forum.kosmonautix.cz

Pojmenoval jsem toto vlákno tradičně, aby zde bylo možno psát vše, co nesouvisí s hlavními tématy JAXA.
LNG flight engine čili raketový motor na kapalný zemní plyn vyvíjí tým pod vedením Takao Munenagy. Nejedná se o žádnou revoluci v oboru, ale spíše o jinou konfiguraci, vhodnější pro pohon sond a družic.
Motor spaluje kapalný kyslík a kapalný zemní plyn. Zemní plyn je sice méně účinnější než tradiční paliva jako kapalný vodík a kerosin, zato je však levnější, bezpečnější a hlavně nepotřebuje tak objemné nádrže. To je právě jeho předností. Z denní praxe víme, že zemní plyn oproti vodíku není problém udržet v kapalném stavu při relativně vysoké teplotě a nízkém tlaku. Navíc se nevypařuje jako vodík, ani ho není potřeba neustále upouštět. Tím je tento pohon daleko vhodnější pro dlouhodobější mise jako jsou družice, meziplanetární sondy a do budoucna i transportní lodě na trase Země-Měsíc nebo i dál, které by se mohly dotankovávat na oběžné dráze. Dokonce by mohl sloužit i jako znovupoužitelný první stupeň raket.

Těžko říci, kdy se dočkáme jeho prvního ostrého nasazení. První žážehové testy byly provedeny už v roce 2009. Od té doby se motor neustále optimalizuje. Jeho nynější podobu vidíte na obrázku.

Dlužno dodat, že motory na LNG zkouší vyvinout i další kosmické agentury.
celý článek zde, zdroj: JAXA

Musím se přiznat, že kapalný zemní plyn by mne jako palivo raketových motorů nenapadl. Ale to, co píšeš je pravda. Pro pohon v meziplanetárním prostoru je to určitě vhodný prostředek. Ale nevím, nevím, jestli se někdy dočkáme jeho využití na nosných raketách. U nich potřebujeme co největší momentální tah - aktuální výkon, kterého LNG pravděbodobně nikdy schopný nebude kvůli své chemické podstatě. Ale nechci si hrát na vizionáře - třeba nás Japonci překvapí.

Tenhle projekt je poměrně hodně divoký.
Tady je takový jízdní řád japonské kosmické agentury. Bohužel s jízdním řádem japonských vlaků se moc srovnávat nedá. Už SELENE-2v něm má zpoždění nejméně 5 let. Původní odhad přistání sondy SELENE-2 byl rok 2010. Japonci byli plní optimismu po úspěchu sondy Kaguya, která poslala v roce 2007 první HDTV záběry Měsíce. Poslední odhad startu je 2015.
.

Datum realizace toho, co je vidět na následujícím obrázku, si ani netroufám odhadovat.

zdroj: JAXA, flightglobal.com

Já řeknu 2050 minimálně. Ale hlavně, že mají plány. Ona je hodně dopředu nakopla Hayabusa. To byl úspěch jako hrom. Ale po neúspěchu Akatsuki jim spadl hřebínek a oni se vrátili na pevnou zem.

Jestli vás zajímá, jak Japonci měří přesnou hmotnost družic a dalších objektů určených jako náklad nosných raket, prohlédněte si následující obrázek:

Je na něm tzv. testovací stůl. Kromě hmotnosti dokáže změřit i odchylku těžiště objektu a moment setrvačnosti. To jsou další důležité parametry pro správné vyvážení nákladu na raketě. Tyto údaje pomohou i při stabilizaci a korekcích dráhy samotného tělesa ve vesmíru.

