forum.kosmonautix.cz

KSA hlasi pokracovani preruseneho pruzkumu vesmiru a to tentokrat misi na Eve. Z ekonomickych duvodu pouze nepilotovanym roverem/raketoplanem.

Sestavili jsme jej ze zbylych soucasti z minulych misi v orbitalnim doku a vzhledem k nenarocnosti dosazeni Eve se k transportu pouzil jeho vlastni pohon, pouze se pripojily pridavne palivove nadrze.



Prilet a zachyceni areobrakingem potrvrdil ocekavanou narocnost pristani v huste atmosfere a vysoke gravitaci Eve.

Nasledne pristani stroj prezil jen tak tak a to jen diky snizovani tepelne zateze obcasnymi zazehy motoru pro zmirneni rychlosti klesani.

Rover se po pristani osvedcil, pouze planovane prelety mezi ostrovy na Eve se ukazaly byt obtiznejsi nez se ocekavalo. Gliding index 50/1 je sice pekna vlastnost huste atmosfery, ale rychlost plachteni pouze necelych 40 km/h a vysoka palivova narocnost dosazeni potrebne vysky jiz tak pekne vlastnosti nejsou.


Cela fotodokumentace: http://imgur.com/a/RJlZb#0

Dobrý večer.. Ako sme nedávno avizovali, štarty rakiet tento víkend pokračovali. Po megaúspešnom lete superrakety K-1 light v dvojstupňovej verzii, kedy sa na obežnú dráhu dostala stanica VesmirLab nasledovalo dobudovanie stanice a nakoniec jej osídlenie troma kerbinautmi s loďou Kerbin-T. Tento víkend sa teda na potreby kozmonautiky konali tri štarty. 1x superraketa K-1 light a dva krát Semjorka. Všetky tri štarty boli 100% úspešné.
Začneme však demonštráciou plnej sily a hlavne dosahu jadrového nosiča IPEĽ.
Cieľ - ostrov na druhej strane planéty.
Odpaľovacia rampa - plávajúca plošina 1km od Barišnikovovho vesmírneho centra.
Štart!
Prvý stupeň na TPL horí celých 50 sekúnd. Celý čas letí kolmo hore a vyhorí vo výške 15 000 m pri rýchlosti 400 m/s

Rakety sa pomaly nakláňa a zároveň nasleduje zážih druhého stupňa na TPL. Ten horí 25 sekúnd arakete dodáva rýchlosť 1 500 m/s a najvyšší bod suborbitálnej balistickej dráhy sa nachádza vo výške 180 km.
Nasleduje zážih tretieho stupňa. Je na kerozín a kvapalný kyslík. Jeho natankovanie a príprava na štart trvajú 15 min.

Tretí stupeň upravil rýchlosť jadrovej hlavice na 2 000 m/s a zároveň nálož namieril priamo na ostrov.
Hlavica s tretím stupňom vstupujú do atmosféry. Táto časť rakety je chránená špeciálnym ablatívnym náterom, ktorý bez problémov prečká tepelné a mechanické namáhanie.

Po spomalení nasledujú posledné úpravy trajektórie a jadrová hlavica naráža do povrchu. Vybuchuje. Test bol na 100% úspešný a prípadní nepriatelia by nemali šancu prežiť.

Tak čo vy náckovia... Ešte stále si myslíte že táto hračka má dolet 20 km??

A teraz super správy z obežnej dráhy, kde momentálne na palube prvého orbitálneho laboratória žijú traja chrabrí kerbinauti. Majú tam 100 m3 životného priestoru. Z vybavenia je najdôležitejší teleskop VTM určený na pozorovanie Slnka. Jeho dizajn sa musel kvôli sabotáži a otočeniu dokovacích uzlov o 90° poriadne zmeniť. Naši šikovní inžinieri to však bez problémov zvládli. Nebude sa teda musieť sklápať jeden solárny panel. VTM sa dokoval radiálne na hlavný port. Sláva našim súdruhom inžinierom a technikom
VTM sa na obežnú dráhu vydal na špici Semjorky. Bol to zároveň tretí štart tejto rakety v plnej verzii. VTM bol tesne na hranici nosnosti. Veď vážil skoro osem ton!
VTM s druhým stupňom

VTM na obežnej dráhe

A tu už je VTM pripojený k VesmirLab-u. Gratulujeme!


