Program Apollo
Re: Program Apollo
Děkuji za upřesnění a za odkaz. Myslel jsem že na flicru jsou fotografie v nějvětší možné kvalitě.Andy píše: ↑19.12.2022 22:24Nikdo nikde nepsal, že je "hrozná". Maximálně, že je podexponovaná. Naopak, je skvělá. A Vámi odkazovaný scan není originál, to už je scan scanu. Původní vypadá takto.stana85 píše: ↑19.12.2022 15:32 Ta fotografie ve skutečnosti tak hrozná není.
https://www.flickr.com/photos/projectap ... 1787864870
Ve fullsize (pozor, RAW má 1,3 GB) si ho můžete stáhnout zde: http://tothemoon.ser.asu.edu/gallery/Ap ... %2070%20mm
Foto číslo AS09-24-3665.
„Jásání nad Starlinky je jásáním nad komíny uhelných elektráren jako symbolem pokroku,“
Jana Tichá
Jana Tichá
Re: Program Apollo
Tohle má být Armstrong a Aldrin? Nějak si podobní nejsou.
„Jásání nad Starlinky je jásáním nad komíny uhelných elektráren jako symbolem pokroku,“
Jana Tichá
Jana Tichá
-
vai777
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 3946
- Reputace: 375
- Bydliště: Opava
- Registrován: 26.4.2012 11:03
Re: Program Apollo
Je to víceméně fanouškovská záležitost, jde tam spíš o tu věrnost časové osy a činnosti astronautů než o jejich fyzickou podobu. Za mě opravdu povedená věc!
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand.
Neil Armstrong
Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand.
Neil Armstrong
-
Edemski
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1654
- Reputace: 587
- Bydliště: Ostrava
- Registrován: 9.8.2012 15:58
Re: Program Apollo
Rozhovor s inženýrem, který pracoval na konstrukci Saturnu V, povida spoustu zajímavých detailů, triku a tweaku, které by vás jinak asi ani nenapadly.
Re: Program Apollo
Tak prý se stačí zamyslet 
Re: Program Apollo
Toto nenenenenenene, že ne ?
Ještě prosím přidat placatou Zemi, v leteckých muzeích vzrostla poptávka po gyroskopech, lidé chtějí měřit zda se Země otáčí. Pozor, nedělám si srandu.
Jedno z nejsprostějších slov je - Nejde to !
John W. Young
John W. Young
Re: Program Apollo
Více k tragedii Apolla 1, pokud by to sem nepatřilo, přemístím status jinam, ale nic lepšího jsem nenašel.
Astronauté Gus Grissom (vlevo), Ed White (uprostřed), a Roger Chaffee
Již 19.srpna 1966 vyjádřili znepokojení nad konstrukcí velitelského modulu a množstvím hořlavého materiálu - hlavně nylonových sítí a suchýh zipů v kabině
Svůj postoj deklarovali modlitbou k velitelskému modulu:
Velitelský modul takzvaný Block 1, nebyl určen k letu k Měsíci ale pouze k testování na oběžné dráze okolo Země. Vývoj a výrobu prováděla firma North American Aviation a od úplného počátku čelila mnoha požadavkům na změnu architektury, specielně kvůli vadné elektroinstalaci, špatnému softwaru, netěsným ventilům a desítkám nevyřešených technických problémů. Modul Block 1 se mnoha astronautům nelíbil a nedůvěřovali mu "Je to slizká, velká banda washingtonských operátorů", říkal astronaut Tom Stafford "v porovnání s firmou McDonnell, která stavěla dřívější kosmické lodě NASA Gemini". Proč? Protože během projektu Gemini mohli astronauti mluvit s každým z vývoje i samotným šéfem Jamesem McDonnellem, ale North American byl úplně jiný podnik se zcela jinou kulturou.Navíc přišli s požadavkem na NASA, aby kapsle Apolla měla čistou kyslíkovou atmosféru. Tato volba byla technicky méně náročná než uspořádání směsi kyslíku a dusíku, ale představovala extrémní riziko požáru. Cokoli v kosmické lodi, co by se náhodou vznítilo, by explozivně shořelo
K veliteli Virgilu "Gusovi" Grissomovi, druhému američanovi ve vesmíru, se na palubě Apolla 1 připojil starší pilot Ed White, první vesmírný chodec v historii. Posádku Apolla 1 doplňoval pilot Roger Chaffee, energický nováček. Podle plánu měli koncem února vyletět s raketou Saturn IB na oběžnou dráhu Země, aby si během dvou týdnů vyzkoušeli nesčetné systémy Apolla.
