forum.kosmonautix.cz

Dobrá zpráva přišla z Indie. V rámci rozpočtu na příští rok, dostala indická agentura přidáno. Nejvíce si polepšila plánovaná sonda k Marsu. Ta získala z rozpočtu téměř 24 miliónů dolarů, což je 10x víc než bylo odhadováno. Původně byla sonda plánována na roky 2016-2018. Tato rozpočtová injekce ji však posunuje již do roku 2013 ! Takže vystartuje zřejmě dřív než sonda k Měsíci Chandrayaan-2.

S návrhem na vyslání sondy k Marsu přišla indická Physical Research Laboratory (PRL) po úspěchu konference v prosinci 2011, která se tímto tématem zabývala. V nejbližších dnech budou vědci studenti vypracovávat konkrétní návrhy mise.

Sondu by měla z kosmodromu Šríharikota vynést spolehlivá raketa PSLV, konkrétně její vylepšená verze PSLV-XL v listopadu 2013. Odhadované startovací okno je 23.listopadu. V září 2014 by se pak sonda měla usadit na eliptické dráze 500 x 80,000 km kolem Marsu.

Vědci pro ni naplánovali 10 experimentů.
- Prism: infračervený spektroskop pro zkoumání rozložení plynů v atmosféře v závislosti na ročním období
- Menca: analyzér horních vstev atmosféry (cca 400 km)
- TIS: měřič tepelných emisí pro zjištění složení povrchu a sledování hladiny CO₂
- použití rádiových signálů ke studiu atmosféry
- MCC: barevná kemara s vysokým rozlišením. Topografické účely. Na Marsu bude zaměřena hlavně na polární čepičky a prašné bouře. Bude sledovat i objekty v blízkosti Marsu. Měsíce Phobos, Deimos, případné asteroidy,...
- MSM: Senzor pro detekci metanu v atmosféře
- Maris: detektor kosmického záření v průběhu letu k Marsu. Podobné zařízení RAD má i americký MSL. Bude měřit hodnoty ozáření s ohledem na budoucí pilotované mise.
- Pace: přístroj, který má za úkol vysvětlit "odfoukávání" atmosféry proudem nabitých částic tzv.slunečním větrem.
- Mikrovlnná technika pro dálkový průzkum atmosféry. Má být netečná k prachovým bouřím.
- Sada nástrojů pro detekci plazmových vln v atmosféře Marsu

Neočekává se, že by nakonec všech 10 experimentů na palubu sondy dostalo. Bude to i proto, že sonda může nést přístrojové vybavení o hmotnosti pouhých 25 kg. Mars je už delší dobu považován za prubířský kámen vyspělosti kosmonautiky té které agentury. I Indové jsou sice plni nadšení ale zároveň obav o úspěch mise, zvlášť po neúspěchu ruské sondy Fobos-Grunt.

zdroje: novosti-kosmonavtiki.ru, asianscientist.com, universetoday.com
P.S. Náčrt sondy ani její název jsem v žádném ze zdrojů nenašel. Pokud se objeví, tak ho do vlákna doplním.

No teda klobouk dolů. Takhle výrazný skok kupředu se hned tak nevidí. Otázkou je, zda to není až moc narychlo - postavit za rok a půl sondu není jen tak - musí se provést veškeré testy a zkoušky. Indové to budou mít tak tak. Ale líbí se mi, že se snaží. Jestli se nemýlím, tak by to měl být první náklad, který indická raketa dopraví mimo zemské gravitační pole.
A ještě drobné doplnění - Přístroj Pace by měl plnit podobné úkoly, na které se má specializovat americká sonda MAVEN.

O Indické sondě k Marsu se zmínil i článek na webu astro.cz. Kromě této sondy tam najdete informace o dalších indických kosmonautických projektech.

Datum startu upřesněn na 26.listopadu 2013. V září 2014 by se sonda měla dostat na oběžnou dráhu Marsu.

Cena za misi se odhaduje na 80 miliónů dolarů, což je proti ostatním cenám sond dalších kosmických agentur doslova pakatel.

Na Technetu vyšel článek zmiňující krom sondy k marsu také další indické projekty a odkaz na starší článek o historii indického vesmírného výzkumu.

http://technet.idnes.cz/indie-poleti-k- ... vesmir_vse

Známe jméno nové indické sondy, která má směrem k Marsu startovat v roce 2013. Indický premiér Manmohan Singh oznámil, že stroj ponese jméno Mangalyaan. A takto by měl vypadat:



Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Mirek Pospíšil

Máme tu pár drobných informací o sondě Mangalyaan. Družice má vážit zhruba 500 kilogramů. Samotný start bude velmi zajímavý - raketa PSLV vynese družici na oběžnou dráhu Země. Tady satelit provede šest zážehů, které zvýší jeho oběžnou dráhu na silně eliptickou (215 000 x 600 km). Závěrečný zážeh pak družici pošle na cestu k Marsu. Sonda tak bude svými motory suplovat nedostatečnou nosnost raketového nosiče.
Kolem Marsu bude Mangalyaan obíhat po silně elipsoidní dráze - apoapsida (v případě Marsu apoareum) má ležet ve výšce 80 000 kilometrů nad povrchem a periapsida (periareum) 580 kilometrů vysoko.
Úkoly mise by se daly shrnout do těchto bodů:

• Nacvičit orbitální manévry pro přechod na heliocentrickou dráhu a nakonec být zachycen gravitací Marsu
  Vývoj modelů a algoritmů pro orbitální výpočty a analýzy
  Testování navigace ve všech fázích mise
  Udržet sondu funkční a naučit se zacházet se zdroji elektrické energie, komunikace, ale také práce s teplem, nebo vědeckým nákladem
  Zjišťování, jak si navržený systém sám poradí s případnými nečekanými vlivy

Jak je vidět, tyto body splňují to, co jsme o sondě Mangalyaan už věděli dávno. Nebude dělat žádnou velkou vědu. Ale pro Indii bude nesmírně důležitá, protože jí přinese mnoho informací o tom, jak to ve vesmíru chodí a může tak vyšlapat cestu dalším, technologicky vyspělejším, sondám.

Moja obľúbená India to s tou sondou na Mars myslí vážne

Indie oznámila, že podepsala dohodu se Spojenými státy o využití americké sledovací sítě DSN (Deep Space Network) při misi své sondy Mangalyaan k Marsu (plánovaný start 22. října 2013). Americké zdroje mají být využity především ve chvíli, kdy sonda nebude přímo viditelná z indického území: druhá nejlidnatější země světa totiž nemá celosvětovou sledovací síť.

Zdroj, blog pána Přibyla: http://www.kosmonaut.cz/

Ta indie tu misi dělá hlavně kvůli navigaci kterou chtějí otestovat a pak začít skutečně dobrý vesmírný výzkum
pak si zapoměl že potřebujou otestovat motor LAM

zdroj: časopis Tajemství vesmíru vydání na červen

Zopár fotografií z prípravy sondy Mangalyaan