Ariane NEXT

[Meybe]

Společně s podepsáním kontraktu ESA a ArianeGroup na vývoj opětovně použitelného demonstrátoru, se objevily i další novinky a upravené termíny takže:

První zážeh motoru Prometheus
První let rakety Vega-C


První let soukromé společnosti Isar Aerospace
První let rakety Ariane 6
První let Themis!


První let demonstrátoru CNES/JAXA Callisto????


První let rakety Vega E

Zatím nefinancované návrhy vylepšení rakety Ariane 6

ICARUS karbonový horní stupeň
kick-stage s motorem BERTA
Vylepšení horního stupně APU, nový adapter nákladu a P120C SRBs
Prometheus jako náhrada za Vulcain
Vulcain 2.2 (ve vývoji)
Vulcain 2.3 (3D tisk)

[Meybe]

Emmanuel Macron navštívil Vernon. Zde by měly probíhat testy motorů nové generace. Prezident přislíbil peníze kvůli urychlení testů motoru Prometheus. Konkrétně by to mělo být 30 mil. euro a z toho 15 půjde na Prometheus samotný.

[todtv]

Jak vidím tyto projevy ve Francii, tak si vzpomenu jak vedou projekt ITER. Pracovat tam v pátek odpoledne je pokus o provokaci. Taky už mají snad 10 let zpoždění.

[Saturn1234]

jak vedou projekt ITER. Pracovat tam v pátek odpoledne je pokus o provokaci. Taky už mají snad 10 let zpoždění.

Myslím, že se není čemu divit. Fúze není hned

[Meybe]

Mě spíš přijde, že CNES čím dal tím více podniká věci na vlastní pěst, napříč nevelké podpoře ESA. Například v otázce znovupoužitelnosti.

[Meybe]

Zajímavá zprava přichází z Evropy. Skupina Ariane works, skupina ADF / Latesys a univerzita v Rennes pracují na konceptu Smartcatcher pro opakovatelně použitelné rakety. Jde o koncept záchytu raketových stupňů pomocí konstrukce s lany, pomocí které se stupeň zachytí před dosednutím. V tuto chvíli se jedná o studie a zkoušky malého rozsahu, jejichž cílem je prokázat proveditelnost a zájem tento způsob, který by umožnil zjednodušit přistávání. Tento koncept je jistě riskantní, ale nabízí několik výhod. " Absence nohou znamená menší hmotnost a a větší nosnost a absenci elektroniky zajišťující měkké přistání. No zajímavé

[Amper]

Za me super - lana jsou znama technologie, zachytit takto predmet ktery jde lokalizovat radarove nebo i vizualne neni problem (zname je video kde ma borec terc kde vzdy trefis 50 protoze ma kolem sebe kamery ktere lokalizuji sipku a pohnou tercem tak aby se dostal na spravnou pozici)

A ty lana muzou byt pripojene na dynamicke brzdy ktere v pohode raketu zpomali ani nemluve.

[Meybe]

Ariane Group zveřejnila další zajímavý koncept. Jde o možnost dopravy opětovně použitelného nosiče pomocí vzducholodě Flying Whales.
Francouzský start-up Flying Whales, který v roce 2012 vytvořil Sébastien Bougon, vyvíjí toto řešení. Budoucí vzducholodi budou výjimečně velké, až 200 metrů dlouhé a 50 metrů v průměru, a budou schopné nést nadměrné náklady v nákladovém prostoru nebo na lanech. Nebudou potřebovat přistávací ani nakládací infrastrukturu. Pohonný systém - původně hybridní - bude nakonec plně elektrický. Myšlenka spočívá v tom, že vzducholoď si po přistání vyzvedne stupeň Themis umístěným na mořské plošině u Francouzského Guyanského vesmírného střediska, nasadí svůj zamykací a zvedací systém a poté se vrátí na kosmodrom. Cílem je vyřešit konkurenční řešení, které může mezi dvěma starty výrazně ušetřit čas. Do aktivit Flying Whales jsou zapojeni také partneři ArianeWorks, ADF / LATESYS a ONERA


https://www.ariane.group/en/news/itw-fl ... urce=en_US

[Meybe]

Novinky z Evropy. Konkrétně o motoru na metan.
První testy prototypu M1 už letos koncem roku
Testovací kampaň rozdělena na dvě fáze
První proběhne ve Francii Vernon
Druhá fáze na nově vybudovaném stanovišti P5 v Lampoldshausenu v Německu. Zatím není hotové a proto první testy budou ve Francii.
Test 1 bude zážeh v délce trvání okolo 40 s
Test 2 už bude v délce okolo 500 s

Plán je ve Vernonu uskutečnit 10 až 20 krátkých zapálení (v délce trvání od 5 do 40 sekund) motoru M1, přičemž doba trvání je omezena objemem stávajících nádrží. V Německu budou testy prováděny na dvou motorech M1 a M2 s delší dobou spalování 300 až 500 sekund . Cílem bude prokázat, že tyto technologicky reprezentativní jednotky splňují specifikace motoru Prometheus z hlediska výkonu, zejména že jsou opakovaně použitelné a že tah lze upravit. Motor by měl pohánět budoucí evropské nosné rakety po roce 2030.

První letové testy předpokládané v roce 2023