Grissom však své lodi příliš nevěřil a označil její konstrukci za nedbalou a nebezpečnou. Dokonce ani simulátory nikdy nechodily v souladu s neustále se měnícím softwarem a hardwarovými úpravami kosmické lodi.
Noc před testem Apolla 1 bez motorů "plugs-out", který se měl uskutečnit 27. ledna 1967, si Grissoma vytáhl stranou jeho kolega astronaut Wally Schirra. Také jemu se nelíbila konstrukce Bloku 1. "Jestli se objeví sebemenší závada," řekl Schirra svému dlouholetému příteli, "vypadni odtamtud. Nelíbí se mi to".
Odpoledne 27. ledna nastoupila posádka ve skafandrech do modulu Apollo 1, který se nacházel vysoko na Saturnu IB. Grissom si všiml podivného zápachu, připomínajícího zkyslé podmáslí, ale vzorky vzduchu neodhalily nic závadného. Těžký dvoudílný poklop byl uzavřen a po něm následoval ochranný kryt rakety. Poté byl do kabiny napumpován čistý kyslík.
Poklop způsoboval "těžkou hlavu" sám o sobě. Společnost North American chtěla jednodílný poklop, opatřený výbušnými šrouby, aby se dal v případě nouze rychle otevřít. NASA se však obávala, že by šrouby mohly ve vesmíru selhat, a proto tento nápad zamítla. Poklop otevíraný dovnitř znamenal, že tlak v kabině by pomohl k jeho těsnému uzavření během letu, ale tato konstrukce také ztěžovala jeho otevření na zemi. Během simulací potřeboval i superzdatný White celé dvě minuty, aby poklop otevřel.
Test se od začátku vyvíjel špatně. Indikátor vysokého průtoku kyslíku opakovaně spouštěl hlavní alarm Apolla 1 a poruchy komunikace mezi Grissomem a astronautem Stuem Roosou, který seděl v nedalekém blokhausu, způsobily rozladění. V jednu chvíli Grissom bez obalu zařval: "Jak se dostaneme na Měsíc, když se nemůžeme domluvit mezi dvěma nebo třemi budovami?"
S Roosem seděl astronaut Deke Slayton. Vteřinu po 18:31 SELČ si Slayton na monitoru všiml něčeho zvláštního. Byl to obraz z kamery namířené na kruhové okno průlezu Apolla 1. Místo tmavého kruhu však bylo osvětlené, téměř bílé.
Najednou prudce vzrostly biomedicínské údaje posádky, což svědčilo o zvýšeném průtoku kyslíku v jejich skafandrech. Další senzory zaznamenaly krátký nárůst energie. Pak se ozvalo první volání z nitra Apolla 1.
Byl to Chaffeeho hlas. A bylo to jen jedno slovo: "Hoří!"
Teď už volání přicházela rychle a hustě. "Máme požár v pilotní kabině," křičel Chaffee. "Pojďme ven. Hoříme." Jeho vysílání skončilo výkřikem, který svou stručností i agónií naháněl husí kůži: Dole, v prvním patře startovací rampy, se technik Gary Propst podíval na monitor a uviděl Whitea, jak si s rukama zvednutýma nad hlavou pohrává s poklopem. Propst se divil, proč poklop prostě neotevřel. K tomu však White potřeboval ráčnu, aby uvolnil několik šroubů. Měl k dispozici jen několik vteřin, než ho zachvátil oheň a kouř, a tak sotva stačil uvolnit první šroub.
