forum.kosmonautix.cz

Tak pratele, uz to zacina...

Roztrhaný černou dírou
VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie

Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé v historii zachycují oblak plynu, který je cupován
silami supermasivní černé díry sídlící v centru naší Galaxie. Původní oblak je nyní výrazně protažen. Jeho čelní
část již prošla nejbližším bodem dráhy a odlétá pryč od černé díry rychlostí převyšující 10 milionů km za hodinu.
Druhá polovina oblaku se však zatím stále k černé díře blíží.
V roce 2011 objevil dalekohled ESO/VLT oblak plynu s hmotností několikrát převyšující Zemi, který se přibližoval
směrem k černé díře ve středu naší Galaxie (eso1151) [1]. Tento oblak v současnosti prochází nejbližším bodem
(pericentrem) své dráhy kolem černé díry a pozorování pomocí dalekohledu VLT ukazují, že byl výrazně protažen
v jejím gravitačním poli.

zdroj: http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1332/

Slozena animace z pozorovani (mimojine) VLT Krabi mlhoviny, ktera je reliktem po explozi
supernovy, jez byla na Zemi pozorovana pri svem vzplanuti v r. 1054 (v te dobe dorazil
k Zemi zablesk exploze). Jednalo se zrejme o hvezdu 20x hmotnejsi, nez Slunce. Po uplynuti
temer deseti stoleti ma rozpinajici se material velikost zhruba 100 trilionu km. Ve skutecnosti
hvezda explodovala pred priblizne sedmi a pul tisici lety pozemskeho casu (neni uplne jasna
jeji vzdalenost od nas, casto se objevuje udaj 6 500 ly).

M1: The Crab Nebula Supernova Remnant (animation)
http://vimeo.com/71117055#at=0

A zatim nejdetailnejsi pohled na mlhovinu Carina (NGC 3372), pozorovatelnou jen na jizni obloze,
o prumeru 300 ly a tvorici jednu z nejvetsich znamych hvezdotvornych oblasti nasi Galaxie.
Nachazi se 7500 ly od nas. Na snimku jsou dobre videt oblaka plynu a prachu, ktera obklopuji
mlade, extremne hmotne hvezdy. Mlhovina je rovnez domovem zahadne a uchvatne promenne
hvezdy Eta Carinae, ktera je silnym adeptem na supernovu, svit exploze k nam muze dorazit zitra,
ale taky treba za 100 tisic let...



zdroj: http://www.eso.org/public/news/eso1208/

Astronomove pomoci VLT zkoumaji supermasivni cernou diru v centru aktivni galaxie NGC 3783,
lezici v jiznim souhvezdi Kentaura a nachazejici se asi 140 milionu ly od nas. Zajimave na pozoro-
vacich datech je krome horkeho materialu, tvorici toroidalni strukturu kolem cerne diry, take pri-
tomnost silneho "vetru" chladnejsiho materialu v oblasti polarnich regionu. Jak samotny proces
vznika, je zatim otazkou dohadu.



http://www.urban-astronomer.com/Urban-A ... eblackhole

Astronomove prezyvaji tento objekt "dira na nebi".
Ve skutecnosti jde o tmavy molekularni oblak prachu a plynu. Jde o utvar s tak hustou koncentraci
zminenych castic, ze je nepruhledny pro nase teleskopy a ktery absorbuje prakticky vsechno viditelne
svetlo ze zdroju, nachazejicich se z naseho smeru za nim. Je znam pod nazvem Barnard 68 a nachazi
se priblizne 500 ly od nas a v prumeru ma asi pul svetelneho roku. Vedcum neni uplne znam proces,
kterym jsou tyto objekty formovany, nicmene se predpoklada, ze jde o oblast zarodecneho vzniku hvezd.
Pro nase pristroje je "pruhledny" pouze v infracervenem oboru.

PS: Jde o jedno z nejchladnejsich doposud pozorovanych mist ve vesmiru, takze dovolte mi
malou hadanku. O kterem chladnejsim objektu, nez tento, vedecka obec vi? (a jde o zatim
nejchladnejsi misto pozorovaneho vesmiru? )

Detailni foto observatore VLT:

Tipnu si, že to chladné místo bude na Zemi. Nebude to souviset s LHC, které chladí své supravodivé magnety na teplotu blízkou absolutní nule?

Já si tipnu, že je to v kráterech na pólu našeho Měsíce.

IMHO v mezigalaktickém prostoru by měla být teplota reliktního záření, což je cca 2,73K, takže opravu na zemi vytvoříme větší zimu

Nejchladnější známé místo ve Vesmíru je zatím skutečně na Zemi v laboratořích, kde se experimentuje s Bose-Einsteinovým kondenzátem. Ve speciálních magnetických pastích s laserovým zpomalováním atomů je dosahována teplota i pod miliardtinu Kelvina. Je to zřejmě (možná) náš jediný úspěch celovesmírného významu.

Hura vsem , odpoved neni uplne jednoznacna.
Nejbliz byli panove Dugi a Machi a pravdu maji oba,
nejnizsi znama teplota je pozemskeho -
laboratorniho puvodu. Tak to vezmeme poporade.

Nejnizsi zaznamenana (prirozena) teplota na Zemi byla namerena v Antarktide ( -89°C / 184K)
Na Mesici je nejnizsi zaznamenana teplota -227,8 °C / 45K
Nejchladnejsi misto v nasem solarnim systemu je zrejme Neptunuv mesic Triton (-235 °C / 38K)
Teplota reliktniho kosmickeho zareni je -270 °C / 2.73K
Nejchladnejsi dosud pozorovane/namerene misto ve vesmiru je mlhovina Bumerang v souhvezdi
Kentaura, 5000 ly od nas s teplotou -272 °C / 1K - pouze 1 stupen nad absolutni nulou.

rekordy kratkodobe:
Rekordmanu s nejnizsi dosazenou teplotou je vic. O prvenstvi se deli 3 vedecka pracoviste:
Laborator W. Ketterleho v MIT v Cambridge - ti drzi soucasny rekord v Guinessove knize -
810 triliontin stupne nad absolutni nulou, tak jak pise Machi - zabyvaji se zkoumanim
Bose/Einsteinova kondenzatu - "oblacku" hluboce podchlazenych atomu sodiku velikosti desetin
milimetru udrzovanem pomoci magnetickeho pole - atomy se v tomto stavu vykazuji prapodivne
vlastnosti, a chovaji se (zjednodusene receno) jako jeden "velky atom".
Dalsi pracoviste ma nazev JILA v Boulderu (stat Colorado) s teplotou miliontiny stupne nad
absolutni nulou a pracoviste univerzity v britskem Sussexu - dosazena teplota: nekolik set
miliardtin stupne nad a.n.

Co se tyce dlouhodobeho provozu (pred odstavkou a po spusteni, ktere se planuje na pristi rok)
je "pozemskym" favoritem LHC v CERNu. Uvnitr tunelu je temer 10 000 velkych elektromagnetu,
ktere jsou chlazeny 10 080 tunami kapalneho helia na teplotu 1.9 kelvinu (-271,25 °C) a to
cini z LHC dlouhodobe nejchladnejsi misto na Zemi.
Samozrejme uz mohlo dojit ke zmenam, jak ohledne pozorovani, tak experimentum,
jde o velmi drave discipliny moderni vedy.