forum.kosmonautix.cz

DrHorak píše: ↑26.9.2020 10:40 Kde hlavně létají družice kolem Země? A jak je to s kosmickým smetím?

Kombinace výšky a sklonu dráhy v současnosti létajících satelitů.

Ta základní informace přeci ale je , že se jedná pouze o satelity na heliosynchronní dráze

milantos píše: ↑26.9.2020 13:59

DrHorak píše: ↑26.9.2020 10:40 Kde hlavně létají družice kolem Země? A jak je to s kosmickým smetím?

Kombinace výšky a sklonu dráhy v současnosti létajících satelitů.

Ta základní informace přeci ale je , že se jedná pouze o satelity na heliosynchronní dráze

Díky za upozornění, měl jsem za to, že je to zřejmé, ale upravil jsem text.

Pro doplnění přidávám od stejného autora oblast mezi 46 deg - 54 deg:


a mezi 14 deg a 20 deg:

Lze alespoň nějak kvantifikovat, jaké množství satelitů která značka představuje ?

?

zajimavy, SRBcko ze Shuttle na KPL

Jaký je rozdíl mezi mikrogravitací a stavem beztíže?

Na to ti nejlíp odpoví Michal Václavík, který za zaměňování těchto dvou pojmů bije lidi Samozřejmě vtip. Musel jsem, neber si to osobně, Michale Jsme rádi, že nás neustále vzděláváš.

Stav beztíže je takový stav, ve kterém na těleso nepůsobí tíha. Nejdřív obecně. Stav beztíže vzniká například při volném pádu, pokud si odmyslíme odpor vzduchu. Na Zemi to tedy dokážeme simulovat pouze přibližně. Příkladem může být třeba pád člověka v kabině výtahu. Tam ale na kabinu působí odpor vzduchu, takže je to ještě pořád špatný příklad. Lepším příkladem je let letadla po parabole kdy je odpor vzduchu kompenzován tahem motorů. Taková simulace už je použitelná například pro jednoduché experimenty nebo pro nácviky pohybu a pracovních činností kosmonautů. Nebo se to ještě simuluje v tzv. pádových věžích, což jsou několik metrů vysoké tubusy, v nichž je částečně odčerpán vzduch. Ty se používají k experimentům, u nichž stačí krátkodobé působení takovéhoto nedokonalého stavu beztíže. Mnohem lepších výsledků samozřejmě dosáhneme na oběžné dráze, kde jsme jednak ve vakuu, a hlavně je náš volný pád nekonečný.

A teď ta mikrogravitace. Ideálního stavu beztíže nelze dosáhnout, jelikož i na těleso na oběžné dráze kdekoliv ve vesmíru působí rušivé vlivy (výstřednost oběžné dráhy způsobující neustálé zrychlení a zpomalování tělesa, tlak slunečního větru nebo slunečních fotonů, odpor exosféry Země nebo rozptýlených částic v meziplanetárním prostoru, atd.). Kvůli těmto faktorům jsou samozřejmě některé oběžné dráhy lepší než jiné. Tak jako tak nás ale vždy bude něco rušit a dokonalého stavu beztíže 0 g nikdy nedosáhneme. Vždy naměříme několik mikro-g (0,000001 g). Odtud pojem mikrogravitace.

A proto bychom raději měli používat pojem mikrogravitace, abychom byli přesní. Avšak pojem "stav beztíže" je pro laika okamžitě srozumitelný, takže dle mého názoru v závislosti na kontextu netřeba každé použití pojmu stav beztíže lynčovat.

A teď se do mě může Michal pustit

Wopat píše: ↑19.10.2020 17:28 výstřednost oběžné dráhy způsobující neustálé zrychlení a zpomalování tělesa

Výstřednost dráhy na kvalitu beztíže vliv nemá. Pohyb po kružnici, po elipse, po parabole, po hyperbole, po přímce přímo do středu nebo od středu (a pokud gravitační pole nebude radiální, pak i po jakékoliv jiné křivce, která z odchylek gravitačního pole plyne) to vše jsou příklady volného pádu, čili pohybu způsobeného pouze kombinací setrvačnost+gravitace, a bez dalších vlivů v nich bude stav beztíže ideální.

Tak přecijen jsem v něčem chyboval Máš pravdu, je to logické. Díky moc za opravu a omlouvám se za své bludy.

Wopat píše: ↑19.10.2020 17:28A teď se do mě může Michal pustit

Popis je v podstatě OK, hrubou nepřesnost již opravil Sajri. Zjednodušování a záměna pojmů je celkem OK v případě kosmického letu, případně pádové věže. Paradoxně v pádové věži, např. jako je ZARM, se dosahuje menšího zbytkového (parazitního) zrychlení, než třeba na ISS. Oproti ISS je ale pádová věž vždy výrazně limitována časem, po který je možné tento stav navodit. Z toho plyne důležitost kosmických letů. U parabolických letů letadlem je používání pojmu "stav beztíže" již dost na hraně, neboť tam je zbytkové zrychlení 10^(-2) g v případě předmětu, který není v kontaktu se stěnou letounu 10^(-3) g. A to je jak je vidět celkem daleko od onoho ideálního stavu, i kdyby ideálním stavem bylo 10^(-6) g.