To ale nic nezměnilo. Oheň hladově hltal Apollo 1, když tlak obrovskou silou uzavřel poklop. Žádný člověk na Zemi by ho za takových okolností nedokázal otevřít...
Po požáru
Případné záchranáře odháněly neustálé vlny žáru a něco, co vedoucí výplně Don Babbitt označil za "hustý šedý dým, velmi hustý, extrémně velmi hustý". Nikdo neviděl dál než na konec vlastního nosu. Dvacet sedm techniků bylo té noci ošetřeno kvůli vdechnutí kouře. Skutečná hrůza však nastala, když záchranáři dorazili k Apollu 1, pět minut po Chaffeeho prvním výkřiku.
Velitelský modul, matně osvětlený blikajícími baterkami, byl scénou zkázy. Grissom, White a Chaffee byli mrtví. Nikdo z nich neutrpěl život ohrožující popáleniny, udusili se.
Vyšetřovatelé zjistili, že požár pravděpodobně vznikl pod Grissomovou levou opěrkou nohy, poblíž nechráněných nebo odřených drátů. Podporován čistým kyslíkem a s polštářky ze suchého zipu, nylonovými sítěmi a polyuretanovými panely, které přidávaly další palivo, se rozhořelo peklo.
"Požár", takřka zničil americký cíl na Měsíci. Poté, co byli Grissom a Chaffee pohřbeni v Arlingtonu a White spočinul ve svém milovaném West Pointu, začalo obviňování. Tisk, veřejnost i zákonodárci se obořili na špatný návrh North American Aviation a špatný dohled NASA.
Během následujícího roku se však Apollo obrodilo, jako fénix z popela. Kabina kosmické lodi byla natlakována směsí kyslíku a dusíku v poměru 60/40, všechny hořlavé materiály byly odstraněny a byl instalován nový jednodílný poklop, který se dal otevřít během několika sekund stisknutím malíčku astronauta.
Hliníkové vodovodní potrubí bylo nahrazeno nerezovou ocelí, potrubí chladicí kapaliny bylo opancéřováno vysokopevnostním epoxidem a svazky drátů byly obaleny kovem. Nylon byl nahrazen nehořlavým teflonem a papír byl minimalizován, včetně čtecího materiálu. "Žádné knihy ani časopisy," napsal Wally Schirra, který Apollu 7 v říjnu 1968 velel. "Nesměli jsme si vzít ani nic z papíru na hraní, jako jsou karty nebo puzzle."
Požár Apolla zůstává jedním z nejtemnějších okamžiků Ameriky. Vznikl v důsledku neukojitelné horečky "jít do toho" a zvráceného upřednostňování časového plánu před bezpečností - krutá lekce, která se opakovala při katastrofě Challengeru 28. ledna 1986 a při katastrofě Columbie 1. února 2003.
Pokud však lze z Apolla 1 zachránit alespoň zrnko optimismu, pak je to toto: Bez Grissomovi, Whiteovi a Chaffeeho oběti je velmi nepravděpodobné, že by Amerika bezpečně dosáhla Měsíce. A to je jistě odkaz, na který mohou být hrdí.
Sepsáno podle článku: https://www.astronomy.com/space-explora ... aftermath/
a inspirováno výše uvedeným tvítem. A tichou vzpomínkou.
