forum.kosmonautix.cz

Na osmého dubna stanovila ESA start ruské rakety Dněpr, která má na oběžnou dráhu vynést družici CryoSat 2. Jejím úkolem je velice přesně monitorovat sílu světových ledovců. K tomuto účelu bude vybavena řadou špičkových radarů v jejichž čele bude radarový výškoměr SIRAL (Synthetic Aperture Radar Interferometric Radar Altimeter), který je schopný vytvářet 3D modely ledovců, přičemž jejich mocnost měří s přesností na jeden centimetr.
CryoSat 2 má pomoci vědcům odpovědět hlavně na základní otázku – jak rychle světové ledovce odtávají a jaké mechanismy na ně přitom působí.



Družice je součástí rozsáhlého projektu evropské agentury, který se zaměřuje na zkoumání Země. V jeho rámci se plánuje třeba vypuštění družice ADM-Aeolus, která má zkoumat proudění vzduchu, nebo družice Swarm na zkoumání magnetického pole.
Družice CryoSat je podle pořadového čísla v názvu už druhým zástupcem svého druhu. O Družici CryoSat se ale příliš nemluví, možná vás napadlo proč – důvod je prostý, protože neexistuje. S prací na družici se začalo už roku 1998 a ke startu byla připravená 8.10.2005. Místem příprav byl kosmodrom Pleseck v Rusku a za nosič byla vybraná raketa Rokot. Jenže kvůli lidské chybě při programování softwaru rakety došlo k zásadní chybě – k oddělení vyhořelého stupně došlo o několik sekund později než mělo, což vyvolalo další problémy, protože sonda s nemohla dostat na plánovanou letovou hladinu. Dvě hodiny od startu ztratilo řídící středisko rádiový kontakt a trosky družice skončily v Severním ledovém oceánu. Satelit za 4 miliardy korun byl ztracený.
A proto vznikl CryoSat 2, který bude mít při startu snad víc štěstí. Aby se chyba nemohla opakovat, změnil se jak startovací kosmodrom – Pleseck nahradil osvědčený Bajkonur a raketu Rokot vystřídal nosič Dněpr.
Je otázkou, zda bude start vysílaný živě. NASA s ním nemá co do činění, takže s NASA TV asi určitě počítat nemůžeme. Jistou naději ale skýtají servery spacevidcast a spaceflightnow.

Dnes v 15:57 se na tříleté obíhání ve výšce 700 kilometrů nad Zemí vydala družice CryoSat2, kterou vynesla raketa Dněpr. Jelikož tento nosič vychází z balistických střel vyvinutých za studené války, nestartuje tato raketa z klasické odpalovací rampy, ale z podzemního sila.



Po všech potřebných úkonech, měřeních a ladění satelitu začne družice proměřovat výšku ledové pokrývky a data bude odesílat do Švédska - v Kiruně je několik pozemních satelitů ESA, které budou přijímat její vysílání.

ESA se nám konečně probrala z vánočních oslav. Takže je tu první jejich zpráva 2012.
Družice CryoSat 2, která od dubna 2010 sbírá klimatická data o tloušťce polárního ledu, vydala své získané údaje. Respektive je začala vydávat ESA a to v podobě aplikace pro iPhone a iPad (doufám, že se přibudou aplikace i pro ostatní platformy). Aplikace je ke stažení zde.

V aplikaci si můžete zjistit v první části podrobnosti o samotné družici, způsobu měření, prohlédnout si archivy zpráv, obrázků a videí.
Druhá část je zajímavější. Umožňuje zobrazit aktuální polohu družice, ale hlavně můžete zkoumat data z družice. Takže si můžete nastavit časové období, které vás zajímá, různá místa, kde chcete znát sílu ledového příkrovu a výškové profily terénu. To vše si lze zobrazit pěkně graficky, tak jako na následujících obrázcích.

Tato aplikace může být cennou pomůckou jak pro klimatology, tak i pro studenty příslušných věd.
Hlavně doufám, že data před uveřejněním neprošla podobnou korekturou, jakou předvedli pracovníci panelu IPCC.
zdroj:ESA

No vida, ESA ukazuje, že chápe význam propagace - aplikace pro ajfouny je určitě dobrý krok vpřed!

Nová mapa změn arktického ledového krunýře. Jedná se o dosud v největší rozlišení mezi mapami svého druhu.

http://www.esa.int/esaEO/SEMU55NW91H_index_0.html

CryoSat umí měřit nejenom tloušťku ledu, ale jako vedlejší efekt umí změřit pořídit i topografická data o mořském dně. Zajímavé je, že tak děje pomocí radaru na monitorování hladiny moře.

Blíže o tom článek na webu ESA (česky)

To teda koukám, o tom jsem vůbec nevěděl. Je vidět, že dnešní sondy jsou víceúčelové.

Wopat sepsal pro náš blog článek o projektu CryoSat.

Pravidelná měření Cryosatu odhalila, že objem ledu v Arktidě letošní podzim značně vzrostl oproti podzimu loňskému a to zrovna ne jen nějak zanedbatelně. V říjnu letošního roku bylo naměřeno přibližně 9000 km³ ledu, kdežto v říjnu 2012 to bylo jen 6000. Letošní rok je led v průměru o 30 cm tlustší.

Letošní nárůst objemu ledové vrstvy je sice vítaným zlepšením, ale trochu zamotává hlavu vědcům. Trend od roku 2010, kdy byl Cryosat-2 vypuštěn byl totiž sestupný a celkem pravidelný. I když z dlouhodobého hlediska to je jen malá anomálie. Odhady o objemu arktického ledu v říjnu počátku 80. let hovoří o 20 000 km³.

Výsledky zveřejnili britští výzkumníci z Centre for Polar Observation and Modelling na podzimním setkání Americké geofyzikální unie v San Franciscu.


- Říjnové mapy polárního ledu v letech 2010, 11, 12 a 13.

Pekné video z údajov družice CryoSat: