Spirit a Opportunity
Spirit a Opportunity
Podaří se vysvobodit Ducha?
Hned na začátek musím zklamat zájemce o okultní vědy, kteří se podle názvu článku možná těšili na návod jak vyvolávat duchy zemřelých osob. Oním Duchem (schválně s velkým písmenem) je totiž americké vozítko pro průzkum Marsu, které nese název Spirit, tedy duch.
Asi se ptáte proč by mělo potřebovat vysvobodit. Ke všemu se dostaneme, ale pojďme začít z trochu obecnější roviny. Spolu se svým "bratříčkem" Opportunity přistál na povrchu Rudé planety 4 dny po začátku roku 2004. Původně měla jejich mise trvat 3 měsíce, během kterých měli za úkol fotit povrch Marsu a provádět různá topografická měření. Vozítka se ale nevzdala a své povinnosti si plní už víc než 5 let! Tedy, abych byl úplně přesný, Spirit má teď jiné problémy než zkoumat své okolí.
Před několika lety se totiž Spiritu zablokovalo jeho přední kolo - celkem má kol šest - tři na každé straně. Inženýři NASA proto rozhodli, že nejlogičtějším řešením bude pohyb vzad - Spirit tedy po povrchu Marsu "nacouval" už skoro sedm a půl kilometru. Při jednom manévru v oblasti Trója ale nacouval na podloží, které bylo mnohem "řidší" s největší pravděpodobností se jednalo o nějaký jemný prach. 170 kilogramů těžké vozítko zapadlo až do úrovně nábojů kol. NASA ho proto raději dočasně vyřadila z provozu a dává hlavy dohromady co dělat dál. Pomoci jim může i to, že podobný osud potkal před 4 lety i vozítko Opportunity, to se ale z pasti nakonec dokázalo dostat. Aby mohl podobný osudu čekat i na sondu Spirit připravili inženýři testovací oblast, kde se budou snažit nasimulovat podmínky, které panují na Marsu. Na první pohled vypadá jako obyčejné nakloněné pískoviště s krémově béžovým pískem, ve kterém trčí zabořený model sondy Spirit.
Tato podoba ale nebyla zvolena náhodně - sklon terénu, konzistence a přilnavost podloží a spousta dalších vlastností je co nejvěrnější kopií scenérie vzdálené od Země 160 milionů kilometrů. Spirit totiž využil svou kameru na polohovatelném rameni, která měla primárně sloužit ke snímání okolí a nasměroval ji dolů - na svůj podvozek. Díky tomu mohli v NASA vytvořit věrnou kopii dění na Marsu i s kamenem, který se nachází pod sondou. Problémem není ani rozdíl v gravitacích - pro pozemské testování byl vyroben model, který je lehčí než originál - právě tímto jednoduchým trikem nasimulujeme nižší gravitaci Marsu. Hlavním úkolem je teď simulovat jednotlivé manévry, které by vedly k vyjetí z pasti. Hrozí totiž, že se vozítko "prohrabe" ještě hlouběji a ze zajetí ho nedostane už nic. Je to stejné jako když v zimě zapadne vaše auto do sněhové závěje. I když se snažíte sebevíc, auto ne a ne vyjet. NASA řeší ten samý problém jen s tím rozdílem, že "auto" je na jiné planetě Sluneční soustavy. Až se podaří najít ten správný fígl spočívající ve správném natočení kol a jejich následnému otáčení, budou data vyslána k Marsu. Tam poletí rychlostí světla skoro devět minut. Stejnou dobu zabere i cesta signálu zpět na Zemi. Pak bude konečně jasné, zda se záchranná akce podařila.
Pozorní čtenáři si už jistě všimli, že na Marsu v současnosti operují dvě vozítka - Spirit a Opportunity a asi se ptáte proč NASA nepošle druhé vozidlo aby vytáhlo kamaráda z bryndy, tedy pardon z prachu. Problém je prozaický - obě sondy od sebe dělí ohromná vzdálenost a přesun by trval velice dlouho. Dalším problémem může být i to, že na solární panely Spiritu se začal postupně usazovat prach, který začíná omezovat jejich účinnost. S tímhle problémem se už sonda vypořádávala několikrát, pokaždé jí "očistily" drobné větrné víry, ovšem v tomto momentě je pro vysvobozující manévr rozhodujícím faktorem i množství energie. Zatím se nedá očekávat jak dlouho budou pozemní "hry na pískovišti" probíhat a na otázku kdy dojde k vyslání signálu k pohybu se zatím nedá odpovědět.
Hned na začátek musím zklamat zájemce o okultní vědy, kteří se podle názvu článku možná těšili na návod jak vyvolávat duchy zemřelých osob. Oním Duchem (schválně s velkým písmenem) je totiž americké vozítko pro průzkum Marsu, které nese název Spirit, tedy duch.
Asi se ptáte proč by mělo potřebovat vysvobodit. Ke všemu se dostaneme, ale pojďme začít z trochu obecnější roviny. Spolu se svým "bratříčkem" Opportunity přistál na povrchu Rudé planety 4 dny po začátku roku 2004. Původně měla jejich mise trvat 3 měsíce, během kterých měli za úkol fotit povrch Marsu a provádět různá topografická měření. Vozítka se ale nevzdala a své povinnosti si plní už víc než 5 let! Tedy, abych byl úplně přesný, Spirit má teď jiné problémy než zkoumat své okolí.
Před několika lety se totiž Spiritu zablokovalo jeho přední kolo - celkem má kol šest - tři na každé straně. Inženýři NASA proto rozhodli, že nejlogičtějším řešením bude pohyb vzad - Spirit tedy po povrchu Marsu "nacouval" už skoro sedm a půl kilometru. Při jednom manévru v oblasti Trója ale nacouval na podloží, které bylo mnohem "řidší" s největší pravděpodobností se jednalo o nějaký jemný prach. 170 kilogramů těžké vozítko zapadlo až do úrovně nábojů kol. NASA ho proto raději dočasně vyřadila z provozu a dává hlavy dohromady co dělat dál. Pomoci jim může i to, že podobný osud potkal před 4 lety i vozítko Opportunity, to se ale z pasti nakonec dokázalo dostat. Aby mohl podobný osudu čekat i na sondu Spirit připravili inženýři testovací oblast, kde se budou snažit nasimulovat podmínky, které panují na Marsu. Na první pohled vypadá jako obyčejné nakloněné pískoviště s krémově béžovým pískem, ve kterém trčí zabořený model sondy Spirit.
Tato podoba ale nebyla zvolena náhodně - sklon terénu, konzistence a přilnavost podloží a spousta dalších vlastností je co nejvěrnější kopií scenérie vzdálené od Země 160 milionů kilometrů. Spirit totiž využil svou kameru na polohovatelném rameni, která měla primárně sloužit ke snímání okolí a nasměroval ji dolů - na svůj podvozek. Díky tomu mohli v NASA vytvořit věrnou kopii dění na Marsu i s kamenem, který se nachází pod sondou. Problémem není ani rozdíl v gravitacích - pro pozemské testování byl vyroben model, který je lehčí než originál - právě tímto jednoduchým trikem nasimulujeme nižší gravitaci Marsu. Hlavním úkolem je teď simulovat jednotlivé manévry, které by vedly k vyjetí z pasti. Hrozí totiž, že se vozítko "prohrabe" ještě hlouběji a ze zajetí ho nedostane už nic. Je to stejné jako když v zimě zapadne vaše auto do sněhové závěje. I když se snažíte sebevíc, auto ne a ne vyjet. NASA řeší ten samý problém jen s tím rozdílem, že "auto" je na jiné planetě Sluneční soustavy. Až se podaří najít ten správný fígl spočívající ve správném natočení kol a jejich následnému otáčení, budou data vyslána k Marsu. Tam poletí rychlostí světla skoro devět minut. Stejnou dobu zabere i cesta signálu zpět na Zemi. Pak bude konečně jasné, zda se záchranná akce podařila.
