsahuje přečtení celé paměti FDS.
Paměť FDS obsahuje jeho kód, tedy instrukce, co má dělat, a také proměnné, tedy hodnoty používané v kódu, které se mohou měnit na základě příkazů nebo stavu kosmické lodi. Obsahuje také vědecká nebo technická data určená k odeslání. Tým porovná tyto údaje s údaji, které se dostaly dolů před vznikem problému, a bude hledat nesrovnalosti v kódu a proměnných, aby případně našel zdroj probíhajícího problému.
Tento nový signál byl výsledkem příkazu vyslaného 1. března do sondy Voyager 1. Příkaz, který tým nazývá "poke", má jemně přimět FDS, aby vyzkoušel různé sekvence ve svém softwarovém balíčku pro případ, že by se problém dal vyřešit obejitím poškozeného úseku.
Protože Voyager 1 je od Země vzdálen více než 15 miliard mil (24 miliard kilometrů), trvá 22,5 hodiny, než rádiový signál dorazí k sondě, a dalších 22,5 hodiny, než odpověď sondy dosáhne antén na Zemi. Výsledky příkazu tedy tým obdržel 3. března. Dne 7. března začali inženýři pracovat na dekódování dat a 10. března zjistili, že obsahují čtení z paměti.
Tým nyní čtení analyzuje. Využití těchto informací k navržení možného řešení a pokus o jeho uvedení do praxe nějaký čas potrvá.
Zdroj:
https://t.co/tDWLtmu6D2
nebo https://blogs.nasa.gov/sunspot/
-
Edemski
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1733
- Reputace: 760
- Bydliště: Ostrava
- Registrován: 9.8.2012 15:58
Re: Voyager
VOYAGER 1 BACK IN ACTION!
Re: Voyager
Voyager 1 je zpět, i když jen z části, vědecká data zatím neposílá, ale brzo bude! Popis dění:
Po vynalézavém pátrání může tým mise - poprvé po pěti měsících - zkontrolovat stav a kondici nejvzdálenějšího objektu vytvořeného člověkem.
Poprvé od listopadu vrací sonda NASA Voyager 1 použitelné údaje o zdraví a stavu svých palubních technických systémů. Dalším krokem je umožnit sondě, aby opět začala vracet vědecká data. Sonda a její dvojče Voyager 2 jsou jediné sondy, které kdy letěly mezihvězdným prostorem (prostorem mezi hvězdami).
Sonda Voyager 1 přestala 14. listopadu 2023 posílat na Zemi čitelné vědecké a technické údaje, přestože řídící pracovníci mise mohli zjistit, že sonda stále přijímá jejich příkazy a jinak funguje normálně. V březnu tým inženýrů Voyageru v Laboratoři tryskového pohonu NASA v jižní Kalifornii potvrdil, že problém souvisí s jedním ze tří palubních počítačů sondy, tzv. subsystémem letových dat (FDS). FDS je zodpovědný za balení vědeckých a technických dat před jejich odesláním na Zemi.
Tým zjistil, že nefunguje jeden čip zodpovědný za ukládání části paměti FDS - včetně části softwarového kódu počítače FDS. Ztráta tohoto kódu způsobila nepoužitelnost vědeckých a technických dat. Protože se čip nepodařilo opravit, rozhodl se tým umístit postižený kód na jiné místo v paměti FDS. Žádné místo však není dostatečně velké, aby se do něj vešla celá část kódu.
Vymysleli proto plán, jak postižený kód rozdělit na části a tyto části uložit na různá místa v paměti FDS. Aby tento plán fungoval, museli tyto části kódu také upravit, aby například všechny stále fungovaly jako celek. Bylo také třeba aktualizovat veškeré odkazy na umístění tohoto kódu v jiných částech paměti FDS.
Tým začal tím, že vyčlenil kód odpovědný za balení technických dat kosmické lodi. Ten 18. dubna odeslali na jeho nové místo v paměti FDS. Rádiovému signálu trvá přibližně 22 a půl hodiny, než dorazí k Voyageru 1, který je od Země vzdálen více než 15 miliard mil (24 miliard kilometrů), a dalších 22 a půl hodiny, než se signál vrátí zpět na Zemi. Když se letový tým mise 20. dubna ozval ze sondy, zjistil, že úprava funguje: Poprvé po pěti měsících mohli zkontrolovat zdravotní stav a stav kosmické sondy.
Během následujících týdnů tým přemístí a upraví další dotčené části softwaru FDS. Mezi ně patří i části, které začnou vracet vědecká data.
Voyager 2 nadále pracuje normálně. Dvojice sond Voyager, které byly vypuštěny před více než 46 lety, jsou nejdéle pracujícími a nejvzdálenějšími sondami v historii. Před zahájením mezihvězdného průzkumu obě sondy prolétly kolem Saturnu a Jupiteru a Voyager 2 prolétl kolem Uranu a Neptunu.
Caltech v kalifornské Pasadeně řídí JPL pro NASA
Zdroj:https://www.jpl.nasa.gov/news/nasas-voy ... s-to-earth
Po vynalézavém pátrání může tým mise - poprvé po pěti měsících - zkontrolovat stav a kondici nejvzdálenějšího objektu vytvořeného člověkem.
Poprvé od listopadu vrací sonda NASA Voyager 1 použitelné údaje o zdraví a stavu svých palubních technických systémů. Dalším krokem je umožnit sondě, aby opět začala vracet vědecká data. Sonda a její dvojče Voyager 2 jsou jediné sondy, které kdy letěly mezihvězdným prostorem (prostorem mezi hvězdami).
Sonda Voyager 1 přestala 14. listopadu 2023 posílat na Zemi čitelné vědecké a technické údaje, přestože řídící pracovníci mise mohli zjistit, že sonda stále přijímá jejich příkazy a jinak funguje normálně. V březnu tým inženýrů Voyageru v Laboratoři tryskového pohonu NASA v jižní Kalifornii potvrdil, že problém souvisí s jedním ze tří palubních počítačů sondy, tzv. subsystémem letových dat (FDS). FDS je zodpovědný za balení vědeckých a technických dat před jejich odesláním na Zemi.
Tým zjistil, že nefunguje jeden čip zodpovědný za ukládání části paměti FDS - včetně části softwarového kódu počítače FDS. Ztráta tohoto kódu způsobila nepoužitelnost vědeckých a technických dat. Protože se čip nepodařilo opravit, rozhodl se tým umístit postižený kód na jiné místo v paměti FDS. Žádné místo však není dostatečně velké, aby se do něj vešla celá část kódu.
Vymysleli proto plán, jak postižený kód rozdělit na části a tyto části uložit na různá místa v paměti FDS. Aby tento plán fungoval, museli tyto části kódu také upravit, aby například všechny stále fungovaly jako celek. Bylo také třeba aktualizovat veškeré odkazy na umístění tohoto kódu v jiných částech paměti FDS.
Tým začal tím, že vyčlenil kód odpovědný za balení technických dat kosmické lodi. Ten 18. dubna odeslali na jeho nové místo v paměti FDS. Rádiovému signálu trvá přibližně 22 a půl hodiny, než dorazí k Voyageru 1, který je od Země vzdálen více než 15 miliard mil (24 miliard kilometrů), a dalších 22 a půl hodiny, než se signál vrátí zpět na Zemi. Když se letový tým mise 20. dubna ozval ze sondy, zjistil, že úprava funguje: Poprvé po pěti měsících mohli zkontrolovat zdravotní stav a stav kosmické sondy.
Během následujících týdnů tým přemístí a upraví další dotčené části softwaru FDS. Mezi ně patří i části, které začnou vracet vědecká data.
