Komunikační satelity Starlink

[slappy]

Jak pokračuje obrovský nekontrolovaný experiment v atmosférické chemii? Když satelity Starlink vstupují zpět do atmosféry, rozpadají se, a přidávají do atmosféry kovové páry. V únoru 2023 NASA vyslala letoun WB-57 do výšky 60 000 stop nad Aljašku, aby sbíral aerosoly. 10 % těchto částic obsahovalo hliník a další kovy pocházející ze spálených satelitů. Zánik jednoho Starlinku první generace produkuje přibližně 30 kg oxidu hlinitého, sloučeniny, která narušuje ozonovou vrstvu. Nová studie zjistila, že množství těchto oxidů vzrostlo mezi lety 2016 a 2022 osmkrát a nedávný nárůst počtu zanikajících satelitů situaci dále zhoršuje. Momentálně zaniká několik Starlinků každý den. A to je teprve začátek.. Je tento způsob likvidace satelitů ve věku obřích konstelací udržitelný? Co třeba, že by každý satelit, který má být součástí LEO konstelace, musel zakončit životnost nikoli de-orbit manévrem, ale out-of-orbit manévrem? Třeba že by v základní výbavě měly motor na tuhá paliva, který vysloužilý satelit vykopne na únikovou dráhu? Nebo to s nima rači pálit do Měsíce, aby nás pak netrefily do zátylku při meziplanetárních letech? Jako tohle je ten hlavní neduh LEO konstelací.. Ne nějaké čárky na obloze.

Metals from spacecraft reentry in stratospheric aerosol particles

Potential Ozone Depletion From Satellite Demise During Atmospheric Reentry in the Era of Mega-Constellations

[rorejs]

No já nevím, nechci tady moc polemizovat s odborníky, ale podle mě to snad nebude tak horké. I kdyby šlo řekněme o několik desítek tun hliníku za rok, tak v celkovém objemu atmosféry to bude doslova homeopatické množství. Každopádně, hlavním zdrojem přísunu materiálu (včetně hliníku) do atmosféry jsou sopečná činnost a meteority. A potom taky raketové boostery na tuhá paliva. Tak či onak, dá se odhadnout, že přírodní zdroje v přísunu hliníku do atmosféry převyšují deorbitaci Starlinků přinejmenším o jeden až dva řády. A to i za předpokladu, že se těch Starlinků bude deorbitovat několik tisíc ročně.
Je určitě potřeba tyhle věci zkoumat (stejně jako je potřeba zkoumat vlivy každé lidské činnosti), ale dokud se neprokáže opak, nedělal bych o nebezpečnosti deorbitací předčasné závěry.

[slappy]

Jo, to jsou dobré body! Myslím, že výzkum by se tedy měl především zaměřit na zjištění, jestli a případně jaký je rozdíl, když ten depozit probíhá z vrchu přímo do horních vrstev atmosféry versus ze spodu tou sopečnou činností a průmyslem. A také jaký konkrétní efekt mají které sloučeniny. Pevné boostery jsou svinstvo no.. Ještěže ty Falcon nepoužívá! A přiznám se, že přísun meteorického prachu mě v této souvislosti vůbec nenapadl.. Měření ze satelitů na orbitě a průzkum vrtů do antarktického ledu a hlubokomořských usazenin naznačuje, že jde o přísun stovek tun meziplanetárního materiálu denně. Zatímco radarové sledování meteorů a měření z výškových letadel ukazuje spíše na jednotky tun denně. I v případě toho nižšího čísla tedy skutečně Starlinky zatím přispívají (čistě hmotnostně) o řád méně. Snad se tedy shodneme, že potřebujeme více dat a další výzkum.

[rorejs]

Ano, souhlasím, kosmický prach a meteority "shoří" hodně vysoko, z velké části dokonce ještě o dost výš, než Starlinky. Ale ten materiál asi stejně nakonec klesá do nižších vrstev. Pokud jde o sopečnou činnost, je to velmi různé, ale opravdu velké erupce (např. Pinatubo 1991, nebo Hunga Tonga 2022) emitují hodně vysoko, řekněme mezi 10 a 40 km. To je sice níž než Starlinky, ale už dost na to, aby mohly mít přímý vliv na ozónovou vrstvu. A jedná se o obrovská množství, řádově desítky až stovky milionů tun materiálu rozmanitého složení. Průmysl naopak emituje nízko a pokud jde o "prach" a aerosoly, převážná většina emisí zůstává v troposféře nebo je časem spláchnuta na zem. Jiné je to s plyny, např. antropogenní oxid dusný bohužel zřejmě stoupá až do stratosféry, ale to už jsem odbočil. Každopádně, tyhle věci jsou složité a dost málo prozkoumané, nicméně vzhedem na celkové objemy těch transakcí mi čistě laicky připadá, že materiálový příspěvek deorbitací satelitů nejspíš nebude podstatný.

[Slavja]

No já nevím, nechci tady moc polemizovat s odborníky, ale podle mě to snad nebude tak horké. I kdyby šlo řekněme o několik desítek tun hliníku za rok, tak v celkovém objemu atmosféry to bude doslova homeopatické množství. Každopádně, hlavním zdrojem přísunu materiálu (včetně hliníku) do atmosféry jsou sopečná činnost a meteority. A potom taky raketové boostery na tuhá paliva. Tak či onak, dá se odhadnout, že přírodní zdroje v přísunu hliníku do atmosféry převyšují deorbitaci Starlinků přinejmenším o jeden až dva řády. A to i za předpokladu, že se těch Starlinků bude deorbitovat několik tisíc ročně.
Je určitě potřeba tyhle věci zkoumat (stejně jako je potřeba zkoumat vlivy každé lidské činnosti), ale dokud se neprokáže opak, nedělal bych o nebezpečnosti deorbitací předčasné závěry.

Vlastně souhlasím a zní to logicky. Na druhou stranu, meteority a další přírodní vlivy by měly být z dlouhodobého hlediska poměrně stabilní, a pak tu máme osminásobný nárůst za 6 let. Ale jak píšete, zkoumejme, bádejme a korelace neimplikuje kauzalitu.

[Edemski]

Sem netušil, že zánik Starlinku bude taková podívaná

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ve ... ink-358253

[Matusor]

Už to v článku upravili na druhý stupeň F9.

[Edemski]

Díky! Mi to přišlo nějak moc na Starlink

[Tjov]

Druhý stupeň z mise Starlink 11-4, více ve vlákně

https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic ... 48#p144848

[Tjov]

FAA testuje Starlink na Aljašce, prý tam do teď neměli dobré spojení. Prý to ale zvažovali již za minulé admin , asi si kryjí záda aby zase někdo z demokratů nepřišel s tezí, že to je malá domů pro EM.