forum.kosmonautix.cz

Balansujúce balvany na povrchu kométy 67P.Najväčší má priemer okolo 30 metrov.
zdroj: http://blogs.esa.int/rosetta/2015/05/18 ... ncing-act/

Gubarev píše:Od pondělí do neděle, přesně takový čas vyměřila ESA sondě Rosettě, pro další pokus o navázání spojení s modulem Philae, který se od 12. listopadu nachází na neznámém místě na povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Protože tu nejsou žádné nové informace, tak předpokládám, že se navázání komunikace zase nezdařilo

Navi píše:Protože tu nejsou žádné nové informace, tak předpokládám, že se navázání komunikace zase nezdařilo

Pokud by mělo dojít k oživení mudulu a navázání obousměrné komunikace, pak si můžeme být skoro jisti, že to budou hlásit i v pořadu "Sama doma" Taková zpráva by se po ověření stala okamžitou headlajnou...

Fotka z NavCam 12. května

Neskutečné! Tak po měsících a měsících čekání zřejmě konečně finální verditk:
67P je kontaktní binární těleso!!

zdroje:
A new paper discussing the possible origins of comet 67P Churymov-Gerasimenko points towards the two lobes
of the nucleus being derived from two distinct objects that have formed a contact binary via a gentle merger.
By examining Rosetta-OSIRIS imagery the large team of scientists have concluded that the two lobes are separate
bodies, though sufficiently similar to have formed in the same environment.
Comet 67P/Churyumov-Gerasimenko: Constraints on its origin from OSIRIS observations by Rickman et al (2015):
[1505.07021] Comet 67P/Churyumov-Gerasimenko: Constraints on its origin from OSIRIS observations
http://arxiv.org/abs/1505.07021
Also released, is an equally interesting (but harder to read) paper looking at the color of 67P:
Spectrophotometric properties of the nucleus of comet 67P/Churyumov-Gerasimenko from the OSIRIS instrument
onboard the ROSETTA spacecraft by S. Fornasier et al (2015) :
http://arxiv.org/abs/1505.06888

Modelace kontaktu dvou ledových objektů, každé o velikosti přibližně kilometr, které jsou zřejmě základem kometárního jádra 67P. Kredit : Jutzi/Asphaug.

Až k nevíře, že vědci jsou schopni něco takového, daleko do minulosti sahajícího, vymodelovat jen na základě pár měření jedné sondy. Z naměřených dat, poskládat model vývoje dávno proběhnuté události... Klobouk dolů, před těmi, kdo takovéhle věci dělají.

Tohle je krásný, pač jde v podstatě o dvě tělesa. Ti šílenci dnes modelují merdžování galaxií, exploze supernov a podobné nepřístojnosti. Je vtipné pak vidět "total CPU time" třeba 2 000 let...
(čas, který potřebovala jedna CPU jednotka)

Fotka z 21. května - vzdálenost 153 km.

Přesaturovaný snímek OSIRIS z 25.4. ze vzdálenosti 93 km (exp. 0.096 s). Výtrysky jsou tím více zřetelné