Děkuji za zatím nejlepší popis možnosti terraformace Marsu (jiných těles) na tomto fóru. Musím plně souhlasit. Zvláště pak s tvrzením, že Mars by šlo změnit jen za cenu toho, že by se pak jednalo o úplně jinou planetu. A samozřejmě lidstvo by muselo být mnohem mnohem vyspělejší. V současnosti nemáme ani základnu na Měsíci, takže řeči o terraformaci planet mi skutečně připadají trochu mimo.Adhara píše:V teraformáciu ako takú jednoducho povedané neverím. Teraformácia Marsu konkrétne mi príde fyzikálne nerealizovateľná – táto planéta na to postráda základné parametre a „teraformovať“ by de facto znamenalo zmeniť ju na úplne inú planétu (s inou veľkosťou, hmotnosťou, vnútornou stavbou a pod.).
Žiadne teleso v Slnečnej sústave nepovažujem za teraformovateľné. Keby tu aj nejaké také teleso bolo, nastupuje druhý problém – čas. Zem teraformovali živé organizmy miliardy rokov. Pri cielenej akcii by sa proces možno dal urýchliť, avšak neverím, že o mnoho rádov. Ľudstvo a rýchlo sa meniaca spoločnosť a záujmy si vylámali zuby aj na neporovnateľne menších a kratšie trvajúcich projektoch. Koľko kozmických programov a plánov padlo, pretože sa nevedeli dotiahnuť do konca, a to to boli z hľadiska financií, technologickej a časovej náročnosti naozaj smiešne kúsky oproti takému gigantickému projektu ako teraformácia. Nuž, teraformácia Marsu by bola možná len za dvoch podmienok: že by Mars nebol tým, čím je, a že by ľudstvo nebolo tým, čím je.
A baviť sa o morálnosti teraformácie vo vzťahu k prípadným pôvodným živým organizmom (bez ohľadu na ich existenciu) mi pripadá, – bez urážky – ako keby sa trojročný chlapček s prakom trápil tým, či je morálne vyzabíjať ním obyvateľstvo celého kontinentu. Nerobme z núdze cnosť a priznajme – ani keby sme chceli, nemáme na to.
Já si myslím, že problém je někde jinde. Jak zmiňuji výše, existuje i na Zemi řada organismů, která přežije tisícinásobnou radiaci než člověk, extrémně slané, horké, studené nebo kyselé prostředí a další extrémní podmínky. A nejen přežijí, mnohé těchto organismů jsou schopny aktivního života. Když se dělá desinfekce sond a když se dělá i ta nejlepší možná desinfekce sond, je poměrně velká pravděpodobnost, že tam nějaká z těchto odolných bakterií zůstane a dostane se na Mars. Popřípadě jinde. Takže mezi astrobiology, které znám panuje pokud vím spíše názor, že život na Marsu už téměř jistě je, totiž ty mikroorganismy zavlečené ze Země. A dále panuje přesvědčení, že bychom naopak sondy měli pokrývat sondy nějakými běžnými bakteriemi, které při letu vymřou, protože teď tam vozíme naopak ty co opravdu nechceme, aby na Marsu byly.indian22 píše:Ale chtěl bych poněkud upřesnit ten poslední odstavec, týkající případného místního života. Nejde o jeho úplné zničení takovými iluzemi také netrpím. Co si o jeho možné ne/exstineci kdo z nás myslí jsme si ujasnili už ve vláknu o Venuši, tak to nechme být, čímž souhlasím s formulkou bez ohledu na jeho existenci. Počítám, že ten prak má symbolizovat naše - uznávám - nicotné sondy. Jenže i s tím prakem bychom se k místním podmínkám měli chovat maximálně opatrně, v tom zcela uznávám přístup NASA, jelikož jde o to, že já ten místní život můžu ovlivnit (pokud existuje), třeba i jen místně v rámci třeba nějakého jednoho kráteru, jenže naše zkoumání probíhá místně, a pak už zkoumám jen tu ovlivněnou verzi. Pokud tam život není tak si prostředí kontaminuji a později můžu vycházet z toho, že místní život se vyvinul třeba se stejnou DNA jako ten pozemský a budu z toho vyvozovat chybné závěry. Mám pocit, že ten poslední odstavec toto může bagatelizovat.
