Pak je změněný jejich design. EM uvažoval, že by tvořily přímo součást špičky, ale asi je problém, že pak by O2 a CH4 byli v přímém styku s pláštěm lodi a po čase by hrozilo za daného tlaku jejich "vyvaření" a kapaliny by se změnily v plyn, který potřebuje zhruba 1000x vetší objem, než kapalina ve varu se stejným celkovým tlakem nad ní. Samozřejmě můžete udržet kapalinu, ale za cenu mnohem vyššího tlaku (pokud nejste mimo specifikací kritické teploty nad kterou není již látka zkapalnitelná za žádného tlaku - pro metan je to -82 °C). Příklad voda. Papiňák má uvnitř tlak 3 atmosféry, bod varu vody se tím zvýší ze 100 na 125 °C. Kolik by to bylo by ohřátí kapalného metanu na -100 o 60 °C nad jeho bod varu, teplotu jsem jen hrubě nastřelil.
Navíc zde detailně nerozvádím závislost bodu varu na tlaku. Bod varu metanu kolem -160 je za tlaku 1 atmosféry. Vyvařováním v uzavřené nádobě, která se ohřívá na -100 °C vroste tlak metanu na zhruba 27 atmosfér. To asi těžko vydrží 4 mm nerez ocel, když vidíme jak praskají svary při 7 atm a vlastní nádrž s perfektními sváry praskne mimo svar možná kolem 10 atmosfér.
Ano F9 druhý stupeň řešil problém i se zamrznutím, ale ropného paliva RP1, nikoliv O2. SS má mít podchlazené i palivo, tedy metan.
-100 pro příklad vybráno pro rotující loď - kolem Země je o pár desítek stupňů chladněji, díky skleníkovému efektu + loď by byla např. polovinu oběhu ve stínu Země, kde viz noční strana Měsíce hluboko pod -100, tak jsem to intuitivně zprůměroval na -100.
Třeba by se to ohřálo méně nebo více.
Pro detailisty, ano když část lodi nechám směrem ke slunci, tak se může neustálým osvitem Sluncem elmag zářením 1300 W/m2 ohřát za nějaký čas klidně na +100 a více, když nebude odváděno ze strany ke Slunci teplo.
Pro kapalný kyslík si to zájemci najdou.
účel zatiaľ nepoznáme, ale môj predpoklad je že buď idu testovať čo zvládne alebo sa môže jednať o vnútorné nádrže pre pristátie...