"Vesmírná" ekonomika

[Malky]

Vyššie tvrdíš, že palivo a energia je najlacnejšia položka... Nie je, cena extrémne kolíše podľa miesta.

To je pravda, psal jsem že je zanedbatelnou položkou, ale myslel jsem pouze v případě kdy se bavíme o startu ze Země. Protože to je relevantní, pokud se bavíme o využití cislunárního prostoru či asteroidů. Ano, vyrobit nebo dovézt palivo na asteroid bude extrémně drahé, ale pro návrat na Zemi je potřeba jen nepatrné množství, tudíž je to opět zanedbatelná položka celkových nákladů na misi.

Pokud se budeme bavit o "gravitačních studních" pak je situace trošku jiná, a skutečně jak píšeš je na místě ekonomická analýza, zda-li je výhodnější palivo dovézt ze Země, vyrobit na místě (což ovšem zahrnuje dovoz těžkých a komplikovaných strojů) nebo využít nějaký způsob, který nevyžaduje palivo (elektromagnetická děla, kosmické výtahy apod.) ovšem zřejmě bude vyžadovat dovoz ještě těžších a komplikovanějších strojů, a tak se vyplatí až od určitého objemu exportů. Nemyslím si, že je tak podrobná ekonomická analýza třeba, pokud se člověk nechystá založit si firmu, ale pokud se do toho někomu chce, já si ji rád přečtu.

Ovšem potřeba takové ekonomické analýzy v principu neznamená, že podnikání v kosmu nemůže být výdělečné. Však prakticky každý podnik na Zemi si takovou analýzu dělá, zda je výhodnější zboží poslat lodí, letadlem či po železnici...

Pozerajme na ne ako na možné deti Zeme. Pri deťoch tiež nehľadíme, koľko nás stoja peňazí, času, nervov... nádejí a sklamaní...
Pretože ak si ako ľudstvo nevychováme samostatné deti - samostatné a sebestačné ľudské kolónie mimo Zem - tak skôr či neskôr skončíme ako dinosaury - alebo ako obyvatelia vyžraného "vysvačeného" Veľkonočného ostrova. Že bude mať veľkosť planéty na veci nič nezmení...

Hezká myšlenka, ne že bych nesouhlasil, sám jsem před časem hlásal podobné názory. Jenže se obávám, že tenhle idealistický pohled nás daleko nedostane. 99.9% pozemšťanů tohle nepřesvědčí aby investovali svoje peníze do vesmírných kolonií. Teprve pokud se investice do kosmu stanou výnosnými v nějakém rozumné době, pak se teprv budeme moct bavit o skutečné expanzi a osidlování míst za hranicemi naší rodné planety.

Naštěstí to není nějaká spekulativní budoucnost, už teď existují oblasti, kde se investováním do kosmu dá vydělat. Jak jsem psal výše, telekomunikační satelity nejsou žádné sci-fi, to je něco co existuje a funguje na principech tržní ekonomiky. Jak budou náklady na vynášení klesat (tedy existující trendy pokračovat) těch výnosných oblastí bude přibývat.

[Amonix]

Hoši děkuju Vám za podnětnou diskuzi. Sám jsem nečekal, jak to svým prvním komentářem na tomto fóru rozproudím Je pravda, že jsem se nechal trochu unést, protože přemýšlím o budoucnosti. A mám představu o tom, že budou ve vesmíru existovat lidské kolonie. Pokud se nestane nějaká katastrofa, která by vyhladila lidstvo, tak nepochybuju, že ke kolonizaci vesmíru směřujeme. Ale sám si dávám otázku, proč by vlastně člověk chtěl žít ve vesmíru? Nic se nevyrovná životu na naší krásný planetě. Myslím, že to je důležité, protože ekonomika se točí kolem tužeb člověka. A když by ve vesmíru lidé nebyli, tak bychom tu pravou vesmírnou ekonomiku neměli. My máme vlastně jen pozemskou ekonomiku, vše se točí kolem naší planety a to doslova.

Nechtěl jsem to stahovat jen k těžbě. Ta se nabízí. Ale obecně k budování infrastruktury pro pestrou komercionalizaci.

[Amonix]

Tak mě tak napadá, že teď bychom mohli ve vesmíru postavit elektrárny, benzinky. Mohli bychom tam mít uklízečku na vesmírný bordel. Taky bychom tam mohli mít opraváře, kteří by třeba opravili Hubbleův teleskop, Případně Webba. Mohly by tam být základny s potravinami, náhradními díly atd, když by se u nějaké mise něco porouchalo a posádka by potřebovala rychlou pomoc.

