Nerad to říkám, ale nalijme si čistého vína. Tahle mise skončila.
Se sondou se nedaří navázat spojení, Rusové mlčí, nebo mlží, informace jsou kusé, nepotvrzené a často navíc protichůdné. Jisté ale je, že čas hraje proti téhle misi. Sonda obíhá na dočasné parkovací dráze s nejnižším bodem ve výšce okolo 200 km. Tam se tře o atmosféru a klesá. Průměrně o dva kilometry denně. A bude hůř - čím níž klesne, tím víc se začne zpomalovat. Čím níž klesne, tím víc paliva bude potřebovat, aby zažehla své motory a odletěla pryč (jestli tomu ještě vůbec někdo věří. Toto palivo by pak pochopitelně chybělo v dalším průběhu mise. Odborníci se shodují, že zlomová bude noc z dneška na zítřek. Pokud do této doby, sonda zažehne své motory, bude ztráta paliva sice výrazná, ale ne kritická. Čím déle se ale bude zážeh odkládat, tím budou šance sondy menší. Jsem sice od přírody optimista, ale tohle vidím černě.
Celá sestava je pořádný macek, váží téměř 14 tun! Pokud sonda vstoupí do atmosféry, nikdo netuší, jak přesně se zachová. Nikdo totiž s jejím vstupem do atmosféry nepočítal. O palivo bych strach neměl. Je uloženo v tenkostěnných nádržích. Při průletu atmosférou se jejich povrch rozžhaví a palivo zřejmě exploduje, čímž roztříští sondu na menší kusy, které lépe shoří v atmosféře. Na zemi ale s téměř stoprocentní jistotou skončí sedmikilové pouzdro, ve kterém se měly na Zemi dostat vzorky půdy z Phobosu.
Moc bych si přál, aby k tomu, co se píše na předchozích řádcích nedošlo. Opravdu bych byl rád, aby se stal nějaký zázrak, který by sondě zaručil další fungování, ale s postupujícím časem moje naděje postupně uvadají.