Historie kosmických programů: Díl první - Vostok
Napsal: 10.8.2011 19:51
Přeji hezký den.
V novém vláknu našeho fóra, se budeme věnovat dějinám kosmonautiky. Jednotlivým kosmickým programům a lodím, popřípadě teoretikům a konstruktérům, kteří stály na počátku dějin kosmického výzkumu.
Prvním čím začneme je seriál o kosmických programech a kosmických lodích s těmito programy spojených. První přichází na řadu chronologicky program Vostok.
Program Vostok
Po nečekaně velkém ohlasu, který vyvolalo vypuštění první umělé družice Sputnik 1 v říjnu roku 1957, došlo Sovětské vládě, jaký velký význam může mít prvenství ve vesmíru. Netrvalo dlouho a soupeření o prvenství mezi USA a SSSR, se začalo říkat vesmírný závod. Pro Sovětský svaz se úspěchy v kosmonautice staly potřebnými plusovými body, jež si u veřejnosti získaly. Byl to zkrátka velký propagandistický trumf, jenž si SSSR nemohlo nechat ujít. Sergej Koroljov, dál skrývaný před veřejností, pod pseudonymem Hlavní konstruktér, byl pověřen vysláním prvního Sovětského občana do vesmíru. Zrodil se program Vostok.
Před Sergejem Koroljovem a jeho týmem inženýrů stál opravdu nelehký úkol. Bylo potřeba vymyslet a vytvořit vše, co bude jednou potřeba pro let člověka ve vesmíru. Zdaleka nešlo jen o kosmickou loď a úpravy rakety. Jednalo se o způsob řízení, sledování kosmického tělesa, orientace ve stavu beztíže, zkrátka kompletní infrastruktura a to vše pod tlakem Sovětské vlády, která chtěla být za každou cenu první.
V rámci programu Vostok se uskutečnilo celkem šest letů mezi roky 1961 až 1963. Ten první se však zapsal do historie, jako velký mezník v dějinách lidstva.
12. 3. 1961 se v tajnosti před veřejností, připravuje na svoji neuvěřitelnou a do té doby nevídanou cestu, mladý Sovětský vojenský pilot Jurij Gagarin. Nastupuje do upravené rakety R7 nyní přejmenované na Vostok. Na jejím vrcholu je umístěna stejnojmenná kosmická loď.
V ten den se stává prvním člověkem, který se dostal do vesmíru. Rusové měli oproti Američanům v té době ještě velký náskok. Zatímco tento první Sovětský let byl rovnou orbitální a Gagarinovi se podařilo obletět takřka celou Zemi, první Americký let do vesmíru o rok později byl pouze sub orbitální. Odehrál se tedy jen na balistické dráze a po deseti minutách ve stavu beztíže začala loď opět klesat do atmosféry.
Při druhém letu programu Vostok strávil kosmonaut ve vesmíru už celý den. Let Vostok 3 a Vostok 4 zase znamenal první let dvou kosmických lodí na oběžné dráze. A celý program byl završen letem Vostok 6, kdy se do vesmíru podívala první žena Valentina Vladimirovna Těreškovová.
První kosmická raketa R7.
Kosmická loď Vostok
Oproti Americké lodi Mercury, byla loď Vostok větší, prostornější a oproti prvním letům programu Mercury také mnohem vybavenější. Bylo to dáno hlavně tím, že SSSR měl k dispozici silnější nosnou raketu, kdežto USA zpočátku používalo balistické a čistě vojenské rakety Redstone, které se s R7 nedaly výkonově rovnat.
Loď měla dva úseky. Kulovitý obytný prostor byl také jako jediný určen k návratu do Zemské atmosféry. Na kulovitý obytný modul navazovala přístrojová sekce, kde byla většina systémů, zabezpečujících orientaci a stabilizaci lodě. Loď mohla být ovládána, na rozdíl od první lodě programu Mercury, samotným kosmonautem. Při prvním letu bylo však řízení zablokováno a probíhalo přímo z řídicího střediska na Zemi. Orientace se prováděla pomocí slunečních čidel a kosmonaut se orientoval, podle malého glóbu, jež měl zabudovaný v přístrojové desce, který se otáčel a ukazoval místo na Zemi, nad kterým se loď zrovna nacházela.
Napájení lodě bylo zajištěno vestavěnými bateriemi. Tehdy nebyly ještě sluneční články natolik účinné a spolehlivé, aby dokázaly napájet kosmickou loď. Avšak je důležité upozornit na to, že celková spotřeba všech palubních přístrojů byla jen 200W, což není ani poloviční spotřeba dnešního běžného počítače.
Pro návrat do Zemské atmosféry byla loď vybavena tepelným štítem. Před samotným vstupem se musela oddělit přístrojová sekce, která nebyla určena pro návrat. Ve třech případech z celkem šesti letů programů se oddělení neobešlo bez potíží. U prvního letu s Jurijem Gagarinem se málem ani vstup do atmosféry nezdařil, protože přes několik kabelů stále ještě připojená přístrojová sekce nebezpečně nakláněla loď. Kdyby nepřehořely tyto kabely, jež držely přístrojovou sekci u mateřské lodi, tak by došlo k nebezpečnému natočení celé sekce a jejímu následnému shoření v atmosféře i s kosmonautem.
Schéma první kosmické lodi Vostok.
