forum.kosmonautix.cz

K tématu (ne)zfalšovaného přistání na Měsíci doporučuji tato dvě výborná videa:

Vysvětlení, jak bylo tehdy technologicky nemožné zfalšovat přistání na Měsíci:


A tady hoši z Corridor Crew poukazují na to, že i s dnešní technologií by to bylo nesmírně náročné a bylo by to poznat:

Za ultimátní parodii a výsměch všem pochybovačům považuji tuto brilantní scénku.

V tom případě ale jsou vědci zbabělci. Když nechtěli zemřít za obhajobu toho, v co věří.

Varování jsi dostal dost, sbohem. Agresivní hulváty, kteří si myslí, že svým násilím jsou nějací borci, u nás nemají co dělat. Jsi lidský odpad a trapný ubožák. Zamysli se nad sebou, pokud jsi vůbec nějaké sebereflexe schopen.

Jak by se chovala atomovka odpálená ve vesmíru? Mohly by škodlivé látky proletět atmosférou a ohrozit planetu?

MarekDruhy píše: 3.6.2021 11:33 Jak by se chovala atomovka odpálená ve vesmíru? Mohly by škodlivé látky proletět atmosférou a ohrozit planetu?

Než vešla v roce 1963 v platnost Dohoda o zákazu jaderných testů (výbuchů) v atmosféře Země, kosmickém prostoru a pod vodní hladinou bylo provedeno jak USA, tak i SSSR několik desítek testů ve výškách od 30 do 500 km. Můžeš se podívat např. na výsledky sovětského Programu K nebo amerických Operací Argus, Fishbowl nebo Hardtack I.

Zejmena pri explozi vysoko v atmosfere ma EMP efekt oproti pozemmnimu vybuchu daleko vetsi dosah se vsemi nasledky.
Nelze v teto souvislosti nezminit postapo roman Vterinu pote od Forstchena:

https://www.databazeknih.cz/knihy/pote- ... ote-379198

Ahoj. Dneska jsem byl zahnán pod náporem "nápadů" do nejistoty ohledně pár laických myšlenek a tezí. Takže potřebuji od vás ujistit, jak moc jsem "mimo". Odpovědi jsem jako laik dal u stolu intuitivní, ale vím, že fyzika se ne vždy tak chová, nechci šířit bludy, proto se ptám?
1) kde, asi v jaké hloubce bychom cítili na Zemi největší gravitaci (doufám, že tíhové zrychlení je správný fyz. název), vím kolik je to na povrchu, ale je někde největší?
2) cítili bychom při nulové rychlosti ve středu Země beztížný stav? (existenci tlaku nikdo nepopírá). (a otázka jen pro komunitu kosmonautix? byla by to mikrogravitace nebo beztížný stav?)
3) teoretický pád ve vakuu skrz střed Země (s opomenutím všech drobných fluktuácí) byl nekonečné kmitání sem a tam? třeba podobné oběžné dráze na elipse/ teoreticky osmičce?
4)Beztížný střed Země najdeme mezi magnetickými póly Země (rozuměj mají na mag. póly nato vůbec vliv?), nebo stačí průsečík všech hmot(váhový)...tj defacto prostý průsečík osy rotace a rovníku ?

Nejsem odbornik na fyziku, ale zkusim nastrel odpovedi:

1. Zkusil bych Mariansky prikop. Je to skoro 11 km pod hladinou mori, tudiz je to nejblize, kde se dostanes ke stredu zeme. Opacne nejnizsi gravitacni zrychleni naleznes na vrcholu Everestu (8848 metru nad hladinou more).

2. Presne ve stredu Zeme by jsi byl v rovnovazne poloze, takze urcite pocit jako v mikrogravitaci.

3. S opomenutim gravitacniho vlivu dalsich planet a Slunce by se draha patrne ustalila na presne primce jako u kyvadla. Zanedbavam taky rotaci Zeme.

4. "Beztizny stred Zeme" se rozhodne nachazi v tezisti Zeme, tedy hmotnostnim stredu. Magneticke poly rozhodne nemaji s tezistem nic spolecneho (ostatne skvele cestuji po povrchu Zeme).

Největší gravitační zrychlení je na povrchu, směrem do středu Země klesá a uvnitř Země je nulové (tedy bychom tam cítili stav "beztíže" - schválně dávám do uvozovek). Dá se totiž z gravitačního zákona odvodit, že:
- gravitační zrychlení sféricky symetrického tělesa je stejné, jako gravitační zrychlení hmotného bodu o stejné hmotnosti, který bychom umístili do jeho středu.
- gravitační zrychlení sféricky symetrické duté slupky se uvnitř této slupky vzájemně vyruší.

Jak tedy budeme postupovat do Země, gravitační zrychlení bude vždy jen dáno hmotou pod našima nohama a slupka nad námi k tomu nebude přispívat.

Tíhové zrychlení je taky správný pojem, ale to ještě kromě gravitace zahrnuje i odstředivé zrychlení dané rotací Země.

3. Ano, když zanedbáme vlivy dalších těles, tření vzduchu apod, a zemskou rotaci, tak těleso volně puštěné do studny vyvrtané skrz střed Země na druhou stranu, bude po úsečce oscilovat z jedné strany na druhou, bez přestání.

4. Zemský magnetismus s tím nesouvisí. Nicméně vše výše uvedené platí přesně pouze za předpokladu, že rozložení hmoty v zemském tělese je skutečně sféricky symetrické (tj. že když půjdeme ze středu kterýmkoliv směrem, bude hustota hmoty klesat vždy stejným způsobem), což samozřejmě v reálné Zemi úplně splněno není. Ale kdyby bylo, tak to bude jak píšeš - ten beztížný stav bude v zemském těžišti (tj. v tom "průsečíku hmot").

(Pro libovolné těleso, jehož hmota není rozložena symetricky, rozhodně neplatí, že by v těžišti tělesa byl stav beztíže.)