forum.kosmonautix.cz

Mě právě přišlo, že to tam má vypálené plošky
Jako tenhle:

To, co tam vidíš, umí udělat i vítr, ale to nic neznamená, na dálku z fotky to nikdo neurčí, nápiš do NM, jsou ochotni a pod zvětšením se to pozná. Jenom se příprav i na variantu, ze to meteorit byt nemusí, o to větší pak může byt radost, kdyby přece.

Tady?
https://www.nm.cz/navstivte-nas/kontakt

tady

https://www.nm.cz/prirodovedecke-muzeum ... eni#sbirky

napsal bych normálně slušný dotaz vedoucímu dr. Sejkorovi, určitě ti odpoví


uznávám, na těch stránkách se hrozně blbě hledá

Může se nějak zjistit složení vzdálených objektů pomocí pozorování ze Země? Dělá se to nějak pomocí odraženého světla(?)
Mohl bych tak zjistit složení povrchu Měsíce? (Alespoň přítomnost nějakých základních prvků) Jak to dělá Sofia?

to se dela pomoci spektroskopie

Amper píše: ↑27.12.2020 18:25 to se dela pomoci spektroskopie

A jak? Řekl bych, že se musí znát přesné složení Slunečního světla. A co atmosféra? To bude asi problém.

Tak atmosfera dela bordel ve vsech pozorovanich

Nekdo urcite bude mnohem presnejsi ale co jsem pochopil ja laicky - problem je to ze spektroskopii je vic

Jedna je takova ta klasika - svetlo se rozlozi hranolem, ono udela cary a podle toho se urci spektrum. Predmet musi ale to svetlo vyzarovat sam. Todle bylo videt u posledniho skoku SS - kdyz zacal motor "zrat" medenou vystelku tak zacal produkovat zelene svetlo. Da se tim treba zkoumat system binarni hvezdy - kazda hvezda ma jine spektrum a tim ze se stridaji v tom kterou vidime se meni i spektrum

Pak je zkoumani tzv. absorbcnich car v odrazenem svetle (vcetne infra - viz Sofia) - prvky od kterych se svetlo odrazi z nej "vyzerou" urcite casti spektra podle toho o jake prvky se jedna. Todle se pouziva treba pri hledani exoplanet - koukas na hvezdu, ona ma nejake spektrum. Kdyz ti najednou ze spektra zmizi nejake cary tak jsi schopen rict zda pres hvezdu prechazi planeta a i jakeho typu. Nebo vis jake mas svetlo (napr. slunce) a vemes odraz od Mesice - co tam neni je absorbovano prvky na povrchu a tim padem znas slozeni.

Spektrum je stabilni vec takze pro "presne slozeni" staci defakto jeden pohled spektrometru na zdroj svetla - Slunce nebo zkoumana hvezda.

A pak jsou jeste nejake rentgenove atd... ale o tom nevim ani tendle laicky pohled.


Umi to nekdo vysvetlit lepe a presneji nez ja ? Urcite v tom mam chyby, je to takove to co clovek pochyti mimochodem

( ) Takže se kouknu na spektrum světla ze Slunce a pak na to, co odrazil Měsíc a to co tam chybí jsou prvky na Měsíci?

ja to tak chapu ale opakuju ze to klidne muze byt uplne blbe a budu rad kdyz to nekdo potvrdi nebo vyvrati