Voyager 2 nadále pracuje normálně. Dvojice sond Voyager, které byly vypuštěny před více než 46 lety, jsou nejdéle pracujícími a nejvzdálenějšími sondami v historii. Před zahájením mezihvězdného průzkumu obě sondy prolétly kolem Saturnu a Jupiteru a Voyager 2 prolétl kolem Uranu a Neptunu.
Caltech v kalifornské Pasadeně řídí JPL pro NASA
Zdroj:https://www.jpl.nasa.gov/news/nasas-voy ... s-to-earth
Re: Voyager
Dva ze čtyř vědeckých přístrojů sdělují svá data
Voyager 1 poprvé od listopadu 2023, kdy se na sondě objevil problém s počítačem, obnovil odesílání vědeckých dat ze dvou ze svých čtyř přístrojů. Týmy vědeckých přístrojů mise nyní určují kroky k rekalibraci zbývajících dvou přístrojů, ke které pravděpodobně dojde v následujících týdnech. Tento úspěch znamená významný pokrok na cestě k obnovení normálního provozu kosmické sondy.
V dubnu, po pěti měsících řešení problémů od původního problému s počítačem, se misi podařilo přimět sondu, aby začala vracet použitelné technické údaje o stavu a kondici svých palubních systémů, včetně vědeckých přístrojů. Dne 17. května tým odeslal 46 let staré sondě příkazy, které jí umožnily obnovit odesílání vědeckých dat na Zemi. Vzhledem k tomu, že Voyager 1 se nachází více než 15 miliard mil (24 miliard kilometrů) od své domovské planety, trvá světlu více než 22 a půl hodiny, než dosáhne sondy, a 22 a půl hodiny, než se signál vrátí na Zemi. V důsledku toho musel tým čekat téměř dva dny, aby zjistil, zda byly jeho příkazy úspěšné.
Subsystém plazmových vln a magnetometrický přístroj nyní vracejí použitelné vědecké údaje. V rámci snahy o obnovení normálního provozu sondy Voyager 1 pokračují práce na subsystému kosmického záření a přístroji pro měření nízkoenergetických nabitých částic. (Šest dalších přístrojů na palubě Voyageru 1 již nefunguje nebo bylo po průletu sondy kolem Saturnu vypnuto.)
Normální provoz byl přerušen v loňském roce, kdy Voyager 1 začal vysílat na Zemi signál, který neobsahoval žádné vědecké ani technické údaje. Tým nakonec zjistil, že příčinou problému byla malá část poškozené paměti v subsystému letových dat, jednom ze tří počítačů sondy. Tento systém je mimo jiné navržen tak, aby shromažďoval data z vědeckých přístrojů a také technické údaje o stavu a kondici sondy předtím, než jsou tyto informace odeslány na Zemi.
Zdroj https://blogs.nasa.gov/voyager/2024/05/ ... struments/
Voyager 1 poprvé od listopadu 2023, kdy se na sondě objevil problém s počítačem, obnovil odesílání vědeckých dat ze dvou ze svých čtyř přístrojů. Týmy vědeckých přístrojů mise nyní určují kroky k rekalibraci zbývajících dvou přístrojů, ke které pravděpodobně dojde v následujících týdnech. Tento úspěch znamená významný pokrok na cestě k obnovení normálního provozu kosmické sondy.
V dubnu, po pěti měsících řešení problémů od původního problému s počítačem, se misi podařilo přimět sondu, aby začala vracet použitelné technické údaje o stavu a kondici svých palubních systémů, včetně vědeckých přístrojů. Dne 17. května tým odeslal 46 let staré sondě příkazy, které jí umožnily obnovit odesílání vědeckých dat na Zemi. Vzhledem k tomu, že Voyager 1 se nachází více než 15 miliard mil (24 miliard kilometrů) od své domovské planety, trvá světlu více než 22 a půl hodiny, než dosáhne sondy, a 22 a půl hodiny, než se signál vrátí na Zemi. V důsledku toho musel tým čekat téměř dva dny, aby zjistil, zda byly jeho příkazy úspěšné.
