forum.kosmonautix.cz

V jednom z dilu Vesmirne kolonie venovanemu kolonizaci Marsu prisli se zajimavou myslenkou, zacit pilotovany pruzkum/kolonizaci Marsu na Phobosu nebo Deimosu.
V podstate je to trochu podobna myslenka jako Gateway-Mesic.
Vystavba prvotni zakladny na marsovskych mesicich ma sve vyhody, stabilni prisun solarni energie, stabilni prostredi(zadne prachove boure), pravdepodobna pritomnost vody, takze nezavislost v zakladnich zivotnich potrebach(kyslik/voda). Mnohem vetsi moznosti pro kratkodoby pilotovany pruzkum ruznych mist na Marsu.
Ze zacatku je pristani na techto mesicich jednodusi a bezpecnejsi krok, nez hned pristat na Marsu. Otevira se i moznost pro telemetricke ovladani robotu na povrchu, takze flexibilnejsi roboticky pruzkum.


Zdroje:
https://zoom.iprima.cz/vesmirne-kolonie/o-poradu
https://www.universetoday.com/143438/wa ... nd-deimos/
https://www.space.com/11437-mars-moons- ... rocks.html
http://www.spacefuture.com/archive/the_ ... pany.shtml

Jako vážnou vadu na kráse této myšlenky vidím velmi malou velikost Phoba (27 × 22 × 18 km), tím dané extrémně nízké gravitační zrychlení (přitažlivost) na jeho povrchu (0.0057 m/s2) a nízkou únikovou rychlost (11.39 m/s =
41 km/h). Tam se pořádně odrazíš nohama od povrchu a uletíš navždy do volného prostoru (stane se z tebe další oběžnice Marsu ).
Je to v podstatě maličký asteroid / větší balvan, zachycený na oběžné dráze jen 6000 km nad povrchem Marsu, který oběhne 3x za Sol. Tam se nedá žít, stavět základna, něco kopat, nic.
Můžeme ho zkoumat, dálkově, z blízka, možná se nějak zachytit na povrchu a možná i ždibec vrtnout pod povrch, ale je to příliš malý svět na to, aby mohl sloužit jako základna. A Deimos je ještě menší.

Můj názor.

SpX staví loď, která má mít schopnost přistát s velkým nákladem přímo na Marsu, takže tento mezikrok (základna Phobos) bude s největší pravděpodobností vynechán.

Presne tak, byla by to defacto kosmicka stanice s bonusem v podobe asteroidu.
Jestli se vazne uvazuje o tezbe na asteroidech, tak by se dovednosti, jako ziskavani surovin, hloubeni melo byt zvladnutelne. Samotne pristani lidi na asteroidu byl i jeden cas(za Obamy) hlavni cil NASA.
Vetsi problem, by byl dlouhodoby stav beztize na zdravi posadky.

U SpaceX si to nemyslim, s tim tahem na branku,ze by podobny krok hrozil.

Ale u NASA se s tim lehce koketovalo, kdy se pro vystavbu zakladny na Phobosu uvazovalo o trech startech SLS(2029-2032):
https://www.space.com/29562-nasa-manned ... hobos.html

Hawk píše:Ale u NASA se s tim lehce koketovalo, kdy se pro vystavbu zakladny na Phobosu uvazovalo o trech startech SLS(2029-2032): https://www.space.com/29562-nasa-manned ... hobos.html

Ano, to jsi napsal správně, kdysi se s tím "lehce koketovalo". Ale myslím, že to nebylo ani v té době bráno moc vážně.
Ještě bacha na space.com ... je to takový tak trošku kosmický "bulvár", takže jejich články brát trochu s rezervou.

1. Byla by to zajímavá základna pro roboty. Na Deimosu je úniková rychlost dokonce jen 5,6 m/s (20 km/h), takže tam odsud můžeš družice střílet z praku. Kdyby se tam objevily nějaké suroviny, mohla by to být dobrá základna pro průzkum sluneční soustavy.
2. Kdyby už na Deimosu přistáli lidi, jejich základna by asi nebyla koncipována jako základna na Měsíci, ale spíše jako orbitální komplex.

Video o Phobosu a Deimosu

Take je se treba na to podivat politicky, z pohledu rizika pripadne nehody a zruseni projektu.

Jednodussi stanice stavet umime v automatickem rezimu, viz treba pripravovana Gateway. To ze se neco pode*a pri preprave posadky na stanici je diky desitkam let zkusenosti s dokovanim u ruznych stanic minimalni.
Ale pokud prvni pristani posadky na Marsu skonci fatalne, tak je riziko zruseni projektu vyssi nez kdyz bude u Marsu hotova vybavena obydlena stanice, ktera pred prvnim pristavanim uz muze mit za sebou 2-3 roky fungovani s vymenou posadek. Ten projekt na Phobosu z meho posledniho odkazu by defacto stanice byla.
A vemte si tez jaka je uspesnost sond s pristavanim na Marsu...

- Taková stanice by stejně nebyla osídlena trvale a nějaký odstup 2-3 let zkušeností, o kterém píšeš,v tomto měřítku neznamená žádnou znatelnou výhodu, jen mnoho peněz navíc.
- Možnosti vědeckého výzkumu by byly neporovnatelně menší než na Marsu.
- Přistání na takto malých tělesech je v některých ohledech těžší než přistání na Marsu.
- Kdyby se nešlo hned na povrch, je mnohem jednodušší, levnější a flexibilnější mít u Marsu jen orbitální stanici než základnu na jeho malých měsících.

jj, moc malej šutr, prakticky žádná gravitace, co tam dělat, nedává smysl tam přistávat, max pro automat.

pokud dvou stupňově, tak orbitální stanice, následně povrch, ale pokud dokončí EM/SX svůj vehicle, tak půjde rovnou dolu, kde má šanci na výrobu paliva na cestu zpět. A to se počítá. Co na šutru na orbitě, tam palivo nevyrobí...