Hodně se v posledních dnech skloňuje spojení „Kosmos 482“. Pod tímto označením bychom nalezli neúspěšnou sovětskou kosmickou sondu z programu Veněra. Jejím cílem byla planeta Venuše, ale k ní se nikdy nedostala a ani neopustila blízké okolí Země. V rámci programu byly vypuštěny meziplanetární sondy, které měly okolo Venuše proletět, vypustit vědecké pouzdro pro studium její atmosféry či přímo přistávací pouzdro anebo z oběžné dráhy okolo Venuše provádět její dlouhodobý průzkum. Rozšiřující se znalosti o atmosféře Venuše umožnily upravit původně atmosférická pouzdra (mise Veněra 3 až 6) na plnohodnotná přistávací pouzdra. Kulové pouzdro o průměru 103 cm mělo maximální povolenou hmotnost okolo 500 kg. Uvnitř byla dvě hermetizovaná oddělení. Jedno pro vědecké přístroje, druhé pak pro padákový systém. Ten byl s ohledem na výše uvedené, a i jiný úkol mise, zredukován. Úplně původně sestával ze stabilizačního padáku o ploše 2,2 m² a hlavního padáku o ploše 55 m². V konečné podobě pouze z jednoho padáku o ploše 2,8 m². Ušetřené místo a hmotnost byly využity pro vědecké a palubní přístroje. Velkou změnou bylo upuštění od konstrukce pouzdra z hydronalia a jeho nahrazení titanem. Taktéž byla zmenšena tloušťka stěn z 25 na 12 mm. Téměř 40 kg ušetřené hmotnosti opět využily palubní přístroje. Zpět ale ke Kosmosu 482. Dne 27. března 1972 odstartoval z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Molnija-M s meziplanetární sondou Veněra 8. O čtyři dny později proběhl start s identickou meziplanetární sondou typu V-72 (v. č. 671). Sonda byla nejprve navedena na parkovací oběžnou dráhu okolo Země a zážeh motoru na horním stupni Blok 2VL nosné rakety ji měl dopravit na meziplanetární dráhu směrem k Venuši. Motor však pracoval 125 sekund namísto 192 sekund. Náklad tak nebyl dostatečně urychlen a zůstal na oběžné dráze okolo Země. Výška jejího perigea byla 210 km, apogea 9800 km a sklon 52° vůči rovníku. Z důvodu utajení nedošlo k pojmenování sondy Veněra, ale zůstalo se u krycího označení Kosmos 482.
Vyšetřovací komise po pár týdnech nalezla příčinu nezdaru. Kosmos 482 byl plně funkční a tak byl využit pro testování komunikace a vzhledem k jeho oběžné dráze také ke zkoumání radiačních pásů okolo Země pomocí palubního souboru detektorů nabitých částic. Podle odtajněných dokumentů z vyšetřování bylo také přistoupeno k oddělení přistávacího pouzdra od družicové platformy. K tomu skutečně došlo v červenci 1972, kdy i Západní sledovací stanice detekovaly nový objekt na oběžné dráze. S misí Kosmos 482 je spojeno celkem pět objektů, které se pohybují nebo pohybovaly po oběžné dráze okolo Země. Šlo o samotnou družicovou platformu V-72, třetí stupeň nosné rakety Molnija-M, horní stupeň Blok 2VL, motor pro kompenzaci mikrogravitace a přistávací pouzdro. Až na přistávací pouzdro všechny objekty v letech 1972 až 1983 zanikly. Zánik přistávacího pouzdra by měl nastat v nejbližších dnech. Jde o zajímavou situaci, zejména s ohledem na to, že by mohlo bez úhony přežít průlet zemskou atmosférou. Velmi bude záležet na tom, v jaké je po více než 53 letech kondici. Ale s ohledem na konstrukci by toho mělo být schopno. Neznámou je stav padáku. Na snímcích, které byly pořízené v roce 2011 a i novějších je s pouzdrem vidět ještě jeden protáhlejší objekt. Podle některých jde o vytažený padák, podle jiných o část konstrukce družicové platformy po nečistém oddělení přistávacího pouzdra a je také možné, že jde o klam a špatné vyhodnocení pořízených snímků.
Aktuálně se přistávací pouzdro pohybuje po oběžné dráze s výškou perigea 141,4 km a apogea 268 km. Ke vstupu do atmosféry by mělo dojít 10. května v 09:51 SELČ ± 20,6 hodiny (dle Marca Langbroeka). Dopadová rychlost by měla být až 250 km/h. Odborníci z Keldyšova institutu aplikované matematiky vstup do atmosféry předpovídají na později. Aktuálně jim z modelů vychází 12. až 14. května. Uvidíme jak to celé dopadne a hlavně kam do dopadne. To je zatím totiž nemožné určit.
