Stardust
Napsal: 13.2.2011 23:19
Sonda Stardust startovala 7. Února 1999 z mysu Canaveral na špičce rakety Delta II 7426. Následně vykonala tři oblety okolo Slunce a od roku 2000 otevřela své aerogelové sběrače, kterými zachytávala mezihvězdný prach. Hodně horko bylo sondě 9. a 10. Listopadu. Tehdy dostala sonda mimořádně silný zásah sluneční erupcí vyvržených částic. Následkem toho se přibližně stotisíckrát zvýšila úroveň radiace! Řídící počítač odhalil závady na navigační kameře a převedl sondu do nouzového režimu. Naštěstí se ale technikům na Zemi podařilo závadu odstranit.
Pak sonda využila gravitačního praku obletem okolo Země a zamířila k planetce Annefrank. K té dorazila 2.11.2002 a do té doby pilně sbírala hvězdný prach. Kolem planetky prolétla sonda rychlostí 7 km/s ve vzdálenosti asi 3300 km. Pak už ale přišel hlavní úkol mise – zkoumání komety Wild 2. Její první snímky vyfotila sonda již 13. listopadu 2003, yž byla od komety celých 25 000 000 kilometrů. Při průletu komou (tedy ohonem) komety, sonda opět vysunula aerogelové sběrač. Vůbec nejblíž se obě tělesa přiblížila 2.ledna 2004 v 19:40:35 UT, kdy bylo mezi objekty pouze 236 km. Sonda byla v té době vzdálena 2,6 AU od Země. Kromě asi miligramu prachu sonda zachytila i 72 snímků pětikilometrového jádra komety. Vědci z nich vyčetli, že jádro je poměrně kompaktní a na povrchu se vyskytují kopečky vysoké až 100 m a krátery o hloubce přes 150 m.
15.1.2006 čekal na misi Stardust další významný úkol – uvolnění návratového pouzdra a jeho přistání na Zemi. Pouzdro vstupovalo do atmosféry rychlostí 12,9 km/s a stalo se tak nejrychlejším vracejícímse lidským výtvorem. Přetížení přitom dosahovalo přibližně úrovně 38G. Kontejner přistál v areálu bývalé vojenské střelnice v Utahu nedaleko Salt Lake City.
Vlastní mateřská sonda po oddělení návratového pouzdra vykonala úhybný manévr a vyhnula se vstupu do zemské atmosféry. Jelikož měla k dispozici stále dostatek paliva, rozhodlo se o jejím dalším pokračování. Za cíl vědci zvolili kometu Tempel-1. Její průzkum prováděla v červenci roku 2005 sonda Deep Impact, která její jádro bombardovala svým impaktorem. Bude se jednat o historicky první opakovaný průzkum jedné komety dvěma různými sondami. Vědecká data budou velmi cenná i kvůli tomu, že mezi rokem 2005 a současností vykonala kometa Tempel 1 jeden oblet okolo Slunce. Vědce tedy zajímá jak se jádro změnilo. Na tyto otázky dostaneme odpovědi snad už brzy. Na den svatého Valentýna (amerického času) se totiž chystá kosmické „rande“ mezi kometou Tempel 1 a sondou Startust, která ke svému jménu v rámci prodloužení programu dostala přízvisko NExT. Očekává se, že během průletu a měření sonda spálí i poslední zbytky paliva. V dalších hodinách ještě odešle snímky na Zemi a její předlouhá vědecká pouť bude u konce.
Se snímkováním komety začne 15.2.2011 v 5:33 SEČ. Sonda proletí 200 km od jádra o čtyři minuty později. V čase 5:40 SEČ skončí snímkování a 4 minuty před šestou hodinou středoevropskou zachytí pozemská centra telemetrická data o průletu. V 6:37 SEČ přejde spojení na anténu s vysokým ziskem a odhadem 72 MB dat se začne odesílat v 11:15 SEČ.
Pak sonda využila gravitačního praku obletem okolo Země a zamířila k planetce Annefrank. K té dorazila 2.11.2002 a do té doby pilně sbírala hvězdný prach. Kolem planetky prolétla sonda rychlostí 7 km/s ve vzdálenosti asi 3300 km. Pak už ale přišel hlavní úkol mise – zkoumání komety Wild 2. Její první snímky vyfotila sonda již 13. listopadu 2003, yž byla od komety celých 25 000 000 kilometrů. Při průletu komou (tedy ohonem) komety, sonda opět vysunula aerogelové sběrač. Vůbec nejblíž se obě tělesa přiblížila 2.ledna 2004 v 19:40:35 UT, kdy bylo mezi objekty pouze 236 km. Sonda byla v té době vzdálena 2,6 AU od Země. Kromě asi miligramu prachu sonda zachytila i 72 snímků pětikilometrového jádra komety. Vědci z nich vyčetli, že jádro je poměrně kompaktní a na povrchu se vyskytují kopečky vysoké až 100 m a krátery o hloubce přes 150 m.
15.1.2006 čekal na misi Stardust další významný úkol – uvolnění návratového pouzdra a jeho přistání na Zemi. Pouzdro vstupovalo do atmosféry rychlostí 12,9 km/s a stalo se tak nejrychlejším vracejícímse lidským výtvorem. Přetížení přitom dosahovalo přibližně úrovně 38G. Kontejner přistál v areálu bývalé vojenské střelnice v Utahu nedaleko Salt Lake City.
Vlastní mateřská sonda po oddělení návratového pouzdra vykonala úhybný manévr a vyhnula se vstupu do zemské atmosféry. Jelikož měla k dispozici stále dostatek paliva, rozhodlo se o jejím dalším pokračování. Za cíl vědci zvolili kometu Tempel-1. Její průzkum prováděla v červenci roku 2005 sonda Deep Impact, která její jádro bombardovala svým impaktorem. Bude se jednat o historicky první opakovaný průzkum jedné komety dvěma různými sondami. Vědecká data budou velmi cenná i kvůli tomu, že mezi rokem 2005 a současností vykonala kometa Tempel 1 jeden oblet okolo Slunce. Vědce tedy zajímá jak se jádro změnilo. Na tyto otázky dostaneme odpovědi snad už brzy. Na den svatého Valentýna (amerického času) se totiž chystá kosmické „rande“ mezi kometou Tempel 1 a sondou Startust, která ke svému jménu v rámci prodloužení programu dostala přízvisko NExT. Očekává se, že během průletu a měření sonda spálí i poslední zbytky paliva. V dalších hodinách ještě odešle snímky na Zemi a její předlouhá vědecká pouť bude u konce.
Se snímkováním komety začne 15.2.2011 v 5:33 SEČ. Sonda proletí 200 km od jádra o čtyři minuty později. V čase 5:40 SEČ skončí snímkování a 4 minuty před šestou hodinou středoevropskou zachytí pozemská centra telemetrická data o průletu. V 6:37 SEČ přejde spojení na anténu s vysokým ziskem a odhadem 72 MB dat se začne odesílat v 11:15 SEČ.