. Jako jasně Mars už je nejspíš kontaminovaný, ale jak už jsem předestřel tak si IMHO stále můžeme dělat jisté naděje, že je kontaminovaný jen v místech kde jsme utrousili nějaký ten prak. Každopádně ten postup má stejný cíl: pokud možno minimalizovat další kontaminaci.Jasně, záleží kde přesně se na Marsu ty zavlečené mikroorganismy ze Země nacházejí. Ony přežijí neuvěřitelné věci, ale je samozřejmě trochu rozdíl přežít a prosperovat. Pokud by byly na nějakém příhodném místě, dostaly se třeba do určité hloubky pod povrch nebo do ledových čepiček, kde by byly chráněny před zářením, zřejmě by se možná mohly i nějak rozšířit. Ale pochopitelně nevíme, zda se jim to povedlo. A i pokud ano, kam se dokázaly rozšířit. Teď tedy dost spekuluji.indian22 píše:To je hodně zajímavý přístup k věci, a zdá se, že by mohl být i efektivní, jakkoli to možná na první pohled nevypadá tak svoji logiku to má. Názor že momentálně na cestu posílame ty nejtrénovanější supermany mezi mikroorganizmy už jsem sice zaznamenal, ale tohle řešení mě nenapadlo
BTW mě napadá, že je to vlastně další argument proti lidské výpravě na povrch Marsu. Stále více souzním s tím co předložila Lockheed Martin, už jsem to psal ještě než to vyšlo v článku, to totiž není ani tak cesta k Marsu jako k asteroidům. Výzkum samotného povrchu by se dělal roboticky, tak nějak mimochodem.
Priznám sa, na problém zámeny zaneseného života s pôvodne mimozemským som nemyslela. To však už ale trochu patrí aj do inej kategórie. Ak by sme začali teraformovať – pripusťme, že by sa to dalo – Mars, nezaobišlo by sa to bez prísunu živých organizmov zo Zeme, takže objavu niečoho živého na Marse by sa z tohto dôvodu nikto nedivil. Výnimka by snáď mohla nastať len vtedy, ak by išlo naozaj o dlhodobý proces (čo verím, že musí byť) trvajúci minimálne státisíce rokov. Potom si viem predstaviť, že po začatí zlepšovania podmienok na Marse sa z hibernácie pozviechajú baktérie na sondách a v drsných podmienkach so (zatiaľ) značnou radiáciou sa pod vplyvom selektívneho tlaku vydajú na dosť odlišnú cestu. V neskoršej fáze teraformácie by sa tak na Marse mohlo objaviť niečo na prvý pohľad značne... nepozemské. Na druhej strane, o milión rokov vyspelejšie ľudstvo v porovnaní so súčasnosťou by snáď jeho pôvod malo vedieť vypátrať. Ale to už sú riadne špekulácie.indian22 píše:
Ale chtěl bych poněkud upřesnit ten poslední odstavec, týkající případného místního života. Nejde o jeho úplné zničení takovými iluzemi také netrpím. Co si o jeho možné ne/exstineci kdo z nás myslí jsme si ujasnili už ve vláknu o Venuši, tak to nechme být, čímž souhlasím s formulkou bez ohledu na jeho existenci. Počítám, že ten prak má symbolizovat naše - uznávám - nicotné sondy. Jenže i s tím prakem bychom se k místním podmínkám měli chovat maximálně opatrně, v tom zcela uznávám přístup NASA, jelikož jde o to, že já ten místní život můžu ovlivnit (pokud existuje), třeba i jen místně v rámci třeba nějakého jednoho kráteru, jenže naše zkoumání probíhá místně, a pak už zkoumám jen tu ovlivněnou verzi. Pokud tam život není tak si prostředí kontaminuji a později můžu vycházet z toho, že místní život se vyvinul třeba se stejnou DNA jako ten pozemský a budu z toho vyvozovat chybné závěry. Mám pocit, že ten poslední odstavec toto může bagatelizovat.