[Malky]

(Kdysi ve velmi dávné minulosti) Proč by lidé šli do Evropy, kde je půl roku taková zima že se nahý člověk cití velmi nepohodlně, když je Afrika perfektně uzpůsobená jeho potřebám?

(Pár staletí zpátky.) Proč by lidé odcházeli do Ameriky, když v Evropě mají všechno co může moderní civilizace nabídnout? A proč by odcházeli na Divoký západ, kde nic není, když je Východní pobřeží již osídleno?

Odpovědí je celá řada, jen namátkou:

- 90% lidí si správně vyhodnotí, že odcházet z civilizace nedává smysl a zústanou doma. Ale těch pár "magorů" kteří odejdou bohatě stačí.

- Řada lidí čeká, že v divočině naleznou bohatství - nedotčené rudné žíly, obrovské nikým neobsazené území.

- Řada lidí prchá před civilizací za svobodou - žádná vláda, náboženská svoboda, svoboda podnikání. A ikdyž eventuálně v té divočině vláda vznikne, místní obyvatelé mají možnost nastavit si zákony podle sebe.

- Skrze lidskou inovaci se nakonec divočina stane civilizací. Dnes je pro nás oblečení tak přirozené, že by nás nenapadlo brát v úvahu, jestli místo kde žijeme je vhodné pro nahého člověka, ale i oblečení bylo kdysi vrcholem nejmodernější inovace. Máme elektřinu, a tak nám (tolik) nevadí, že půl roku nevidíme slunce, máme topení a domy, které nás ochrání před deštěm, vichrem a sněhem. Se všemi výdobytky moderní civilizace se Evropa, se svou absencí jedovatých pavouků, hadů a dalšího neřádstva, skoro zdá přívětivější k životu než Afrika (a to vůbec nebudu vytahovat politické a ekonomické aspekty).

Tohle je snad dostatečný nástin toho, proč by se (někteří!) lidé mohli rozhodnout odejít do vesmíru.

A to ještě nezmiňuji, že pokud se bavíme o cislunárním prostoru, Měsíci či asteroidech, tak je zde možnost odejít do vesmíru pracovat na pár týdnů / měsíců / let a pak se vrátit domu. S moderní telekomunikací člověk může z těchto míst mít pravidelné a prakticky real-time spojení s rodinou a přáteli.

I v případě Marsu, s cestou v řádech měsíců, není úplně nereálné odejít pracovat na pár let či dekád, a na staří se vrátit domu.

Zkrátka, kolonizace vesmíru se jeví mnohem pohodlněji, než jakákoli kolonizace / migrace kterou náš druh absolvoval v minulosti.

[Amper]

Nepodcenoval bych myslenku ze v nizsi gravitaci ci beztizi jsou nizsi naroky na kardiovaskularni system a pohybove ustroji obecne. Vubec by me neprekvapilo kdyby prvni opravdu velka kosmicka stanice byl obrovsky duchodak.

A to nemyslim nijak hanlive - duchodcu kteri maji velke zdroje je opravdu hodne. Kdyz jim beztiz prodlouzi a zjednodussi zivot o par let tak se jich najde urcite dost kteri radi zaplati nemalou sumu

[Alchymista]

To má niečo do seba

[Meybe]

Nepodcenoval bych myslenku ze v nizsi gravitaci ci beztizi jsou nizsi naroky na kardiovaskularni system a pohybove ustroji obecne. Vubec by me neprekvapilo kdyby prvni opravdu velka kosmicka stanice byl obrovsky duchodak.

A to nemyslim nijak hanlive - duchodcu kteri maji velke zdroje je opravdu hodne. Kdyz jim beztiz prodlouzi a zjednodussi zivot o par let tak se jich najde urcite dost kteri radi zaplati nemalou sumu

Ano stejně tak to může být zajímavé řešení pro lidi z omezenou hybností. Třeba pro ty, kterým chybí končetiny a podobně. Pohyb ve stavu beztíže (mikrogravitace víme) by byl pro ně mnohem jednodušší.

[Alchymista]

Kto to zaplatí?
Dôchodcovia, ktorých spomínal Amper, zdroje majú - ale invalidi a mrzáci obvykle nie...

[darknes1992]

No, já bych jednoduše vydal exekutivní nařízení že budou pracovat zadarmo.

To si žádá politické odvahy.