Pozorní čtenáři si už jistě všimli, že na Marsu v současnosti operují dvě vozítka - Spirit a Opportunity a asi se ptáte proč NASA nepošle druhé vozidlo aby vytáhlo kamaráda z bryndy, tedy pardon z prachu. Problém je prozaický - obě sondy od sebe dělí ohromná vzdálenost a přesun by trval velice dlouho. Dalším problémem může být i to, že na solární panely Spiritu se začal postupně usazovat prach, který začíná omezovat jejich účinnost. S tímhle problémem se už sonda vypořádávala několikrát, pokaždé jí "očistily" drobné větrné víry, ovšem v tomto momentě je pro vysvobozující manévr rozhodujícím faktorem i množství energie. Zatím se nedá očekávat jak dlouho budou pozemní "hry na pískovišti" probíhat a na otázku kdy dojde k vyslání signálu k pohybu se zatím nedá odpovědět.
Spirit zahájil novou životní etapu
Několik pokusů jak vysvobodit zapadlého robota Spirit se bohužel nevydařilo a na marsovské vozítko, které mělo původně fungovat jen několik měsíců tak zřejmě i po víc než šesti letech ukončí své pohyblivé období. Jak ostatně řekl Doug McCuistion, ředitel programu Mars Exploration: „Spirit není mrtvý, jen zahájil novou etapu svého dlouhého života.“
Uvidíme jak si robot poradí se zimou, která ho teď čeká a tešme se na další objevy, které nám přinese. I když se nemůže hýbat z místa, přesto nám může o Rudé planetě napovědět mnoho velmi důležitých informací.
Uvidíme jak si robot poradí se zimou, která ho teď čeká a tešme se na další objevy, které nám přinese. I když se nemůže hýbat z místa, přesto nám může o Rudé planetě napovědět mnoho velmi důležitých informací.
Trasa Opportunity
Našel jsem moc pěkný obrázek, který zachycuje cestu vozítka Opportunity po Marsu. Obraz zachycuje pohyb vozítka za poslední 4,5 měsíce. Od dvojitého kráteru San Antonio až k nedávnému stanovišti Cambridge Bay. Čísla uvedená u "zastávek" je číslo označující tzv. Sol (marsovský den => 1 Sol = 24 h 39 min 35,244 s).
Po kliknutí na zmenšeninu se vám ukáže obrázek v originálním rozlišení (6000 x 2000 pixelů)
Po kliknutí na zmenšeninu se vám ukáže obrázek v originálním rozlišení (6000 x 2000 pixelů)
Re: Spirit a Opportunity
Rover Opportunity už má za sebou 23 kilometrů dlouhou trasu a je zhruba v polovině cesty ke kráteru Endeavour.
Opportunity vyfotil meteorit
Vozítko Opportunity vyfotilo na planině Merridiani zvláštní útvar, který vypadá jako osamostatněný kámen. Podle vědců se ale jedná o kovový meteorit, nebo o jeho zbytek. Útvar dostal název Oilean Ruaidh
Opportunity a Oileán Ruaidh
Vozítko Opportunity se přesunulo k nedávno objevenému meteoritu Oileán Ruaidh [ay-lan ruah]. Spektroskopickým rozborem odborníci zjistili, že se tento úlomek skládá z železa a niklu. A pokud vás zajímá, kde přišel ke svému podivnému názvu, pak vězte, že výraz Oileán Ruaidh pochází z galštiny a označuje jeden ostrov u severozápadního pobřeží Irska.
Re: Spirit a Opportunity
Robotický průzkumník Marsu Opportunity už ujel trasu delší než 24 km!
Jeho dvojče, Spirit, se ale vědcům stále neozývá.
Jeho dvojče, Spirit, se ale vědcům stále neozývá.
Re: Spirit a Opportunity
Opportunity má 25 ujetých km
Nový SW pro Opportunity
Během tohoto víkendu mělo dojít k upgradu softwaru, který se stará o automatické programování jízdy roveru Opportunity. Díky tomuto programu by mělo vozítko zvládnout denně 2x delší trasu než před několika týdeny, tedy cca. 140 m/sol. Jeho řidiči si to mohou dovlit. Na další cestě by rover nemělo nic překvapit. Mezi současnou polohou roveru, kráterem Santa Maria (1280 m daleko) a cílem, tedy kráterem Endeavour (7,5 km daleko) je pouze rovina bez zrádných míst. Díky tomu by mělo se mělo využít co nejvíce jízdních dnů, které nebudou "zdržovat" zastávky u meteoritů, či drobných kráterů. Díky tomu rover "ušetří čas" pro vědecká pozorování u kráteru Endeavour.