Astronauté Gus Grissom (vlevo), Ed White (uprostřed), a Roger Chaffee
Již 19.srpna 1966 vyjádřili znepokojení nad konstrukcí velitelského modulu a množstvím hořlavého materiálu - hlavně nylonových sítí a suchýh zipů v kabině
Svůj postoj deklarovali modlitbou k velitelskému modulu:
Velitelský modul takzvaný Block 1, nebyl určen k letu k Měsíci ale pouze k testování na oběžné dráze okolo Země. Vývoj a výrobu prováděla firma North American Aviation a od úplného počátku čelila mnoha požadavkům na změnu architektury, specielně kvůli vadné elektroinstalaci, špatnému softwaru, netěsným ventilům a desítkám nevyřešených technických problémů. Modul Block 1 se mnoha astronautům nelíbil a nedůvěřovali mu "Je to slizká, velká banda washingtonských operátorů", říkal astronaut Tom Stafford "v porovnání s firmou McDonnell, která stavěla dřívější kosmické lodě NASA Gemini". Proč? Protože během projektu Gemini mohli astronauti mluvit s každým z vývoje i samotným šéfem Jamesem McDonnellem, ale North American byl úplně jiný podnik se zcela jinou kulturou.Navíc přišli s požadavkem na NASA, aby kapsle Apolla měla čistou kyslíkovou atmosféru. Tato volba byla technicky méně náročná než uspořádání směsi kyslíku a dusíku, ale představovala extrémní riziko požáru. Cokoli v kosmické lodi, co by se náhodou vznítilo, by explozivně shořelo
K veliteli Virgilu "Gusovi" Grissomovi, druhému američanovi ve vesmíru, se na palubě Apolla 1 připojil starší pilot Ed White, první vesmírný chodec v historii. Posádku Apolla 1 doplňoval pilot Roger Chaffee, energický nováček. Podle plánu měli koncem února vyletět s raketou Saturn IB na oběžnou dráhu Země, aby si během dvou týdnů vyzkoušeli nesčetné systémy Apolla.
Grissom však své lodi příliš nevěřil a označil její konstrukci za nedbalou a nebezpečnou. Dokonce ani simulátory nikdy nechodily v souladu s neustále se měnícím softwarem a hardwarovými úpravami kosmické lodi.
Noc před testem Apolla 1 bez motorů "plugs-out", který se měl uskutečnit 27. ledna 1967, si Grissoma vytáhl stranou jeho kolega astronaut Wally Schirra. Také jemu se nelíbila konstrukce Bloku 1. "Jestli se objeví sebemenší závada," řekl Schirra svému dlouholetému příteli, "vypadni odtamtud. Nelíbí se mi to".
Odpoledne 27. ledna nastoupila posádka ve skafandrech do modulu Apollo 1, který se nacházel vysoko na Saturnu IB. Grissom si všiml podivného zápachu, připomínajícího zkyslé podmáslí, ale vzorky vzduchu neodhalily nic závadného. Těžký dvoudílný poklop byl uzavřen a po něm následoval ochranný kryt rakety. Poté byl do kabiny napumpován čistý kyslík.
Poklop způsoboval "těžkou hlavu" sám o sobě. Společnost North American chtěla jednodílný poklop, opatřený výbušnými šrouby, aby se dal v případě nouze rychle otevřít. NASA se však obávala, že by šrouby mohly ve vesmíru selhat, a proto tento nápad zamítla. Poklop otevíraný dovnitř znamenal, že tlak v kabině by pomohl k jeho těsnému uzavření během letu, ale tato konstrukce také ztěžovala jeho otevření na zemi. Během simulací potřeboval i superzdatný White celé dvě minuty, aby poklop otevřel.
Test se od začátku vyvíjel špatně. Indikátor vysokého průtoku kyslíku opakovaně spouštěl hlavní alarm Apolla 1 a poruchy komunikace mezi Grissomem a astronautem Stuem Roosou, který seděl v nedalekém blokhausu, způsobily rozladění. V jednu chvíli Grissom bez obalu zařval: "Jak se dostaneme na Měsíc, když se nemůžeme domluvit mezi dvěma nebo třemi budovami?"
S Roosem seděl astronaut Deke Slayton. Vteřinu po 18:31 SELČ si Slayton na monitoru všiml něčeho zvláštního. Byl to obraz z kamery namířené na kruhové okno průlezu Apolla 1. Místo tmavého kruhu však bylo osvětlené, téměř bílé.
Najednou prudce vzrostly biomedicínské údaje posádky, což svědčilo o zvýšeném průtoku kyslíku v jejich skafandrech. Další senzory zaznamenaly krátký nárůst energie. Pak se ozvalo první volání z nitra Apolla 1.
