forum.kosmonautix.cz

KAVV vyslala na oběžnou dráhu okolo Kerbinu Bob Kerman Telescope (BKT), který bude zkoumat vesmír v infračerveném a viditelném spektru.



A teď Událost Dne:
KAVV přistála na trpasličí planetě Eeloo. Ale stačilo málo a z celé mise by zbyl možná tak kráter na povrchu planetky.
Fotodokumentace:
Start rakety Titan T 14HN3

Po bezproblémové cestě dorazila sonda k Eeloo.

Několik dní pak strávila na oběžné dráze mapováním povrchu. Jakmile vědci vybrali místo pro přistání, tak se začalo s plánováním zážehu.


A zde se objevil problém... Přístroje na sondě ukazovali větší gravitační zrychlení než jaké vědci a hlavně konstruktéři předpokládali. Ti se domnívali že Eeloo se bude podobat Gilly (měsíc Eve). A proto sonda neměla dostatečně silné motory. KAVV se rozhodla zariskovat v přeletovém stupni zbylo ještě dost paliva, tak se rozhodli že přistanou i sním. Ač dělali co mohli, dosednutí bylo tvrdé. 2 motory upadly a sonda spadla na bok, tím se ulomil jeden solární panel. Po chvilce snažení se podařilo dostat sondu na nohy díky gyroskopům a RSC tryskám. (Původně určené k přistání). Všechny systémy sondy jsou funkční a dokáže pracovat i bez chybějícího solárního panelu. KAVV tohle považuje za úspěch..

KSA take hlasi Eeloo report.

Konecne se prosadila stavba nove lodi a to diky dokonceni vyvoje noveho pohonu Kasimr.
/Kick Ass Specific Impulse Magnetoplasma Rocket/

Lod dostala jmeno Kerberos a je vybavena 1 MW jadernym reaktorem nutnym k provozu techto novych elektrickych motoru.

Novy pohon je sice velmi ucinny ale take velmi slaby - proto bylo treba odlet dobre naplanovat a ucinit nekolik postupne se zvetsujicich obletu okolo kerbinu pres samotnym startem smerem k Eeloo.

I tak zbylo hodne prace motoru na korekcni manevr - tak velky ze si nazev korekcni snad ani nezaslouzi.

Brzdeni u Eeloo bylo take velice velice dlouhe a probihalo nakonec ve zmensujicich se elipsach.
Zde se ukazalo ze puvodni odhad palubniho pocitace o mnozstvi delta V byl silne zkresleny predpokladem ze bude nejdrive spotrebovano palivo pro pristavaci modul /coz je chyba kterou bude treba odstranit/ neletet "jen" k Eeloo byl by velky problem s navratem. Take recyklacni pristroj pracoval diky prebytku elektriny efektivneji nez se predpokladalo a tak ma Kerberos zbytecne predimenzovanou zasobu kysliku.

Po priletu k Eeloo doslo na pruzkum nejprve pristanim u jednoho ze zlomu. /zde se predpokladal mozny nalez kapalne vody - bohuzel se zde nenachazi/

A pote po doplneni paliva take pristani na jedne z mistnich vyvysenin.

Vzhledem k nedostatku paliva bylo treti pristani zruseno a palivo se pouzilo k pocatecnimu urychleni lodi pri odletu od Eeloo. Zbytek prace potrebne k dosazeni Kerbinu opet odvedly nove Kasimr motory.

Po priletu nasledovalo opet dlouhe brzdeni kombinovane nekolikanasobnym areobrakingem.

Palivo diky tomu vystacilo i kdyz diky navigacni chybe behem brzdeni doslo k velkemu odklonu inklinace od puvodne planovane ale i tak se vse podarilo i kdyz s temer praznou nadrzi. / Jen toho kysliku jsme nemuseli zpatky privezt tolik - celou polovinu zasob coz je asi 7 tun. /


Diky teto misi jsme ziskali mnoho zkusennosti s novou technologii a muzene se pustit do daslich planu.

Kompletni fotodokumentace: http://imgur.com/a/5ItaV#0

Hlási sa Bill Kerman, toto sú správy o deviatej.
Tento víkend prebieha v Barišnikovovom vesmírnom stredisku intenzívny vývoj nových technológií a dočkali sme sa zatiaľ iba jedného štartu. O to je to však zaujímavejšie. Štartovala totiž úplne nová raketa, ktorá využíva motor novej generácie.
Nový motor je druhý v rade veľkých raketových motorov, ktoré vyvíja firma Južnaja Koreja. Doteraz sme mali k dispozícii iba K-220, ktorý však svojím ťahom iba veľmi mierne prevyšoval staré K-33 a K-33.1, ktoré vo veľko využíva hlavne superraketa K-1.
Nový K-650 však prekonáva všetko, čo sme doteraz zostrojili. Je prakticky ideálny na vynášanie stredne ťažkých nákladov. Kvôli dva-a-pol stupňovej konštrukcii rakety Semjorka nie je možné použiť ho v nej, takže naši inžinieri stavili na výrobu úplne novej rakety. Jej prvý stupeň je odvodený od druhého stupňa K-1, avšak obsahuje iba šesť motorov K-33 s ťahom dokopy 1290 kN. Tak vznikla raketa Elektron s nosnosťou približne 13 ton na nízku obežnú dráhu. Jej prvý štart prebehol iba s mŕtvou váhou, ale od teraz sa bude využívať aj na vynášanie družíc a dokonca lodí Kerbin-T!!! Určite sa pýtate, na čo je dobré posadiť šesť tonovú loď Kerbin-T na raketu s dva krát vyššou nosnosťou. Odpoveď vás prekvapí, táto raketa bude po vyladení a ešte väčšom zvýšení nosnosti použitá na pilotované lety k Munu! To bude veľmi dôležitý medzistupeň k finálnemu pristátiu na tomto nebeskom telese. O pilotovanej výprave okolo Munu a neskôr aj na jeho obežnú dráhu bolo rozhodnuté potom, čo nastali komplikácie a inžinieri začali tvrdiť, že loď Kerbin-T vraj nemusí prežiť let mimo ochranného magnetického poľa Kerbinu.
Pripájam obrázky z prvého letu rakety Elektron. Celý let prebehol bez jedinej chyby.
Štart

Prvý stupeň pracuje na plné obrátky

motor K-650 (toto je jeho prvé ostré nasadenie)


Nakoniec by sme sa radi vyjadrili k objavu UFA na póle Kerbinu. Už dlhšiu dobu sa nám tejto objekt podarilo utajovať, ale vo svetle vašich objavov bohužiaľ musíme s pravdou von.
Pred dvoma mesiacmi krátko po založení KARI sme rozbehli tajný projekt ktorého najvyšším cieľom bolo zostrojiť stroj schopný letu v atmosfére aj vo vesmíre a vertikálneho pristátia. Vývoj tohto neuveriteľne zložitého a pokročilého stroja bude ešte niekoľko rokov pokračovať, avšak už sme pristúpili k prvým nepilotovaným testom najsľubnejších exemplárov. Na týchto fotografiách vidíte prvé testy exempláru 001.
Po niekoľkých týždňoch skúšok sme sa rozhodli vykonať prvý rozsiahlejší atmosférický test ktorý spočíval v lete a pristátí na severnom póle. Nedopadol podľa našich predstáv a testovací stroj havaroval. Týmto teda oficiálne uzatvárame celú zónu v okruhu 50 km od miesta "pristátia" nášho UFA a každé porušenie tohto zákazu bude prudko potrestané raketami IPEĽ tretej generácie (to čo ste videli nedávno bola iba prvá generácia).




Ďakujeme za pochopenie.

Kratka zprava z KSA, s novou lodi Kerberos jsme navstivili Gily a Dress /Aneb velka cesta k malym cilum/.

Odlet probehl opet pomoci nekolika postupne se zvetsujicich elips.


Po zachyceni na orbite Eve pomoci areobrakingu a nekolika manevrech Kerberos dorazil k Gily.
Brzdeni u Gily probehlo castecne pomoci chemickych motoru pristavaciho modulu.


Pristani bylo diky nizke gravitaci narocne stejne jako vlastni pohyb po povrchu ale posadka vse zvladla bez nejake katastrofy.


Nasledoval odlet k planetce Dres a u ni opet kombinovane brzdeni castecne pomoci chemickych motoru.

Po dlouhe ceste mela posadka z pristani ocividnou radost.

A po pruzkumu okoli mista pristani a odebrani vzorku. Nasledovalo dlouhe cekani na startovaci okno pro navrat.

A nakonec odlet. Jiz tradicne za pomoci zbytku paliva pro chemicke motory.


Navrat na obeznou drahu Kerbinu probehl opet pomoci dlouheho brzdeni+areobraking a nakonec navrat pomoci raketoplanu na povrch.


Zde cela fotodokumentace: http://imgur.com/a/mNtOY#0

Jeste jako dodatek nase nova zasobovaci lod:
Slouzi k doprave paliv a kysliku na Kerberos.

http://imgur.com/a/4zbnK#0

Neuveriteľné sa stalo skutočnosťou. Dnes nás všetkých šokoval neočakávaný štart rakety K-1v light. Superraketa vyniesla na obežnú dráhu 31 tonový balík (zvýšenie nosnosti o viac než jednu tonu bolo umožnené vylepšením druhého stupňa). Dohady o tom, že ide o špionážny satelit na nepotvrdili, práve naopak! KARI vyhlásila že ide o prvú medziplanetárnu sondu! A čo viac, namierila si to rovno s najväčšej planéte sústavy Joolu.
Sonda dostala meno Jupiter a vďaka zrýchleniu času momentálne po vysokoexcentrickej dráhe obieha planétu Jool. je to trinásťtonový automat s veľkou anténou, ktorá umožňuje komunikáciu s Kerbinom. Ďalšie štyri tony pripadajú na palivo, ktoré je však už vraj kompletne vyčerpané. Ďalších pätnásť ton vážil urýchľovací stupeň s klasickým 50 kN motorom upraveným pre takmer hodinový zážih. Viac informácií o tejto udalosti získate zajtra pri reportáži.

Máme tiež ďalšiu, i keď nepotvrdenú informáciu, že dnes štartovala raketa Eektron a na obežnú dráhu Munu dopravia troch kerbinautov. Išlo vraj o Elektron v trojstupňovej verzii s nosnosťou až 15,5 ton na nízku obežnú dráhu.

Zdravím vás u dalšího vydání Zeleného Práva.
Za poslední týden se toho ve světě událo mnoho. Jak v dobývání vesmíru, tak například ve sportu... Ke zveřejněným úspěchům naše redakce gratuluje, k nezveřejněným neúspěchům dodáváme: "Nelamte si hlavu, příště to dopadne lépe."
A nyní již k událostem z našeho znárodněného vesmírného programu.
Honba za podivnostmi se z matičky Kerbinu přenesla i na povrch našeho odvěkého souputníka - na Mun. V minulém týdnu byla vyslána tříčlenná expedice ve složení Alexej, Jurij a Vladimir Kermanovi v nově zkonstruované raketě MĚSÍČNÍK (název byl vybrán z návrhů našich Pikonýrů a Jiskkřiček), jejíž nosná část vycházela konstrukčně z vyzkoušené Orin-2. Upravená třístupňová raketa nesla velitelský modul a munární modul.

Po zdařilém startu dosáhla raketa za pomocí prvních dvou stupňů oběžné dráhy Kerbinu a s pomocí třetího stupně se pak dostala do gravitačního pole Munu, kde zakotvila na rovníkové orbitě.

Tam došlo k oddělení munární části a jejímu zadokování k velitelskému modulu.

Po několika obletech, kdy pomocí nejmodernějších přístrojů posádka i počítač vyhodnocovali, kde bude nejlépe přistát, přelezli Alexej a Jurij do munárního modulu. Jejich prvním cílem byla jedna z anomálií, kterou objevil mapovací Munární satelit. K brzdnému manévru použili zbytky paliva z třetího stupně (ten pak odhodili a on ladně dopadl na povrch Munu). Ostatní již obstaral motor modulu.

Protože bylo úkolem přistát pokud možno co nejblíže k anomálii (a neplýtvat moc palivem ani kyslíkem), použili kerbonauté pro přistání na přesných souřadnicích nový počítač MechJur (Mechaničnij Jurij) pojmenovaný po několikanásobném hrdinovi Koněvského Krasu, který pomohl s plánováním jednotlivých kroků. Jak dopadl první pokus? Více napoví záznam komunikace mezi oběma kerbonauty a velitelským modulem:
Jurij: Saško,* jakou máme výšku? (*pozn. red.: Saša = Alexej, jinak též Alexandr)
Alexej: 10523 metrů, rychlost klesání je 168 m/s
J: Dobro, ten krám mi tu hlásí korekční zážeh až v 753 metrech... to budeme klesat jakou rychlostí?
A: Promiň, ale než to spočítám, tak tam budeme...
Vladimir (ve velitelském modulu): Chcete nějak pomoc?
J: Umíš počítat?
V: Jasně, jedna, dvě, tři, čtyři...
A: To počítáš ovečky v JZD?
J: Vy si děláte srandu, ale já potřebuju vědět, jestli to ubrzdíme!
A: Když to říká ten krám, co se jmenuje po tobě, tak to snad bude stačit, ne?
V: ...devět, deset, dvanáct...
A: Schází ti jedenáct!
J: CO? KDE? ČEHO?
V: ...patnáct - cože? To abych to vzal od začátku.
J: Jakých jedenáct schází?
A: To neřeš! Nám teď schází 1500 metrů!
J: Prdím na Mecha, začínám přibržďovat už teď!
A: Ať se pak trefíme!
V: Jurij se trefí, než bys napočítal...
J: Ty už nepočítej s tím, že tě necháme někdy počítat!
V: Aby ses nepřepočítal.
A: Počítám - 750 metrů... 600 metrů...
J: Sašo, vidíš to?
A: Ne, nemám sedadlo u okýnka. 500 metrů... 400 metrů... co s tím tak házíš?
J: Něco zkouším... vydrž...
A: 200 metrů... 100 metrů... 50.... 30... 25.. KONTAKT! Jakto, že 22 metrů a kontakt?
J: Tak se pojď podívat z okna...

Ano, první Munární anomálie objevena. Je to jakýsi podivný pomník s tajemnými symboly. A ne, určitě to není práce nikoho z Jihokerbinské republiky, ti mají tu jejich klikyhákovou hatmatilku ještě nesrozumitelnější! (To UFO stejně prozkoumáme... píše mezi řádky tajemník UVKKK)
Jeb po svém akrobatickém přistání přemístil modul na povrch Munu. Kerbonauté provedli několik měření, odebrali vzorky a užili si hopsání. Paliva měli v nádrži ještě dostatek a tak se rozhodli, že přeletí ke druhé anomálii, která byla zaznamenána jen několik kilometrů jihovýchodním směrem. Přelet se zdařil, ale nikde v okolí nebylo nic vidět... Poučeni z nálezů na Kerbinu však s sebou vezli hloubkový detektor a tak se podařilo odhalit další monolit skrytý pod povrchem.

Poté se již rozhodli dostartovat zpět na oběžnou dráhu, kde se spojili s velitelskou částí a přestoupili. Munární modul ponechali na oběžné dráze pro další použití a ve velitelském modulu se vrátili zpět domů. Juriji (ne mechanickému, ale tomu živému) se podařilo dosednout opravdu královsky - nedaleko centra KKA


Vzhledem k velikému počtu anomálií se vedení KKA rozhodlo, že vyšle na oběžnou dráhu Munu vesmírnou stanici s velkou zásobou paliva a obytnou částí. Ta se setká s opuštěným munárním modulem Měsíčníku a bude ho postupně vysílat na povrch Munu. Jako nejvhodnější variantou bylo využití poslední verze PlanetTransporteru. Na jeho palubě se k Munu vrátila i naše zkušená trojice - Jurij, Alexej a Vladimir. Nebudeme čtenáře nudit, vše probíhalo podle plánu a doposud podnikl modul dva sestupy.

Při prvním byl objeven nádherný útvar - kamenný oblouk.

Při druhém byl pro změnu objeven nádherný útvar - kamenný oblouk (fotka musela být dodatečně zesvětlena, byla pořízena za tmy)

Při druhém přistání zbylo opět v nádrži paliva dostatek, aby Jurij s modulem "přesedl" o pár kilometrů jižněji. Proč? Bylo to místo přistání první munární sondy a byl tam také Munochodík, který potřeboval údržbu jako sůl.

Kompletní fotogalerie zde: http://lberan.rajce.idnes.cz/AnomalieMUN-1/

A nyní k další misi. Naše sonda Eveněra dorazila k Eve. Hladce dosedla na povrch a vypustila Evechodík.

Po několika měřeních vystoupala sonda do výšky, kam až jí stačilo palivo, a pak se zřítila. Cílem bylo vytvořit čerstvý kráter a odkrýt tak podpovrchvé horniny, které mohl Evechodík prozkoumat.

Kompletní fotogalerie zde: http://lberan.rajce.idnes.cz/Eve01/

A na co se můžeme dále těšit? KKA plánuje pokračování průzkumu anomálií Munu, další zásobovací let k Duně s výměnou kerbonautů a hlavně průzkum Joolu a jeho oběžnic. Na rýsovacích prknech se také připravuje mezihvězdná sonda, která by měla být schopná opustit soustavu Kerbolu. Bude však nutné let řádně naplánovat, aby sonda mohla "navštívit" co nejvíce planet a využít jejich gravitačního praku...

KSA zde ma dalsi report z cesty Kerberosu:

Nejprve bylo rozdodnuto pripojit externi nadrz s dalsim Xenonem akompenzovat tak kostrukcni nedostatek lodi.


Pak uz se letolo smerem k Joolu a zde posadku cekalo nemile prekvapeni. Vlinem spatne kontroly kvality doslo k zavade - destrukci vzper na externi nadrzi. Tim byla znacne snizena pevnost cele lodi /nadrz je uprostred/. Proto bylo treba snizit namahani lodi vynechanim areobrake, vhledem k mnoztvi paliva to nastesti nebyl problem.


Nasledoval prulet kolem Tylo

Prulet kolem Laythe

A pristani na Vall


Zde posadka provedla zamereni velkeho mnozstvi opracovanych kamenu neznameho puvodu.

A nasledoval let k mesici Bop a pristani.

Zde byla nalezena mrtvola neznameho druhu zvirete nazyvaneho Vesmirny Kraken.

Nasledoval opet start a setkani s Kerberosem a let k mesici Pol + Pristani zde.
Na mesici bylo nalezeno velke mnozstci zahadnych obracenych krapniku.

Nakonec nasledoval odlet zpet na Kerbin

Zde probehlo brzdeni opet bez areobrake pouze pro nasledne zakulaceni drahy se jiz posadka tento manevr odvazila pouzit a po uspesnem zakulaceni drahy se setkala s navratovym modulem.

Pristani probihalo dobre az do zaverecne faze.
Zde po nas opet nekdo hazel vodovodni trubky - nastesti urazil pouze 3 vzpery a pristani se podazilo i tak provest hladce.


Kerberos dorazil zpet s plnou hlavni nadrzi a temer prazdnou externi. Ted nevime zda konstruktery pochvalit za lod s extemnim doletem nedo jim vynadat za zbytecne plytvani a slendrianstvi pri konstrukci externi nadrze.

Zde kompletni fotodokumentace: http://imgur.com/a/5nBFe#0

mager42:
Zdar jaký je to mod na ty motory??? Díky za info

Mod je to - Near-Future Propulsion

http://kerbalspaceport.com/nearfuturepropulsion/

KSA hlasi ponekud neprijemnou zpravu:

nase posledni aktivity byly tak drahe ze jsme si museli vypujcit on 22 narodni banky, coz byla chyba.
Banka poslala exekutory kteri nam zabavili veskere rozestavene rakety i vybaveni a co hur nase vyvojove oddeleni je povazovalo za techlologicke spiony a smazalo veskera data vcetne zaloh.

Takze nyni jsme byli nuceni zacit odznovu a tak jsme vybudovali nove vyzkumne stredisko a rozhodli se zamerit na primarni vyzkum na ktery se podarilo ziskat vladni dotace takze nas nyni trapi pouze vývoj novych technologii.

Dobra zprava je ze se dari a je zde zprava z prvni pilotovane cesty na Mun.

Zde raketa Mun1 na rampe:

Po dosazeni obezne drahy posledni stupen nosne rakety poslal pristavaci modul na kolizni kurs s Munem /kosmicke smeti se snazime minimalizovat/ a po jeho oddeleni se provedla korekce drahy.


Nasledne Jeb v jednomistnem pristavacim modulu uspesne pristal a provedl odber vzorku ruzna mereni a nekolik materialovych pokusu. Po umisteni vlajky vzletl na cestu zpet.

Po nabrani kolizniho kursu s kerbinem odhodil pridavne nadrze a pomoci rezervni nadrze servisniho modulu navedl stroj na pristavaci trajektorii.

Pristavaci manevr probehl hladce a navratova kabina pristala do more kde byla vyzvednuta.



Zde kompletni fotodokumentace: http://imgur.com/a/7XDh2#0