forum.kosmonautix.cz

Zdravím,
nevím jestli se to tu někde už neřešilo, v tom případě poprosím o odkaz (sám jsem nic nenašel), a ani si nejsem jistý jestli to sem patří, ale tak proto jsem to dal do volné diskuze, kdyžtak mě smažte.
Zajímalo by mě, co by se dalo reálně dělat, kdybychom zjistili, že se k Zemi blíží velké těleso a nejspíše se se Zemí srazí. Řekněme, že přesně v tuhle chvíli vědci objeví asteroid, který se za rok srazí se Zemí a vyhubí veškerý život. Co by se dalo dělat s dnešní technologií?
A jaké by vůbec bylo ideální řešení takového problému? Rozstřílet asteroid na kusy, pokusit se k němu přidělat motor a upravit jeho dráhu?

asi opět přesun sem: http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.p ... t=asteroid

Odpovědět ti plně by vydalo za celou knihu, nicméně jsem ještě v pracovním procesu, tak jen bodově.

Kdyby měl vyhubit veškerý život, musel by být přibližně alespoň 50-100km velký.
V takovém případě - za jeden rok - by se nedalo nic, pouze si užívat života.
Jet někam na pláž a užívat si žen a hudby.

Za 1 rok s tak velkým tělesem neprovedeš nic, ale takto velká tělesa jsou monitorována, co to jen jde.
Daleko nebezpečnější jsou malé asteroidy, které se těžko detekují.

Rozstřílet asteroid na kusy
...je to vůbec nejhorší, co by tě mohlo napadnout. Místo 1 velkého by bylo mnoho menších=
dopadaly by hezky do větší rozlohy (rotace Země)
Ale hlavně tak velký objekt by ani rozstřílet ničím doposud vynalezeným nešel.

pokusit se k němu přidělat motor a upravit jeho dráhu?
...kdybys na to měl tak cca 30 let, tak to by snad šlo, a asi ne motory, ale jinými metodami,
popřípadě jejich kombinací. Ale to se bavíme o setsakra dlouhém časovém horizontu
a doslova astronomických nákladech.

Jak už řekl Gubarev, tak za rok by člověk nejspíš neudělal vůbec nic. Před nedávnem jsem viděl jeden celkem zajímavý dokument ( https://www.youtube.com/watch?v=Al_uL0tyINo ). Nevím jak moc je to realistické, ale mě se to líbilo, doporučuji se na to podívat

Vlákno přesunu.
K dotazu - jak už psal Gubarev, tak takhle velké asteroidy jsou dobře zmapované a minimálně v nejbližších 30 letech by nám žádný kritický impakt hrozit neměl.

Díky za odpovědi.
Ano, vím že se tato tělesa monitorují, ale jde mi o to "co by kdyby". Možná vám takovéto spekulace nejsou tak po chuti jako mě, ale řekl bych že je to zajímavé téma. Ty parametry - jeden rok, vyhubí veškerý život - jsem jen tak nadhodil, ono i mnohem menší těleso by nadělalo dost paseky aby stálo za to ho řešit a jak řekl Gubarev, dá se mnohem snáz přehlédnout a tudíž představuje možná i mnohem větší nebezpečí.

Dugi píše:Vlákno přesunu.

Diky moc!
Posledni dobou se toto extremne zajimave "multitema" asteroidu zde krasne rozviji,
tak at to neni rozhazene.

Dovolím si zajímavý graf k tématu, aneb byla by to opravdu pekelně pekelná smůla, kdyby nás v dohledné době trefilo něco tak velkého, jako před 65 miliony lety (tedy něco cca 10 km (!) v průměru velkého, Gubareve, kdyby 50-100 km, tak by to vytvořilo něco neskutečného, multiprstencovou impaktní pánev o velikosti kontinentu, a to se pak už asi nemá cenu bavit o ničem, úplně stačí těch 10 km). Statisticky totiž máme ještě cca 40 milionů let "do foroty" . To ale neznamená, že na nás nemůže spadnout něco menšího, co dokáže taky pěkně ublížit (viz popisek pod 10 km "šutříkem").

Jen pro zajímavost i popisky:

Četnost impaktů meteoroidů do atmosféry Země vyjádřená jako funkce velikosti meteoroidu. Na spodní ose jsou vyneseny průměry kráterů pro typickou rychlost 15 km.s-1. Horní osa ukazuje velikost impaktoru a účinek exploze vyjádřený v tunách TNT. Tečkovanou čárou je vynesena tzv. Tunguzská událost, exploze impaktoru nad Sibiří z roku 1908. Čárkovanou čárou je vynesen impakt, který před 65 x 10^6 roky vytvořil kráter Chixculub a zahubil 75 % všech pozemských druhů.



A poslední zajímavost. Impaktor, co vloni spadnul nad Ruskem a je známý jako "Čeljabinský meteorit" byl v podstatě stejná kategorie tělesa jako to, které způsobilo Tunguzskou událost. Jen shodou okolností byl výsledek míň katastrofální. To znamená, že dle statistiky (dle pana prof. Korčáka dě*ky prodejný ), máme zase na cca 100 let klídek.

Graf je upraven dle: HARTMANN, W., K. (2005): Moons & Planets. Brooks/Cole, Belmont, 428 p.

kdyby nás v dohledné době trefilo něco tak velkého, jako před 65 miliony lety (tedy něco cca 10 km (!) v průměru velkého, Gubareve, kdyby 50-100 km, tak by to vytvořilo něco neskutečného, multiprstencovou impaktní pánev o velikosti kontinentu, a to se pak už asi nemá cenu bavit o ničem, úplně stačí těch 10 km)

10 km nestačí na globální genocidu živočišné (a rostlinné) říše, ale způsobí pekelnou neplechu
(Chixculub nepřežily žádné živ. druhy větší než +/- veverky a malých druhů "pre"savců). Od 50km výš
to přežijí maximálně extremofilové hluboko v hornině (u oceánů by došlo k odpaření). Ale neřešili jsme
geologický dopad, nýbrž biologický. Máš pravdu - vytvořilo by to útvar velice podobný jedné marsovské
polokouli, ale Země v historii zažila takových impaktů víc. Viz (extrémní případ) vznik našeho Měsíce.
Ta planetka měla +/- rozměry Marsu

Ad ten graf, jestli dobře chápu, tak Chiculub je 10x nadhodnocen. Jak ale ty výše (správně) píšeš, měl
max. 10km. Možná jen nechápu, omlouvám se, mám za sebou pekelný pracovní den.

A poslední zajímavost. Impaktor, co vloni spadnul nad Ruskem a je známý jako "Čeljabinský meteorit"
byl v podstatě stejná kategorie tělesa jako to, které způsobilo Tunguzskou událost.

Není tomu tak. A skutečně to není hnidopišství. Každých 10-50 tun hmotnosti (a tím i rozměru)
udělá velký rozdíl. I když u Tunguzky jde o odvozené údaje s větším rozptylem, než u Čeljab. impaktu, pořád jde o těleso s předpokládanou velikostí 50 - 200(!) metrů. Čeljab. impaktor měl přibližně 20 metrů, takže nelze srovnávat důsledky události ve smyslu"kdyby Tung. bouchla nad Čeljabinskem". Kdyby tomu tak bylo, následky by byly daleko katastrofálnější. A to pomíjím rozlišné složení, úhel a rychlost dopadu, myslím, že to pro teď můžeme s čistým svědomím zanedbat.

Tunguzce je daleko blíž 2012 DA14, který prolétl v r. 2013 kousek od nás (ale zas jen rozměrově, ne složením).

(vlevo 2012 DA14, vpravo menší Čeljabinsk)

Gubarev píše:10 km nestačí na globální genocidu živočišné (a rostlinné) říše, ale způsobí pekelnou neplechu
(Chixculub nepřežily žádné živ. druhy větší než +/- veverky a malých druhů "pre"savců). Od 50km výš
to přežijí maximálně extremofilové hluboko v hornině (u oceánů by došlo k odpaření). Ale neřešili jsme
geologický dopad, nýbrž biologický. Máš pravdu - vytvořilo by to útvar velice podobný jedné marsovské
polokouli, ale Země v historii zažila takových impaktů víc. Viz (extrémní případ) vznik našeho Měsíce.
Ta planetka měla +/- rozměry Marsu

No 75 % všech druhů podle mě už docela velká genocida je , ale jasný, rozumíme si...
Jinak tak velký útvar asi ne, většinou něco 10-15x většího. Tedy průměr 1500 km. Takových ran Země zažíla samozřejmě velké množství (Měsíc je toho důkazem - jeho pánve), ale už je to naštěstí dlouho. O jeho teoretickém vzniku nemluvě .

Gubarev píše:Ad ten graf, jestli dobře chápu, tak Chiculub je 10x nadhodnocen. Jak ale ty výše (správně) píšeš, měl
max. 10km. Možná jen nechápu, omlouvám se, mám za sebou pekelný pracovní den.

Zítra po vyspání se podívej znova, určo už to bude jasný . Nahoře je průměr impaktoru, dole průměr vzniklého tvaru (kráteru). Tedy není nadhodnocen, je to cca těch 10 km a kráter cca těch 100 km (ve skutečnosti bylo obojí o pár km víc, dost pravděpodobně).

Není tomu tak. A skutečně to není hnidopišství. Každých 10-50 tun hmotnosti (a tím i rozměru)
udělá velký rozdíl. I když u Tunguzky jde o odvozené údaje s větším rozptylem, než u Čeljab. impaktu, pořád jde o těleso s předpokládanou velikostí 50 - 200(!) metrů. Čeljab. impaktor měl přibližně 20 metrů...

OK, zjednodušil jsem to moc... Ale rámcově pro graf je to stejná kategorie... Každopádně u takhle "malých" těles hodně záleží, z čeho jsou, jak rychle letěj a pod jakým úhlem se do atmosféry dostanou. U Čeljabinsku to klika byla, u Tunguzsky to byla klika hlavně co se týče místa dopadu .

Jasně, já se očima držel jen tý spodní části obrázku. Jop, souhlas. Už koukám na tu "horní" lajnu/část grafu.

U Čeljabinsku to klika byla, u Tunguzsky to byla klika hlavně co se týče místa dopadu

Tyjo, chápeš, že kdyby dopadl jen o +/- 2 hodiny později, zmasakroval by celý Petrohrad, a o dalších pár
hodin Helsinki, Uppsalu a pak ještě o něco později Oslo?? Takový štěstí jsme za moderní historii ještě neměli...
Strašnej mazec.