Dokázal by Columbii zachránit abort?
Napsal: 12.6.2021 0:11
Při páteční fotce centalního stupně rakety SLS mě napadlo, kdyby v roce 2003 byly GoPročka různě po raketoplánu, mohl by tým techniků vidět, jak se při +- Max Q uvolní izolační pěna z Orbiter Forward Attachment v 81 sekundě a zničí "těžko rozbitný" článek levého křídla posilněný uhlíkem.
Za mě byl hlavní problém bezpečnosti raketoplánů v absenci záchranné věžičky z logických důvodů, tedy nemožnost dostat astronauty na bezpečnou vzdálenost od rakety při sebemenší poruše (Challenger) + odkrytý tepelný štít (Columbia).
Máme dva možné scénáře z důvodu, že po celou dobu budou fungovat všechny tři hlavní motory.
A ) RTLS
B ) TAL
Při tom rozhodování budou důležité tyto body
1) RTLS lze začít až v +2:30 z důvodu aerodynamických sil působící na křídla, tedy zde je celkově 99 sekund na vyhodnocení situace a vydání rozkazu.
2) U TAL je to +5:00, tedy 219 sekund neboli 3 minuty 39 sekund po incidentu (tedy relativně víc času)
3) U obou abort modu přistane raketoplán v +- 30 minut po startu - čas není tak důležitý
4) U obou abort modů je potřeba vyprázdnit externí nádrž na +- 2%, aby kvůli dynamice kapalin a atmosféry neměla vysokou šanci zasáhnout raketoplán
5) OMS nádrže se musí stihnout vyprázdnit, aby mohl raketoplán díky centru těžiště manévrovat v atmosféře a přistát
6) Hlavní problém - tepelné působení na levé křídlo musí být minimální (to pomůže stočit čumák raketoplánu doleva), aby se křídlo neutrhlo a ani se kontrukce neoslabila natolik, že by se křídlo při dosednutí neutrhlo.
Co myslíte? Neřešilo se to tu, nebo někde jinde?
Zdroje, ze kterých jsem čerpal:
Schémata raketoplánu
dokumentární pořad: "Mimo kontrolu - Columbia"
Video o probíhání RTLS:
Za mě byl hlavní problém bezpečnosti raketoplánů v absenci záchranné věžičky z logických důvodů, tedy nemožnost dostat astronauty na bezpečnou vzdálenost od rakety při sebemenší poruše (Challenger) + odkrytý tepelný štít (Columbia).
Máme dva možné scénáře z důvodu, že po celou dobu budou fungovat všechny tři hlavní motory.
A ) RTLS
B ) TAL
Při tom rozhodování budou důležité tyto body
1) RTLS lze začít až v +2:30 z důvodu aerodynamických sil působící na křídla, tedy zde je celkově 99 sekund na vyhodnocení situace a vydání rozkazu.
2) U TAL je to +5:00, tedy 219 sekund neboli 3 minuty 39 sekund po incidentu (tedy relativně víc času)
3) U obou abort modu přistane raketoplán v +- 30 minut po startu - čas není tak důležitý
4) U obou abort modů je potřeba vyprázdnit externí nádrž na +- 2%, aby kvůli dynamice kapalin a atmosféry neměla vysokou šanci zasáhnout raketoplán
5) OMS nádrže se musí stihnout vyprázdnit, aby mohl raketoplán díky centru těžiště manévrovat v atmosféře a přistát
6) Hlavní problém - tepelné působení na levé křídlo musí být minimální (to pomůže stočit čumák raketoplánu doleva), aby se křídlo neutrhlo a ani se kontrukce neoslabila natolik, že by se křídlo při dosednutí neutrhlo.
Co myslíte? Neřešilo se to tu, nebo někde jinde?
Zdroje, ze kterých jsem čerpal:
Schémata raketoplánu
dokumentární pořad: "Mimo kontrolu - Columbia"
Video o probíhání RTLS: