forum.kosmonautix.cz

čao , napadla by někoho z hlavy nějaká konstrukční část, kde se objevila v letectví či kosmonautice šestiúhelníková struktura nebo žebrování? (mimo destiček na StarShip dělám přednášku o včelách a chtěl bych pro zajímavost nějakou pěknou demonstrativní fotku, vedle včelího plástu. Díky

Hexagonální strukturu mají téměř všechny voštiny v laminovaných kompozitních panelech a dalších konstrukčních prvcích a to hojným způsobem jak v letectví, tak v kosmonautice.

Např:


a nebo



Hexagonální voštinu využívaly už v 60. letech v NASA pro výrobu tepelných štítů kosmických logí Mercury, Gemini, Apollo.
Celkem dost se to podobalo včelí plástvi s medem.

Tady například jeden vzorek z lodi Gemini po přistání


a pro srovnání totéž bez průchodu atmosférou

Pokud bys chtěl ještě víc šestiúhelníků, tak tento tvar mělo i několik kosmických sond samotných, nebo jejich části.
Namátkou vyberu jen pár z těch novějších.

Trup sondy InSight (nebo sondy Phoenix)


Sonda Juno
,

Primární zrcadlo teleskopu JWST je složeno z šestiúhelníkových segmentů

Aj veľmi častá výstužná štruktúra "isogrid" je vlastne šesťuholníková štruktúra - len s výstužou (na niektorých to aj vidno).
Šesťuholníkové bunky budujú aj iní sociálni blanokrídli - osy aj sršne. Ale "vynález" je to oveľa starší - poznajú ho niektoré koraly, rôzne skupinovo žijúce "červy" (napríklad aj tie z horúcich hlbokomorských prameňov).
Šesťuholníkové bunky sú vlastne odpoveďou na problém ako natlačiť čo najviac trubičiek (či valcov) do čo najmenšieho priestoru

Najdeš je i v tlumičích na nahou Falconu 9

Hexagonální voština byla použita také ve křídle prototypů XB-70 Valkyrie, první let 21 September 1964.
Jeden z prototypů havaroval, druhý je vystaven v National Museum of the United States Air Force at Wright-Patterson AFB near Dayton, Ohio.

Treba mať na pamäti jednu mimoriadne dôležitú vec - voštinový panel bez výplne je veľmi citlivý na poškodenie lokálnym tlakom a úderom - a prakticky neopraviteľný. Poťahový materiál sa tlakom alebo úderom prehne, výplň sa lokálne zbortí a po skončení pôsobenia tlaku sa relatívne hrubý poťah pružnosťou vráti do pôvodného tvaru prakticky bez trvalej deformácie. Ale deformácia výplne, ktorá je z podstatne tenšie materiálu a deformovaná v inom smere, je už pod poťahom trvalá. Prakticky vždy dôjde k rozrušeniu lepeného spoja medzi poťahom a výplňou a toto rozrušenie - "delaminácia" - má schopnosť sa šíriť a zväčšovať. Následkom je veľmi nebezpečná strata pevnosti voštinovej konštrukcie - pokles pevnosti v ohybe je často i viac ako 90% - katastrofické zbortenie ("zlomenie") konštrukcie tak nastáva pri oveľa menšej záťaži. Nebezpečné je i to, že pevnosť poškodenej konštrukcie je rozdielna v ťahu a tlaku, respektíve závislá na smere pôsobiacej sily. Poškodené miesto znáša zaťaženie v ťahu celkom dobre, ale v tlaku zlyháva. Pritom poškodenie delamináciou je takmer neviditeľné a jeho rozsah bez prístrojového vybavenia nezistiteľný.

To si takto v Bratislave na letisku nemenovaná spoločnosť nafotila sličné devy do firemného kalendára.
"Ochranné rohože vyzerajú na fotke ohavne" - takže fešné dievčatá sa po krídle lietadla prešli v lodičkách
Kalendár sa následne kapku predražil - nasledovala výmena oboch krídel v dôsledku delaminácie voštinovej výplne, ktorá sa pod kodičkami lokálne zbortila. Lietadlo odstavené na dva mesiace, škoda v desatisícoch euro...

Proč NASA pro simulaci 1/6 g nepoužívá kladku a příslušnou zátěž (https://www.youtube.com/watch?v=z1GKFdXsvHY), ale nakloněnou stěnu? (https://ntrs.nasa.gov/api/citations/196 ... 016381.pdf strana 19)

pokud vim tak pouzivaj oboje. Jeden z simulatoru s protivahou byl pred par lety (cca 15ti) i v Astronaut Hall of Fame kousek od KSC. Video s testem chuze v lunarni gravitaci na naklonene stene ve tvaru valce (polozene behaci kolo pro krecka) jsem videl v par dokumentech a mozna se najde i na internetu.

Bylo mi řečeno, že se mám ptát na věci o kosmonautice. Tak dobře. Třeba, proč sou rakety bílý a ne třeba stříbrný, to prej teplo odráží ještě líp.