Ariane 6

[Tjov]

Ten se povedl, ovšem ruku na srdce - ESA umí taky perlit

[MaG]

Ta slova by se ale dala číst i tak, že vývoj znovupoužitelného nosiče by byl tak drahý, že se nevyplatí ho vyvíjet teď, kdy potřebujeme dokončit vývoj alespoň nějakého nosiče. Takže pokud se Evropa v příštím desetiletí pokusí o znovupoužitelný nosič a kolem 2030 uvidíme nějaké výsledky, nemusí to být úplně pozdě. A ekonomicky mi opravdu nedává smysl, když nemáme na čem vypouštět naše větší družice a sondy, vyvíjet rovnou nosič znovupoužitelný, takže bych s tím vyjádřením i souhlasil.

[Tjov]

Osobně bych volil lehce jiná slova, protože před dekádou tj. v době slávy s Ariane 5 si utahovali z Muskovy touhy o znovu použitelnosti jako snu a víme jak to dopadlo

Ale merit věci je jak říkáš v tom, že EU při kadenci co požaduje stačí tento nosič - je v tom nabaleno tolik pracovních míst, že to ani jinak nejde

Nádherné video

[Lakely]

ESA zveřejnila video z vypouštění CubeSatů po prvním letu rakety Ariane 6. Video bylo pořízeno díky zařízení YPSat, které bylo jedním z pevně připojených vědeckých přístrojů na druhém stupni.

Video si můžete přehrát zde: https://x.com/ESA__Education/status/1816020680783085720

[Stepan]

Škoda ze to není GRB Beta, ale jinak moc hezké a zajímavé video.

[Vaclavik]

[Vaclavik]

V 17:24:26 SEČ odstartovala ze vzletové rampy ELA-4 na kosmodromu CSG nosná raketa Ariane 6. Jednalo se o její druhý start a stejně jako v případě premiérového startu byla v konfiguraci 62. Tedy s dvojicí pomocných urychlovacích stupňů P-120C. Vynášeným nákladem je francouzská vojenská družice CSO-3. Jde o poslední družici ze stejnojmenného programu Composante Spatiale Optique, který tak zahrnuje v roce 2018 vypuštěnou družici CSO-1 a o dva roky později CSO-2.

Družice jsou postaveny na stejné družicové platformě, ale liší se svým vybavením a schopnostmi. CSO-1 a dnes vypuštěná CSO-3 jsou v kategorii průzkumných družic, přičemž prostorové rozlišení snímků dosahuje až 35 cm. Naproti tomu družice CSO-2 spadá již do kategorie identifikačních družic s maximálním prostorovým rozlišením 20 cm. Všechny tři družice pracují ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra a velmi pravděpodobně také v infračervené oblasti.

Družice CSO-3 má startovní hmotnost 3650 kg a 66 minut po státu bude uvolněna na retrográdní SSO oběžné dráze s výškou okolo 800 km a sklonem 98° vůči rovníku. K tomu bude nutné využít také dva restarty raketového motoru Vinci v horním stupni Ariane 62. O základní provoz družice CSO-3 se bude starat Francouzská kosmická agentura CNES, ale hlavním zákazníkem a uživatelem/distributorem dat bude Generální úřad pro vyzbrojování DGA (Direction générale de l’armement). Životnost družice CSO-3 je, stejně jako o předešlých dvou, minimálně deset let. O získaná data se Francie dělí s partnery programu CSO – Německem, Švédskem, Itálií, Belgií a Švýcarskem. Poskytovány jsou však i v rámci potřeby přes struktury NATO. Francouzské letecké a kosmické síly již nyní zadaly práce na nové generaci průzkumných družic. Družice CSO nahradily dvě družice Helios 2 a družice CSO postupně nahradí v druhé polovině příštího desetiletí družice z programu Iris.

[Tjov]

Klobouček, takové záběry chceme v přenosech

[Vaclavik]

Vypuštění družice CSO-3 bylo plně úspěšné - https://newsroom.arianespace.com/ariane ... -satellite

[Tjov]

Stejně tak byl úspěšný i deorbitační zážeh