Proba-3

[Vaclavik]

Technologicko-vědecká mise Proba-3 pokračuje pomalu kupředu. Start je nyní očekáván na konci roku 2020. Na hlavní vědecké aparatuře ASPIICS se podílejí české vědecké i průmyslové organizace.

[Vaclavik]

[Vaclavik]

[Vaclavik]

V 11:34 SEČ odstartovala z kosmodromu Šríharíkota nosná raketa PSLV-XL s misí Proba-3. jedná se o dvojici vědeckých družic Evropské kosmické agentury ESA ke studiu Slunce, zejména pak jeho atmosféry. Družice jsou zároveň demonstrátorem letu ve velmi přesné formaci. Pozorovací družice má hmotnost 340 kg a rozměry 1,1×1,8×1,7 m. K získání elektrické energie využije výklopný panel s fotovoltaickými články. Pro větší motorické manévry a ustavení vzájemné polohy využije jednosložkové raketové motorky. Pracovní zajištění velmi přesné vzájemné polohy zajistí navigační systém s třemi sledovači hvězd, šesti detektory Slunce, dvojicí přijímačů GPS, čtyřmi silovými setrvačníky a dvojicí tříosých měřících gyroskopů. Druhá družice, která bude tvořit stínítko, má hmotnost rozměry 200 kg a rozměry 0,9×1,4×0,9 m. Také je vybavena systémem orientace a stabilizace, který sestává ze stejné sady přístrojů jako na má hlavní družice. Navíc má dodatečné optické prvky pro hlídání vzájemné polohy. Hlavním vědeckým přístrojem mise Proba-3 je kamera, de facto koronograf, ASPIICS. Jeho úkolem bude sledovat sluneční koronu v širokospektrálním rozsahu od 536 do 566 nm a ve specifických oblastech na čarách železa a helia. Doplňkovými vědeckými přístroji je radiometr DARA a spektrometr 3DEES. Družice Proba-3 se budou pohybovat ve vzájemné vzdálenosti okolo 150 m na oběžné dráze s výškou perigea 600 km, apogea 60530 km a sklonem 59° vůči rovníku. Životnost družic je minimálně 2 roky. Na misi Proba-3 se také významně podílely česká průmyslová a vědecká pracoviště. Firma TOPTEC dodala optickou sestavu, Honeywell měřící gyroskopy a Serenum krycí dvířka apertury koronografu. Pracoviště Akademie věd ČR jsou zapojená do vědeckého programu.

[todtv]

Proč družice ESA nebyly vyneseny např. raketou Vega-C? Nezvládla by to? Nebo jde o parametry dráhy a směr střeleckého koridoru?

[Jayhawk]

První snímek sluneční korony ve viditelném světle z koronografu ASPIICS ze dne 04.06.2026 po opětovném uvedení do vědeckého provozu
po závadě na družici Coronograf která na měsíc vědecká pozorování přerušila.


https://www.esa.int/Enabling_Support/Sp ... re_science