Subsystém plazmových vln a magnetometrický přístroj nyní vracejí použitelné vědecké údaje. V rámci snahy o obnovení normálního provozu sondy Voyager 1 pokračují práce na subsystému kosmického záření a přístroji pro měření nízkoenergetických nabitých částic. (Šest dalších přístrojů na palubě Voyageru 1 již nefunguje nebo bylo po průletu sondy kolem Saturnu vypnuto.)
Normální provoz byl přerušen v loňském roce, kdy Voyager 1 začal vysílat na Zemi signál, který neobsahoval žádné vědecké ani technické údaje. Tým nakonec zjistil, že příčinou problému byla malá část poškozené paměti v subsystému letových dat, jednom ze tří počítačů sondy. Tento systém je mimo jiné navržen tak, aby shromažďoval data z vědeckých přístrojů a také technické údaje o stavu a kondici sondy předtím, než jsou tyto informace odeslány na Zemi.
Zdroj https://blogs.nasa.gov/voyager/2024/05/ ... struments/
Re: Voyager
Data z Voyageru-2 spustila nová vysvětlení a tedy i objevy, o magnetosféře okolo Uranu píše Dušan Maier zde: https://kosmonautix.cz/2024/11/23/stara ... tvi-uranu/
Jak ale vědci vysvětlují to co změřil v září 1986 Voyager-2 kdy zjistil, že magnetické pole je vychýlené a posunuté mimo střed planety?
Vše vychází z článku https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.2403981121
převyprávěného třeba zde: https://www.nytimes.com/2024/11/25/scie ... ceans.html
Tedy zkráceně Uran i Neptun tedy zřejmě nejsou plynní obři ale obsahují kvanta vody, tedy zhruba 8000 km tlustý oceán vody v případě Uranu, takto silná vrstva vody také generuje značný tlak, a voda se pak nechová jako voda ale jako superkritická kapalina, která ovšem skvěle vede elektrický proud
Uran vlevo Neptun vpravo foto z Voyager-2 a roku 1986
Vysvětlení či spíše hypotézu máme, tak hurá
jen ji ověřit...
Jak ale vědci vysvětlují to co změřil v září 1986 Voyager-2 kdy zjistil, že magnetické pole je vychýlené a posunuté mimo střed planety?
Vše vychází z článku https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.2403981121
převyprávěného třeba zde: https://www.nytimes.com/2024/11/25/scie ... ceans.html
Tedy zkráceně Uran i Neptun tedy zřejmě nejsou plynní obři ale obsahují kvanta vody, tedy zhruba 8000 km tlustý oceán vody v případě Uranu, takto silná vrstva vody také generuje značný tlak, a voda se pak nechová jako voda ale jako superkritická kapalina, která ovšem skvěle vede elektrický proud
Uran vlevo Neptun vpravo foto z Voyager-2 a roku 1986
Vysvětlení či spíše hypotézu máme, tak hurá
jen ji ověřit...
Re: Voyager
Navíc byl celý tým pod velkým tlakem, protože byla naplánovaná modernizace stanice Deep Spacee Network v Canbeře
https://www.cdscc.nasa.gov/Pages/Antennas/dss43.html
která se na 10 měsíců odstaví od 4.května 2025- do února 2026, DSS-43 je totiž jedinou anténou se silou signálu schopnou posílat příkazy Voyagerům...
https://www.cdscc.nasa.gov/Pages/Antennas/dss43.html
která se na 10 měsíců odstaví od 4.května 2025- do února 2026, DSS-43 je totiž jedinou anténou se silou signálu schopnou posílat příkazy Voyagerům...
Re: Voyager
Vělmi pěkné a podrobné video na toto téma zpracoval Scott Manley.
