forum.kosmonautix.cz

Edemski píše:To je nějaká nová verze Energie?

V plánech Eněrgie byla i verze s více postranními boostery. Nejsem si úplně 100% jistý, ale myslím, že verze s 8 boostery měla mít nosnost až 200 tun a jmenovala se Vulkan. To ale fakt lovím někde z hlubokého podvědomí Ruku do ohně bych za to nedal. Třeba mě někdo opraví. Ale uznávám, že tato raketa se své předloze podobá asi nejméně. Tam už jsem jen zkoušel, jestli postavím něco, co ještě vypadá lidsky a unese to 160 t. To se mi nepodařilo, tak alespoň těch 125

Jinak v pondělí jsem asi na půl hoďky mrknul na KSP TV kde běžel maraton, ve kterém lidi hráli 0.23.5 ARM a musím říct, že to vypadalo moc hezky. Nové ještě větší nádrže i motory, záchranná věžička, zařízení na zachycení asteroidu (na všem logo NASA), asteroidy kam se podíváš a další malé drobnosti a vychytávky zejména v mapě a plánování zážehů. Vypadalo to docela dobře. Až to vyjde, musím si najít trochu času a podniknout original Asteroid Redirect Mission

S tou Eněrgijí máš pravdu. Nejsilnější verze Vulkán měla mít 8 urychlovacích bloků.

Wopat: Naprosto nádherná raketová flotila

Karel: Díky V nové verzi 23.5 ještě zkusím zkrášlit SLS pomocí krásných nových dílů.

Včera jsem si poprvé na chviličku zahrál ARM a zatím jsem moc spokojen. Asteroidy jsou přesně to, co mi ve hře chybělo. Na zkoušku jsem k jednomu vyslal malou sondu, která měla za úkol pouhý průlet. Cíl mise byl jasný - ověřit zda jsem schopen se s asteroidem vůbec setkat. Jako kritérium pro úspěšné hodnocení mise jsem si stanovil přiblížení alespoň na 2 km. Nakonec se mi to povedlo.


- setkání s asteroidem na heliocentrické dráze

Další úkol je jasný - Asteroid Redirect Mission

SRK studieren die Asteroiden.

Tak to vypadá, že se kerbinem šíří jistý švar, a to, zkoumání nově objevených asteroidů. My v Kerběcku jsme o nich věděli již od pradávna. Avšak s novým hitem pokerbšťanů (dnes staví rakety kde kdo), jsme nyní bližší ohledání asteroidů zintenzivněli.
Prozatím jsme podnikli 2 mise. Obě úspěšné, z toho jedna nechtěně.

Mise 1: Jeden z asteroidů se pohyboval po kolizní dráze, do zusammenimpakt zbývalo 5 dní, a na kerbinu se všichni tvářili jako že nic. Jen se kolem něj mihla jakási sonda. Inu oprášili jsme prastarý koncept a spustili program s názvem UADV "Ukrutné Asteroidu z Dráhy Vychýlení"(název přeložen z Kerlínského dialektu). Odstartovala proto zkušební unkontrolliert raketa. Vše funguvalo tak dobře, že jsme se ani nenadáli, a asteroid již parkoval na orbitě okolo Kerbinu (téměř polární dráha asi 2 580 000 x 42 866 000 m). Vychylovací modul si to pak namířil zpět do atmosféry Kerbinu kde neshořel. Nechtěně se stal testovací let finálním a proto nevznikly žádné fotografie.

Mise 2: Teď jen zbývalo, Kerbin obíhající asteroid typu C, prozkoumat. Vydala s k němu pro tuto misi předimenzovaná raketa SSR [SchweineSturmRakete (raketa prasečí bouře)]/(bez toho R by to vypadalo blbě )/ a mírně poupravená vesmírná loď Áriec 1 se tříčlenou posádkou...













Po zakousnutí následoval podrobný EVA průzkum ( opravdu pěkný zážitek )


Pro dlouhodobé zkoumání byl na asteroidu zanechán výzkumný a dokovací modul









--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak se takový asteroid zkoumá, si zkuste sami...

KW rocketry, Procedural fairings, RT 2, Engeneer Redux

Gratuluji kěrbeckým arbeiterům k dobytí asteroidu

Já jsem se dnes dostal k uskutečnění co nepřesnější napodobeniny ARM. Vybral jsem si asteroid typu C, což je střední velikost, poslal k němu sondu, která jej měla zachytit a dopravit na vysokou retrográdní oběžnou dráhu Munu. Zachycení asteroidu a doprava na orbitu Kerbinu proběhla bez problémů, ale k Munu už jsem se nedokázal dostat. Se 170ti tunovým asteroidem se mi nepodařilo víc než jen průlet. Takže následoval druhý pokus, tentokrát skromnější a z hlediska napodobení skutečné ARM také přesnější.