Kosmická loď Vostok i s urychlovacím stupněm.
V novém vláknu našeho fóra, se budeme věnovat dějinám kosmonautiky. Jednotlivým kosmickým programům a lodím, popřípadě teoretikům a konstruktérům, kteří stály na počátku dějin kosmického výzkumu.
Prvním čím začneme je seriál o kosmických programech a kosmických lodích s těmito programy spojených. První přichází na řadu chronologicky program Vostok.
Program Vostok
Po nečekaně velkém ohlasu, který vyvolalo vypuštění první umělé družice Sputnik 1 v říjnu roku 1957, došlo Sovětské vládě, jaký velký význam může mít prvenství ve vesmíru. Netrvalo dlouho a soupeření o prvenství mezi USA a SSSR, se začalo říkat vesmírný závod. Pro Sovětský svaz se úspěchy v kosmonautice staly potřebnými plusovými body, jež si u veřejnosti získaly. Byl to zkrátka velký propagandistický trumf, jenž si SSSR nemohlo nechat ujít. Sergej Koroljov, dál skrývaný před veřejností, pod pseudonymem Hlavní konstruktér, byl pověřen vysláním prvního Sovětského občana do vesmíru. Zrodil se program Vostok.
Před Sergejem Koroljovem a jeho týmem inženýrů stál opravdu nelehký úkol. Bylo potřeba vymyslet a vytvořit vše, co bude jednou potřeba pro let člověka ve vesmíru. Zdaleka nešlo jen o kosmickou loď a úpravy rakety. Jednalo se o způsob řízení, sledování kosmického tělesa, orientace ve stavu beztíže, zkrátka kompletní infrastruktura a to vše pod tlakem Sovětské vlády, která chtěla být za každou cenu první.
V rámci programu Vostok se uskutečnilo celkem šest letů mezi roky 1961 až 1963. Ten první se však zapsal do historie, jako velký mezník v dějinách lidstva.
12. 3. 1961 se v tajnosti před veřejností, připravuje na svoji neuvěřitelnou a do té doby nevídanou cestu, mladý Sovětský vojenský pilot Jurij Gagarin. Nastupuje do upravené rakety R7 nyní přejmenované na Vostok. Na jejím vrcholu je umístěna stejnojmenná kosmická loď.
V ten den se stává prvním člověkem, který se dostal do vesmíru. Rusové měli oproti Američanům v té době ještě velký náskok. Zatímco tento první Sovětský let byl rovnou orbitální a Gagarinovi se podařilo obletět takřka celou Zemi, první Americký let do vesmíru o rok později byl pouze sub orbitální. Odehrál se tedy jen na balistické dráze a po deseti minutách ve stavu beztíže začala loď opět klesat do atmosféry.
Při druhém letu programu Vostok strávil kosmonaut ve vesmíru už celý den. Let Vostok 3 a Vostok 4 zase znamenal první let dvou kosmických lodí na oběžné dráze. A celý program byl završen letem Vostok 6, kdy se do vesmíru podívala první žena Valentina Vladimirovna Těreškovová.
První kosmická raketa R7.
Kosmická loď Vostok
Oproti Americké lodi Mercury, byla loď Vostok větší, prostornější a oproti prvním letům programu Mercury také mnohem vybavenější. Bylo to dáno hlavně tím, že SSSR měl k dispozici silnější nosnou raketu, kdežto USA zpočátku používalo balistické a čistě vojenské rakety Redstone, které se s R7 nedaly výkonově rovnat.
Loď měla dva úseky. Kulovitý obytný prostor byl také jako jediný určen k návratu do Zemské atmosféry. Na kulovitý obytný modul navazovala přístrojová sekce, kde byla většina systémů, zabezpečujících orientaci a stabilizaci lodě. Loď mohla být ovládána, na rozdíl od první lodě programu Mercury, samotným kosmonautem. Při prvním letu bylo však řízení zablokováno a probíhalo přímo z řídicího střediska na Zemi. Orientace se prováděla pomocí slunečních čidel a kosmonaut se orientoval, podle malého glóbu, jež měl zabudovaný v přístrojové desce, který se otáčel a ukazoval místo na Zemi, nad kterým se loď zrovna nacházela.
Napájení lodě bylo zajištěno vestavěnými bateriemi. Tehdy nebyly ještě sluneční články natolik účinné a spolehlivé, aby dokázaly napájet kosmickou loď. Avšak je důležité upozornit na to, že celková spotřeba všech palubních přístrojů byla jen 200W, což není ani poloviční spotřeba dnešního běžného počítače.
Pro návrat do Zemské atmosféry byla loď vybavena tepelným štítem. Před samotným vstupem se musela oddělit přístrojová sekce, která nebyla určena pro návrat. Ve třech případech z celkem šesti letů programů se oddělení neobešlo bez potíží. U prvního letu s Jurijem Gagarinem se málem ani vstup do atmosféry nezdařil, protože přes několik kabelů stále ještě připojená přístrojová sekce nebezpečně nakláněla loď. Kdyby nepřehořely tyto kabely, jež držely přístrojovou sekci u mateřské lodi, tak by došlo k nebezpečnému natočení celé sekce a jejímu následnému shoření v atmosféře i s kosmonautem.
Schéma první kosmické lodi Vostok.
Kosmická loď Vostok i s urychlovacím stupněm.