The First Interstellar Software Update - The Insane Hack That Saved Voyager 1
Re: Voyager
Podrobnosti k opravě trysek Voyageru 1 na jaře 2025
Oba Voyagery se spoléhají na sadu primárních trysek, aby je jemně otáčely nahoru a dolů, stejně jako doprava a doleva, aby udržely své antény namířené na Zemi, aby mohly posílat zpět data a přijímat příkazy. V primárním souboru trysek jsou další trysky, které řídí pohyb lodě. Viděno ze Země, pohyb trysek otáčí anténu jako elpíčko, aby udržela každého Voyagera namířeného na vodicí hvězdu, kterou používá k orientaci. Obě kosmické lodě mají primární a záložní sadu pro tyto pohyby.
Chcete-li spravovat uzavíratelné trubičky v tryskách, přepínají inženýři mezi sadami primárních, záložních a trajektických trysek obou Voyagerů. Ale na Voyager 1, primární válečkové trysky přestaly fungovat v roce 2004 poté, co ztratily energii ve dvou malých vnitřních ohřívačích. Inženýři zjistili, že rozbité ohřívače byly pravděpodobně neopravitelné a rozhodli se spoléhat pouze na záložní trysky Voyager 1, aby zorientovaly hvězdný tracker.
"Myslím, že v té době byl tým smířený s přijetím toho, že primární trysky nefungovaly, protože měly naprosto dobrou zálohu," řekl Kareem Badaruddin, manažer mise Voyager v JPL, který řídí misi pro NASA. "A upřímně řečeno, pravděpodobně si nemysleli, že Voyagers budou pokračovat dalších 20 let."
Ale bez schopnosti ovládat pohyb lodě by se objevily různé problémy, které by mohly ohrozit misi, takže inženýrský tým se rozhodl znovu prozkoumat selhání trysek v roce 2004. Postupně se začali domnívat, že neočekávaná změna nebo narušení obvodů, které ovládají napájení ohřívačů, účinně přepnulo vypínač do nesprávné polohy. Pokud by mohly vypínač otočit zpět na původní polohu, ohřívače by mohly znovu fungovat, což by jim umožnilo znovu aktivovat primární válečkové trysky a používat je, pokud se záložní závitové trysky, které byly používány od roku 2004, ucpaly.
Řešení vyžadovalo řešení hádanky. Tým by musel zapnout spící válečkové trysky, pak se pokusit opravit a restartovat ohřívače. Pokud by se během této doby hvězdný tracker kosmické lodi příliš vzdálil od vodící hvězdy, dlouho spící trysky by automaticky vystřelily (díky programování kosmické lodi). A pokud by byly ohřívače stále vypnuté, když pracovaly, mohlo by to vyvolat malou explozi, takže tým potřeboval, aby tracker pracoval.
Byl to závod s časem od 4. května 2025 do února 2026 bude Deep Space Station 43 v Canbeře v rekonstrukci nejen pro budoucí přistání na Měsíci ale pro všechny vzdálené mise.
Tým se chtěl ujistit, že dlouho spící trysky primárního systému budou k dispozici, protože hrozí, že až je budou potřebovat, budou v té době ty záložní nyní používané zcela ucpané.( viz výše Michal Václavík )
Předsunutá práce se vyplatila: 20. března tým sledoval, jak kosmická loď provádí příkazy, vše se zpožděním více než 46 hodin. Pokud by test selhal, Voyager by už mohl být v nebezpečí. Ale během 20 minut tým viděl, jak teplota trysek dramaticky stoupá a věděl, že uspěl.
„Byla to tak slavná chvíle. Morálka týmu byla ten den velmi vysoká,“ řekl Todd Barber, vedoucí pohonu mise v JPL. "Tyto trysky byly považovány za mrtvé. A to byl legitimní závěr. Jde jen o to, že jeden z našich inženýrů měl vhled, že možná existovala jiná možná příčina a byla opravitelná. Pro Voyagery to byl další zázrak."
zdroj Calla Cofield: https://science.nasa.gov/blogs/voyager/ ... and-pause/
Oba Voyagery se spoléhají na sadu primárních trysek, aby je jemně otáčely nahoru a dolů, stejně jako doprava a doleva, aby udržely své antény namířené na Zemi, aby mohly posílat zpět data a přijímat příkazy. V primárním souboru trysek jsou další trysky, které řídí pohyb lodě. Viděno ze Země, pohyb trysek otáčí anténu jako elpíčko, aby udržela každého Voyagera namířeného na vodicí hvězdu, kterou používá k orientaci. Obě kosmické lodě mají primární a záložní sadu pro tyto pohyby.
Chcete-li spravovat uzavíratelné trubičky v tryskách, přepínají inženýři mezi sadami primárních, záložních a trajektických trysek obou Voyagerů. Ale na Voyager 1, primární válečkové trysky přestaly fungovat v roce 2004 poté, co ztratily energii ve dvou malých vnitřních ohřívačích. Inženýři zjistili, že rozbité ohřívače byly pravděpodobně neopravitelné a rozhodli se spoléhat pouze na záložní trysky Voyager 1, aby zorientovaly hvězdný tracker.
"Myslím, že v té době byl tým smířený s přijetím toho, že primární trysky nefungovaly, protože měly naprosto dobrou zálohu," řekl Kareem Badaruddin, manažer mise Voyager v JPL, který řídí misi pro NASA. "A upřímně řečeno, pravděpodobně si nemysleli, že Voyagers budou pokračovat dalších 20 let."
Ale bez schopnosti ovládat pohyb lodě by se objevily různé problémy, které by mohly ohrozit misi, takže inženýrský tým se rozhodl znovu prozkoumat selhání trysek v roce 2004. Postupně se začali domnívat, že neočekávaná změna nebo narušení obvodů, které ovládají napájení ohřívačů, účinně přepnulo vypínač do nesprávné polohy. Pokud by mohly vypínač otočit zpět na původní polohu, ohřívače by mohly znovu fungovat, což by jim umožnilo znovu aktivovat primární válečkové trysky a používat je, pokud se záložní závitové trysky, které byly používány od roku 2004, ucpaly.
Řešení vyžadovalo řešení hádanky. Tým by musel zapnout spící válečkové trysky, pak se pokusit opravit a restartovat ohřívače. Pokud by se během této doby hvězdný tracker kosmické lodi příliš vzdálil od vodící hvězdy, dlouho spící trysky by automaticky vystřelily (díky programování kosmické lodi). A pokud by byly ohřívače stále vypnuté, když pracovaly, mohlo by to vyvolat malou explozi, takže tým potřeboval, aby tracker pracoval.
Byl to závod s časem od 4. května 2025 do února 2026 bude Deep Space Station 43 v Canbeře v rekonstrukci nejen pro budoucí přistání na Měsíci ale pro všechny vzdálené mise.
Tým se chtěl ujistit, že dlouho spící trysky primárního systému budou k dispozici, protože hrozí, že až je budou potřebovat, budou v té době ty záložní nyní používané zcela ucpané.( viz výše Michal Václavík )
Předsunutá práce se vyplatila: 20. března tým sledoval, jak kosmická loď provádí příkazy, vše se zpožděním více než 46 hodin. Pokud by test selhal, Voyager by už mohl být v nebezpečí. Ale během 20 minut tým viděl, jak teplota trysek dramaticky stoupá a věděl, že uspěl.
„Byla to tak slavná chvíle. Morálka týmu byla ten den velmi vysoká,“ řekl Todd Barber, vedoucí pohonu mise v JPL. "Tyto trysky byly považovány za mrtvé. A to byl legitimní závěr. Jde jen o to, že jeden z našich inženýrů měl vhled, že možná existovala jiná možná příčina a byla opravitelná. Pro Voyagery to byl další zázrak."
zdroj Calla Cofield: https://science.nasa.gov/blogs/voyager/ ... and-pause/