Exoplanety

[Saturn1234]

... Ono " desítky tisíc let" nevypadá nějak hrozivě...

Podle mě vypadá Ale díky za srovnání.
Jen vědci by si asi rvali vlasy, že to nevypustili až dnes. Technika před desítkami tisíc let byla trochu horší než teď. To je vždycky problém s dlouhodobými misemi.

[FritzLochmann]

Technika před desítkami tisíc let byla trochu horší než teď. To je vždycky problém s dlouhodobými misemi.

10.000 rokov nemá ani "súčasná" civilizácia a sama nevie čo bude o 100 - 200 rokov. Možno nebude žiadna. Stačí nejaký ten COVID a všetko je naruby. Doteraz "sme sa" vždy nejako zmohli aby sme odvrátili to najhoršie, ale jeden nikdy nevie. Stačí keď nejakému diktárorovi prdne v bedni.

[Hawk]

1ly=9 460 730 472 580km
1rok=31 536 000 s

Budu superoptimista, kdyz technika a energie vydrzi 200 let, tak k neblizsi hvezde by bylo treba dosahnout rychlosti vuci Slunci 4*ly/(200*rok[s])= 6000 km/s.

Pro zacatek by stacila kolonizace Mesice ci Marsu, aby civilizace nebyla vazana na jeden domov a zalozila druhy, postupem casu cim dal nezavislejsi domov, ono opravdu muze stacit malo, aby se vse zhroutilo jak domecek z karet. Cim je spolecnost slozitejsi, tim je krehci.

[jakubv]

A teď máme problém dosáhnout alespoň 50km/s, viz rozbor u Lyra projektu a tohle je o 2 řády vyšší potřebná rychlost. to bez výrazné změny technologie kde získat patřičné DeltaV nemáme šanci dosáhnout...

[Wopat]

Technika před desítkami tisíc let byla trochu horší než teď. To je vždycky problém s dlouhodobými misemi.

Já vidím ještě jiný, zajímavější problém. Jestliže něco vypustíme k nejbližší hvězdě dnes, budeme doufat, že to do cíle doletí za x let. Ale třeba za 200 let můžeme vypustit ke stejné hvězdě mnohem pokročilejší sondu, která tu první předstihne, čímž se ta první stane tak nějak zbytečná. A za dalších x let můžeme vypustit zase něco pokročilejšího, co zase svého předchůdce předežene. A tak dále... Otázkou tedy je, kdy se na mezihvězdnou cestu vydat? A jak dlouhý projekt jsme schopni provozovat a udržovat při životě?

[Hawk]

Ma to asi smysl z hlediska motivace k vyvoji a testovani novych technologii, a porad to lze spojit s vyzkumem transneptunickych teles resp. Kurpierova pasu, i kdyz s ohledem na vyssi rychlost sondy to bude opravdu jen letmo.
Co vse lze zkoumat dale v mezihvezdnem prostoru, to asi odpovi povolanejsi.

[Saturn1234]

Já vidím ještě jiný, zajímavější problém. Jestliže něco vypustíme k nejbližší hvězdě dnes, budeme doufat, že to do cíle doletí za x let. Ale třeba za 200 let můžeme vypustit ke stejné hvězdě mnohem pokročilejší sondu, která tu první předstihne, čímž se ta první stane tak nějak zbytečná. A za dalších x let můžeme vypustit zase něco pokročilejšího, co zase svého předchůdce předežene. A tak dále... Otázkou tedy je, kdy se na mezihvězdnou cestu vydat? A jak dlouhý projekt jsme schopni provozovat a udržovat při životě?

To je zajímavý pohled. Řekl bych, že čím dřív, tím líp. I kdyby jen cubesat. Určitě se bude muset řešit spoustu problémů, jejichž vyřešení urychlí vývoj těch dalších pokročilejších sond.

[Wopat]

Ono se lehce řekne “jen cubesat”. Ale už třeba jen jeho napájení může být pořádný oříšek.

[Saturn1234]

Jaké jsou vlastně možnosti napájení sond během meziplanetárních letů? Plutoniové generátory tak dlouho asi nevydrží. (?)
U plachetnic mě napadlo použít jako plachtu obří solární panel, ale asi ani to by nestačilo.

[milantos]

Už u Jupitera je potřebná plocha fotovoltaiky 150x větší než u Země. A to jsme na začátku cesty , hluboko ve sluneční soustavě.