Deep Impact
Napsal: 2.11.2010 21:42
Sonda Deep Impact se na svou pouť vydala 12.1.2005 na špičce rakety Delta II 7925. Jejím prvotním úkolem byl průzkum komety 9P/Tempel 1, její první snímky dorazily na Zemi 25.4. Aby sonda dělala čest svému názvu (hluboký, nebo též tvrdý dopad), uvolnila ze svých útrob předem připravený náboj, neboli impaktor. Ten podle plánu 4.7.2005 narazil rychlostí 10,2 km/s do těla komety a jeho náraz s energií 19 GJ (cca. jako 4,5 tuny TNT) vyhodil do okolí 250 milionů kilogramů vody a zhruba 10 - 25 milionů kilogramů prachu. Náraz pozorovali kromě sondy i pozemní teleskopy a velkou událost si nenechal ujít ani Hubbleův dalekohled. Náraz vytvořil kráter 100 metrů široký a až 30 metrů hluboký.
Výsledky měření vědce překvapily. Podle jejich očekávání mělo být ve vzorcích hodně prachu a málo ledu, ve skutečnosti to ale bylo přesně naopak. Vědci byli překvapeni i jemností prachu, ten svou strukturou připomínal spíše velmi jemný pudr. Navíc se zjistilo, že kometa je ze tří čtvrtin tvořena z ničeho, tři čtvrtiny jádra vyplňuje rázný prostor. Kvůli těmto zjištěním se mnozí odborníci přiklánějí k názoru, že povrch komety připomíná sněhovou závěj. Analýzou materiálu se ukázalo, že prach obsahuje i jíly, uhličitany, křemičitany a sodík. Všechny tyto výsledky velmi pomohly vědcům, kteří se věnují historii a vzniku naší Sluneční soustavy. Komety jsou totiž jako konzervy, které uchovávají tajemství z minulosti. A protože přístroje na palubě sondy Deep Impact pracovaly dobře i po splnění základního úkolu, přispěchali inženýři s návrhem na prodloužení jejího funkčního období. A tak se zrodil projekt EPOXI sestávající ze dvou podprojektů (Extrasolar Planet Observations and Characterization, tj. EPOCh, a Deep Impact Extended Investigation, tedy DIXI).
A vrchol mise EPOXI se právě blíží. Sonda má totiž svou pozornost zaměřit na jádro komety 103P/Hartley. Sonda, která letí ke kometě rychlostí 12,5 km/s začala s prvními měřeními už 5. září. Nejblíže k sobě budou obě tělesa 4. listopadu, tehdy je bude od sebe dělit pouhých 700 km. Finální fáze průzkumu začne 18 hodin před nejtěsnějším přiblížením, kdy bude zahájeno snímání jádra komety. Vzhledem k očekávanému objemu dat sonda raději všechna měření nejprve uloží na svůj integrovaný disk a poté je v klidu postupně odešle na Zemi.
Výsledky měření vědce překvapily. Podle jejich očekávání mělo být ve vzorcích hodně prachu a málo ledu, ve skutečnosti to ale bylo přesně naopak. Vědci byli překvapeni i jemností prachu, ten svou strukturou připomínal spíše velmi jemný pudr. Navíc se zjistilo, že kometa je ze tří čtvrtin tvořena z ničeho, tři čtvrtiny jádra vyplňuje rázný prostor. Kvůli těmto zjištěním se mnozí odborníci přiklánějí k názoru, že povrch komety připomíná sněhovou závěj. Analýzou materiálu se ukázalo, že prach obsahuje i jíly, uhličitany, křemičitany a sodík. Všechny tyto výsledky velmi pomohly vědcům, kteří se věnují historii a vzniku naší Sluneční soustavy. Komety jsou totiž jako konzervy, které uchovávají tajemství z minulosti. A protože přístroje na palubě sondy Deep Impact pracovaly dobře i po splnění základního úkolu, přispěchali inženýři s návrhem na prodloužení jejího funkčního období. A tak se zrodil projekt EPOXI sestávající ze dvou podprojektů (Extrasolar Planet Observations and Characterization, tj. EPOCh, a Deep Impact Extended Investigation, tedy DIXI).
A vrchol mise EPOXI se právě blíží. Sonda má totiž svou pozornost zaměřit na jádro komety 103P/Hartley. Sonda, která letí ke kometě rychlostí 12,5 km/s začala s prvními měřeními už 5. září. Nejblíže k sobě budou obě tělesa 4. listopadu, tehdy je bude od sebe dělit pouhých 700 km. Finální fáze průzkumu začne 18 hodin před nejtěsnějším přiblížením, kdy bude zahájeno snímání jádra komety. Vzhledem k očekávanému objemu dat sonda raději všechna měření nejprve uloží na svůj integrovaný disk a poté je v klidu postupně odešle na Zemi.
