Hayabusa 2

[Dugi]

Spekulace o tom, zda se i přes velké problémy mající mimořádně úspěšná mise sondy Hayabusa zopakuje v posledních týdnech sílily. Zřejmě definitivní rozuzlení přinesl podpis smlouvy mezi firmou NEC a agenturou JAXA ohledně návrhu a výroby družice Hayabusa 2. O podpisu informoval na svém blogu Tomáš Přibyl.
Zatím neznáme její podobu, ale ví se, že by měla konstrukčně vycházet ze své předchůdkyně. Ostatně i úkol by měl být podobný. Tedy za předpokladu, že se podaří vychytat nedostatky z původní mise.
Hayabusa 2 má startovat snad už v roce 2014, ke svému cíli, více než devítisetmetrovému astroidu 1999 JU3 má dorazit v roce 2018. U něj stráví rok a půl. Na Zemi se má vrátit roku 2020.
Vývoj sondy má stát 16,4 miliardy jenů, což jsou po přepočtu zhruba 4 miliardy českých korun.

[tomas]

Paráda, zase další dobrodružná mise. Já nevím, proč se tím ti Japonci na svých stránkách víc nechlubí. V presskitech o tom nebyla ani zmínka. Když jsem ale hledal na jaxa.jp přímo "Hayabusa 2", tak tam na mě vyjel článek s podrobným popisem a obrázky.

Asteroid 1999 JU3 má hodně podobnou dráhu jako Itokawa, takže i cesta k němu bude probíhat podobně. Jako pohon bude opět iontový motor.


Na asteroid sonda nejprve vysadí malé pouzdro, prakticky takovou malou 2 kg bombu. Ta exploduje až bude Hayabusa 2 bezpečně schovaná na druhé straně asteroidu. Po návratu na místo sebere sonda vzorky ze vzniklého kráteru. Budou tedy nejen povrchové, ale i podpovrchové.


Japonci plánují ještě jednu Hayabusu s označením Mk2 (Marco Polo), která má přistát na ještě větším a starším asteroidu než jednička a dvojka nebo případně na kometě. Mise by měla být připravována společně s ESA, která po úspěchu jedničky projevila zájem o spolupráci na tomto poli.


Mise bude vyžadovat výkonnější iontové motory než dosavadní sondy, což si vyžádá také větší solární panely. Pokud by se nakonec vědci rozhodli pro kometu, bude velká plocha panelů poměrně velký cíl pro odletující materiál. Proto je ve hře více variant, jak odebrat vzorky. Buď by se muselo prodloužit rameno, nebo by se na povrchu vysadil odolnější lander. Počítá se i s umístěním 20 cm velkého robota Minerva, jehož starší bratr letěl již na první Hayabuse.


Jedním z možných cílů je asteroid Wilson Harrington, což je zaniklé kometární jádro. (Na schématu zeleně.)
zdroj:JAXA

[tomas]

Vyšla PDF brožura k misi Hayabusa-2, moc nového v ní ale není.

[indian22]

nějaké podrobnosti k Hayabuse 2.

Jednička sice byla půvabná mise, ale i tak Japoncům přeju ať jim to jde líp než posledně.

http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevnik ... roidu.html

[tomas]

Včera t.j. 26.12.2012 byla odhalena v kampusu Sagamihara sonda Hayabusa 2. Její konečná podoba byla hotova letos na jaře. Brzy sonda podstoupí první integrační test rozhraní vnitřních zařízení a zároveň i sběrnice, která má přenášet data mezi sondou a střediskem.


k dispozici je bohužel jen tato fotografie s nízkým rozlišením

Byl vyroben letový model Hayabusa 2, hlavní tělo a panel slunečnách baterií. Všechny tyto komponenty čeká vibrační zkouška. Je prověřován též environmentální systém sondy.

K letu do kosmu by měla být připravena v roce 2014.

[Dugi]

No vidím, že do toho hodně pěkně šlápli! jedou moc dobře. Jen tak dál.

[Dugi]

Přípravy zatím běží dobře, ale pokud se nestihne start v roce 2014, bude muset sonda startovat až za deset let, tedy pv případě, že by se nevybral jiný cíl. Ten by se ovšem vybíral dost složitě. Vybraný 1999JU3 je totiž jediným blízkozemním asteroidem typu C (tento typ sice tovří 75% všech asteroidů, ale okolo Země jsou vzácné jako šafrán. Jejich typickým znakem je to, že jsou tvořeny uhlíkovými sloučeninami - proto také písmeno C v jejich názvu). Pokud by se startovalo v roce 2015, dalo by se cíle dosáhnout také, ale jen za cenu vysokého zatížení iontových motorů.
A v čem se bude Hayabusa lišit od své starší, mimořádně úspěšné, sestřičky?
Místo parabolické antény se použijí dvě vysokoziskové antény v pásmu X (7-8 GHz) a Ka (32 GHz). Díky tomu bude možné dosáhnout vyšších přenosových rychlostí. Iontové motory budou čtyři a budou silnější (každý 10 mN oproti původním 8 mN). Velmi zajímavé je to, že na palubě budou 3 minirovery Minerva 2 a lander MASCOT vyrobený v Evropě.
Rozměrově se Hayabusa 2 nebude lišit od své předchůdkyně. Bude sice větší, ale jen minimálně - 600 kg vs. 510 kg. A vnější rozměry 1 x 1,6 x 1,25 metru proti původním 1 x 1,6 x 1,1 metru.
Trychtýř odebírající vzorky bude podobný tomu, který používala "jednička". Jeho vnitřní povrch ale bude zvrásněný - očekává se, že na "drápcích" se zachytí více materiálu. Oproti původním dvěma částem v kontejneru na vzorky přibyla ještě jedna. A k dispozici bude i o jeden projektil více - celkově tedy 4. Na družici má být i 2 kg vážící impaktor z mědi - jeho nárazem má vzniknout kráter, ze kterého sonda odebere vzorek.
Na palubě najdeme i infraspektrometr a infrakameru. Důvod je prostý. Dá se totiž čekat, že na asteroidu bude voda a organické sloučeniny. Právě tyto přístroje by měly posloužit k jejich detekci.

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Mirek Pospíšil

[indian22]

Tak budeme doufat, že se aspoň jeden z robotů tentokrát trefí na cíl.

MASCOT je robot vybavený na 16 hodin autonomního provozu - Evropa je na ty krátkodobě pracující roboty nějak zatížená . Měl by být schopen během své činnosti vykonat dva poskoky na jiné stanoviště, nevím jakým mechanismem bude robot pohyblivý, ale určitě nebude schopen předem přesně určit místo ani prvotního dopadu a proto asi i opětovné poskoky budou jen přibližné, robot ale po dopadu bude schopen zaujmout správnou pracovní polohu.
Na palubě ponese čtyři přístroje: širokoúhlou kameru, radiometr, magnetometr a infračervený mikroskop.

http://www.dlr.de/irs/en/desktopdefault ... read-34316
http://www.planetaryprobe.eu/IPPW7/proc ... B/p456.pdf

[Dugi]

Velký klobouk dolů před Japonci! Noviny MSN-Sankei oznámili, že JAXA získala zhruba 20 milionů japonských jenů (lehce přes 4 miliony českých korun) ze sbírky od ! ! široké veřejnosti ! ! Za tyto peníze prý bude na sondu Hayabusa-2 přidána nová kamera. Měla by se nacházet na spodní straně u mechanismu pro odběr vzorků. Díky tomu by mělo být možné ze Země sledovat celý odběr!
Smekám před Japonci a raději si nepředstavuji, jak by případná sbírka dopadla v ČR.

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Mirek Pospíšil

[tomas]

Tak sondu Hayabusa 2 vynese raketa H-IIA v roce 2014 a k asteroidu má dorazit 2018. Tam bude provádět rok a půl vědecký průzkum. Na Zemi se vrátí 2020.

Kromě vědeckých přístrojů popsaných v předchozích příspěvcích, se má na palubě nacházet také tabulka se jmény, zprávami a ilustracemi, které do japonské kosmické agentury mají zasílat běžní lidé v rámci informační kampaně o této misi. Kromě tabulky se některé záznamy mají objevit i na návratovém pouzdru. Cílem je, aby se lidé více zajímali o japonské kosmické sondy a vůbec o celý japonský výzkum cizích těles.

Tabulku zanechá sonda jako památku na asteroidu. Mělo by se tak stát krátce po přistání. Návratové pouzdro pochopitelně na asteroidu nezůstane. Nebo to alespoň není cílem inženýrů JAXA .



Informační kampaň, během níž je možné zasílat své vzkazy a obrázky proběhne od 10.dubna do 16.července 2013.
V originální verzi stránek (japonsky) se nachází bližší informace o záznamech. Jedná se o záznam na elektronický čip. Podobný byl již na první Hayabuse:

Na zaslání se objeví na webu JAXA v době konání kampaně speciální formuláře. Na jedné žádosti může být až 5 osob nebo jméno organizace či školy. Obrázky mají být velikosti A4 nebo A6.
zdroj:JAXA, formuláře a pravidla