Tajemství stolu tkví v jeho otáčení a schopnosti přesně změřit hmotnosti na různých svých místech.
Přesnost měření hmotnosti je 0,1%. Na dvoumetrovém stole se mohou testovat objekty až do hmotnosti 6 t.
Přesnost odchylky těžiště je větší u hmotnějších objektů, které jsou dobře vyvážené.
Údaje o těžišti jsou důležité při přípravě nosné rakety, repsektive jejího nákladového prostoru. V případě odchylky těžiště se přidává k nákladu korekční závaží. To není zrovna užitečný náklad, proto se místo závaží přibalují různé mikrosatelity totožné hmotnosti. Takovýmto způsobem se našim vědcům podařilo propašovat do sovětských nosných raket družice Magion.
Přesnost měření momentu setrvačnosti je u objektů s hustotou větší než 50 kg/m³ okolo 0,5%. O principu ve zdroji nebylo nic bližšího. Předpokládám, že to bude některá z metod měření momentu setrvačnosti nehomogenního tělesa. To jsme měli určitě v hodinách fyziky všichni rádi .
zdroj:JAXA, wikipedie

Super článek. Jako vždy dobrá práce!
Já jen doplním, že podobnými "stoly" disponují i ostatní kosmické agentury. Kromě těchto stolů se pak využívají podobná zařízení, na která se umístí družice a celá sestava se začne otáčet. Díky tomu se pak zjišťují odchylky v rozložení hmotnosti a umístění těžiště. Pěkně to bylo vidět, když se prováděly testy roveru Curiosity a jeho přeletového stupně, které musely být ideálně vyvážené.

Pokud to není správně, prosím o přesunutí.

JAXA včera úspěšně otestovala nafukovací tepelný štít. Od toho od NASA se liší hlavně velikostí.
IRVE-3 má 3m. JAXA 1,2m.
IRVE-3 308kg. JAXA něco pod 20kg.




info: forum.nasaspaceflight.com

Zajímavé. Je docela "náhoda", že tyhle dva testy přišly krátce po sobě. Amerika má evidentně náskok - už otestovala menší kousky a mohla jít na větší, Japonci teprve sbírají zkušenosti s těmi malými. Ale je to důkaz toho, že se jedná o skutečně velmi nadějný systém.

Japonci chtějí stahovat drobný kosmický odpad pomocí magnetické sítě nebo spíše lana, které bude kroužit po LEO.
Blíže o tom v článku, který vyjde v blízké době.

tomas píše:Pojmenoval jsem toto vlákno tradičně, aby zde bylo možno psát vše, co nesouvisí s hlavními tématy JAXA.
LNG flight engine čili raketový motor na kapalný zemní plyn vyvíjí tým pod vedením Takao Munenagy. Nejedná se o žádnou revoluci v oboru, ale spíše o jinou konfiguraci, vhodnější pro pohon sond a družic.
Motor spaluje kapalný kyslík a kapalný zemní plyn. Zemní plyn je sice méně účinnější než tradiční paliva jako kapalný vodík a kerosin, zato je však levnější, bezpečnější a hlavně nepotřebuje tak objemné nádrže. To je právě jeho předností. Z denní praxe víme, že zemní plyn oproti vodíku není problém udržet v kapalném stavu při relativně vysoké teplotě a nízkém tlaku. Navíc se nevypařuje jako vodík, ani ho není potřeba neustále upouštět. Tím je tento pohon daleko vhodnější pro dlouhodobější mise jako jsou družice, meziplanetární sondy a do budoucna i transportní lodě na trase Země-Měsíc nebo i dál, které by se mohly dotankovávat na oběžné dráze. Dokonce by mohl sloužit i jako znovupoužitelný první stupeň raket.

Těžko říci, kdy se dočkáme jeho prvního ostrého nasazení. První žážehové testy byly provedeny už v roce 2009. Od té doby se motor neustále optimalizuje. Jeho nynější podobu vidíte na obrázku.

Dlužno dodat, že motory na LNG zkouší vyvinout i další kosmické agentury.
celý článek zde, zdroj: JAXA

V budoucnu by se to mohlo použít i v letectví (zamezování emisí do vzducu (CO2)) (metan a zemní plyn, kyslík). Jestli chceš můžeš to v novém příspěvku víc rozebrat .http://edition.cnn.com/2013/06/13/trave ... of-flight/