Vyslal jsem druhou sondu, která tentokrát zachytila B asteroid, který měří v průměru do 7 metrů. Bez problémů jej pomocí iontových motorů dopravila na retrográdní oběžnou dráhu Munu ve výšce 750 km.



Poté odstartovala nová raketa SLS s lodí Orion a po průletu kolem Munu se setkala se zachyceným asteroidem a Kerbíci provedli jeho zkoumání během výstupu.







Při té příležitosti jsem aktualizoval svou raketu SLS. Využil jsem nových raketových dílů a snažil jsem se být co nejpřesnější. Vznikly tak tři verze rakety.



Zleva doprava:
SLS Block I: první stupeň s dvěma SRB dostane na nízkou oběžnou dráhu loď Orion i s druhým stupněm rakety. Ten je schopen loď poslat až k Joolu.

SLS Block IA cargo: (na obrázku není uveden) nákladní verze stejné rakety, která má namísto SRB urychlovací bloky na kapalná paliva, dostane na nízkou oběžnou dráhu 75 t nákladu.

SLS Block II crew: tato těžká verze s urychlovacími bloky na kapalná paliva a větším horním stupeň se silnějším motorem dostane loď Orion k planetě Jool a zpět.

SLS Block II cargo: nákladní verze s nosností 90 t na nízkou oběžnou dráhu.

S takovým vozovým parkem, který teď vlastním mám chuť se do něčeho pustit. Zatím mě ale nic kloudného nenapadá Rád bych nějakou skutečnou misi, ať už minulou (i neuskutečněnou) nebo budoucí. Nějaké nápady?

/všechny uvedené nosnosti i dolet jsou založeny na uskutečněných testech/

Návrh? Co třeba MSR?

MSR je super nápad a určitě by to nebyl problém. Ale u této mise neexistují žádné konkrétní vizuální návrhy (kromě pár chabých pokusů), takže moc není co napodobovat. Ale určitě si to někdy zkusím. Díky za nápad

A ještě si někdy na vyšší úrovni určitě zopakuji Cassini-Huygens, kterou už jsem dělal dřív. Taky jsem ještě uvažoval nad některými chuťovkami, které ve svých propagačních videích používá Deep Space Industry nebo Planetary Resources.

Omlouvám se. Bude následovat větší množství obrázků....

Pro Dugiho

Duna Sample Return

Dnes ráno odstartovala raketa SLS Block II. Za úkol měla poslat k Duně sondu, která odebere vzorky hornin a vrátí se s nimi na Kerbin.


Jelikož sonda vážila "jen" 20 tun a nosnost rakety na LKO je 90, posloužil upravený druhý stupeň jako přeletový stupeň pro celou sestavu a během cesty se staral nejen o korekce dráhy, ale také o dodávku elektrické energie.


Před vstupem do atmosféry rudé planety se druhý stupeň rakety oddělil a sonda zahájila sestup v aerodynamickém pouzdře. Po překonání nejvyššího namáhání se kryt oddělil a následoval jej i tepelný štít.


Ihned poté byly aktivovány dva padáky, které se staraly o brzdění až do výšky jednoho kilometru, kde byly odhozeny. Započal motorický sestup a přistání. Původně jsem měl myšlenky na sky-crane, ale vzhledem ke vzhledu landeru to nebylo možné.


Přistání proběhlo měkce do mírně skloněného svahu. Následovalo vyklopení komunikační antény a solárních panelů


Dále byly odebrány vzorky hornin, které byly uloženy do návratového pouzdra.


Na začátku vhodného okna proběhl start návratové dvoustupňové rakety na oběžnou dráhu Duny. (Později jsem zjistil, že mohla být i polovinu menší , bylo by tak nejspíš možné zkusit ten sky-crane)


První stupeň rakety byl odhozen ještě před vyhořením, aby se nedostal na oběžnou dráhu. Druhý stupeň se pak postaral o zakulacení orbity a závěrečný zážeh ke Kerbinu.


Ve 150 kilometrech nad povrchem Kerbinu došlo k oddělení druhého stupně rakety a návratové pouzdro se vydalo vstříc atmosféře tepelným štítem napřed a rychlostí převyšující 3500 m/s.




Ve výšce devíti kilometrů byl tepelný štít odhozen a krátce nato se otevřely padáky. Návratové pouzdro se vzorky bezpečně přistálo v oceánu.


Děkuji Dugimu za inspiraci Rád si někdy zkusím další výzvu, kterou mi kdokoli nabídne.

Parádní a hlavně úžasně rychlé zpracování!