Byl to Chaffeeho hlas. A bylo to jen jedno slovo: "Hoří!"
Teď už volání přicházela rychle a hustě. "Máme požár v pilotní kabině," křičel Chaffee. "Pojďme ven. Hoříme." Jeho vysílání skončilo výkřikem, který svou stručností i agónií naháněl husí kůži: Dole, v prvním patře startovací rampy, se technik Gary Propst podíval na monitor a uviděl Whitea, jak si s rukama zvednutýma nad hlavou pohrává s poklopem. Propst se divil, proč poklop prostě neotevřel. K tomu však White potřeboval ráčnu, aby uvolnil několik šroubů. Měl k dispozici jen několik vteřin, než ho zachvátil oheň a kouř, a tak sotva stačil uvolnit první šroub.
To ale nic nezměnilo. Oheň hladově hltal Apollo 1, když tlak obrovskou silou uzavřel poklop. Žádný člověk na Zemi by ho za takových okolností nedokázal otevřít...
Po požáru
Případné záchranáře odháněly neustálé vlny žáru a něco, co vedoucí výplně Don Babbitt označil za "hustý šedý dým, velmi hustý, extrémně velmi hustý". Nikdo neviděl dál než na konec vlastního nosu. Dvacet sedm techniků bylo té noci ošetřeno kvůli vdechnutí kouře. Skutečná hrůza však nastala, když záchranáři dorazili k Apollu 1, pět minut po Chaffeeho prvním výkřiku.
Velitelský modul, matně osvětlený blikajícími baterkami, byl scénou zkázy. Grissom, White a Chaffee byli mrtví. Nikdo z nich neutrpěl život ohrožující popáleniny, udusili se.
Vyšetřovatelé zjistili, že požár pravděpodobně vznikl pod Grissomovou levou opěrkou nohy, poblíž nechráněných nebo odřených drátů. Podporován čistým kyslíkem a s polštářky ze suchého zipu, nylonovými sítěmi a polyuretanovými panely, které přidávaly další palivo, se rozhořelo peklo.
"Požár", takřka zničil americký cíl na Měsíci. Poté, co byli Grissom a Chaffee pohřbeni v Arlingtonu a White spočinul ve svém milovaném West Pointu, začalo obviňování. Tisk, veřejnost i zákonodárci se obořili na špatný návrh North American Aviation a špatný dohled NASA.
Během následujícího roku se však Apollo obrodilo, jako fénix z popela. Kabina kosmické lodi byla natlakována směsí kyslíku a dusíku v poměru 60/40, všechny hořlavé materiály byly odstraněny a byl instalován nový jednodílný poklop, který se dal otevřít během několika sekund stisknutím malíčku astronauta.
Hliníkové vodovodní potrubí bylo nahrazeno nerezovou ocelí, potrubí chladicí kapaliny bylo opancéřováno vysokopevnostním epoxidem a svazky drátů byly obaleny kovem. Nylon byl nahrazen nehořlavým teflonem a papír byl minimalizován, včetně čtecího materiálu. "Žádné knihy ani časopisy," napsal Wally Schirra, který Apollu 7 v říjnu 1968 velel. "Nesměli jsme si vzít ani nic z papíru na hraní, jako jsou karty nebo puzzle."
Požár Apolla zůstává jedním z nejtemnějších okamžiků Ameriky. Vznikl v důsledku neukojitelné horečky "jít do toho" a zvráceného upřednostňování časového plánu před bezpečností - krutá lekce, která se opakovala při katastrofě Challengeru 28. ledna 1986 a při katastrofě Columbie 1. února 2003.
Pokud však lze z Apolla 1 zachránit alespoň zrnko optimismu, pak je to toto: Bez Grissomovi, Whiteovi a Chaffeeho oběti je velmi nepravděpodobné, že by Amerika bezpečně dosáhla Měsíce. A to je jistě odkaz, na který mohou být hrdí.
Sepsáno podle článku: https://www.astronomy.com/space-explora ... aftermath/
a inspirováno výše uvedeným tvítem. A tichou vzpomínkou.