První část příspěvku mi připomněla otázku panspermie, protože je teoreticky možné, že život se na Zemi na počátku její existence dostal z Venuše nebo z Marsu kde tehdy mohly být příhodnější podmínky. V nějakém dostatečně velkém meteoritu takový let meziplanetárním prostorem některé organismy přežijí, takže v principu by to šlo. A naopak se třeba ze Země něco mohlo dostávat jinam.Adhara píše:Priznám sa, na problém zámeny zaneseného života s pôvodne mimozemským som nemyslela. To však už ale trochu patrí aj do inej kategórie. Ak by sme začali teraformovať – pripusťme, že by sa to dalo – Mars, nezaobišlo by sa to bez prísunu živých organizmov zo Zeme, takže objavu niečoho živého na Marse by sa z tohto dôvodu nikto nedivil. Výnimka by snáď mohla nastať len vtedy, ak by išlo naozaj o dlhodobý proces (čo verím, že musí byť) trvajúci minimálne státisíce rokov. Potom si viem predstaviť, že po začatí zlepšovania podmienok na Marse sa z hibernácie pozviechajú baktérie na sondách a v drsných podmienkach so (zatiaľ) značnou radiáciou sa pod vplyvom selektívneho tlaku vydajú na dosť odlišnú cestu. V neskoršej fáze teraformácie by sa tak na Marse mohlo objaviť niečo na prvý pohľad značne... nepozemské. Na druhej strane, o milión rokov vyspelejšie ľudstvo v porovnaní so súčasnosťou by snáď jeho pôvod malo vedieť vypátrať. Ale to už sú riadne špekulácie.indian22 píše:
Ale chtěl bych poněkud upřesnit ten poslední odstavec, týkající případného místního života. Nejde o jeho úplné zničení takovými iluzemi také netrpím. Co si o jeho možné ne/exstineci kdo z nás myslí jsme si ujasnili už ve vláknu o Venuši, tak to nechme být, čímž souhlasím s formulkou bez ohledu na jeho existenci. Počítám, že ten prak má symbolizovat naše - uznávám - nicotné sondy. Jenže i s tím prakem bychom se k místním podmínkám měli chovat maximálně opatrně, v tom zcela uznávám přístup NASA, jelikož jde o to, že já ten místní život můžu ovlivnit (pokud existuje), třeba i jen místně v rámci třeba nějakého jednoho kráteru, jenže naše zkoumání probíhá místně, a pak už zkoumám jen tu ovlivněnou verzi. Pokud tam život není tak si prostředí kontaminuji a později můžu vycházet z toho, že místní život se vyvinul třeba se stejnou DNA jako ten pozemský a budu z toho vyvozovat chybné závěry. Mám pocit, že ten poslední odstavec toto může bagatelizovat.
Každopádne, to prirovnanie s prakom som myslela skôr tak, že postoj „tak radšej neteraformujme, aby sme nezničili prípadný pôvodný život“ nie je známkou našej blahosklonnosti, ale značnej naivity, pokiaľ niekto verí, že tento morálny problém je pri teraformácii najväčší zo všetkých problémov.
Zaujímavá téma – ale už nesúvisiaca s kozmonautikou – by bola aj, akými metódami by sa dalo u potenciálne mimozemského života overiť, že naozaj nepochádza zo Zeme.
Pro toto téma zásadní připomínka. Na žádném jiném přirozeném tělese sluneční soustavy kromě Země se půda nevyskytuje.VitezslavSkorpik píše:Jinak na Marsu mohou mikroorganismy přežít již teď, pokud jsou někde v půdě nebo v ledové krustě.
cca 1,7 metruVitezslavSkorpik píše:Viděl jsem spočítané jak hluboko by musely být, aby byly uchráněné před radiací, nebylo to zase tak hluboko, ale na přesné číslo si teď nevzpomenu.