Po skompletizovaní stanice prišiel na rad tretí pilotovaný let lode Kerbin-T. Všetko prebehlo bez problémov a loď s posádkou na palube sa bez problémov pripojila ku komplexu vážiacemu 40 ton.
Takto to vyzeralo po prílete.


Máme tu generála Fučiminavaja Kerbona, ktorý nám povie niečo o piotovanom lete na Mun.

G. Fučiminavaja: Tak v prvom rade by som chcel vyzdvihnúť úspešný let rakety K-1 light v dvojstupňovej konfigurácii. Je to veľký krok vpred. S munárnym programom e to však trochu ťažšie. Vývoj tretieho stupňa superrakety K-1 už bol prakticky ukončený, ale problém je s pristávacím modulom. A to nehovorím o plnej verzii rakety K-1, ktorá nás mala dopraviť na Mun. Tento hardware bude k dispozícii tak o dva mesiace.
Padlo teda rozhodnutie misiu okresať a na začiatok si vyskúšať jednoduché pristátie, denný pobyt a let späť. Tým sa otestujú niektoré kľúčové technológie a zníži sa riziko zlyhania. O tri týždne teda na Mun poletí trojica našich najlepších kerbinautov. Len jeden z nich však skutočne pristane v malom výsadkovom module a rýchlo sa vráti späť. Bude to akási príprava na veľké misie, pri ktorých sa ráta s až mesačnými pobytmi, s pristátím dvoch lunárnych modulov z ktorých jeden bude slúžiť na prepravu tam a späť a v druhom bude akási malá základňa. V ďalekej budúcnosti by sme tiež chceli na Mune vybudovať základňu s trvalou osádkou, kde sa bude lietať na dvojmesačné pobyty.
Na čo sa však môžeme tešiť už čoskoro? V prvom rade na ďalší Munochod. Ten bude štartovať na plnej verzii rakety Semjorka. Bude mať váhu jedna tona a mal by brázdiť povrch Munu až šesť mesiacov. Ešte pred samotným pilotovaným letom na Mun sa uskutoční robotická misia, pri ktorej sa pokúsime dostať na Kerbin nejaké munárne vzorky.
No a nakoniec, aj keď to s Munom nesúvisí, využijeme dostupné technológie na štúdium planét Duna a EVE. Čoskoro k nim pošleme dve takmer identické sondy.
Česť práci.

Dobrý abend, je tady pár skutečných slov z neskutečného Kerběcka!

V úvodu musíme zmínit překvapivou zručnost i žlutých rukou. Jejich nový teleskop s laborkou oplývá velmi inovativním vzhledem, zajisté i funkčností. (o žádném sabotérovi nic nevíme )
Dále musíme širokou celokerbinskou veřejnost pozvat k sledování nadcházející sportovně-kulturní události. ALE, jelikož nemáme žádný satelit, a cizí jsme nedokázali nabourat, tak si nejspíš budete muset počkat na reportáž.
Závod se bude konat tuto středu za příznivého počasí. Večer snad bude avizovaná reportáž.

Více nebudeme prozrazovat. Snad jen to, že vyhrát může pouze kerb se stupidity a courage na maximum

Závěrem zveřejníme pár snímků z testů stále ještě vyvíjených prototypů letounů VTOL (dali se to tak nazvat):


a


Druhý s pracovním názvem "vejce" má slibnou budoucnost

Zábavě zdar, KSP zvláště.

A máme tu další díl rubriky "Poznáváme zajímavosti naší planety" v pondělní příloze Zeleného práva
Několikanásobný hrdina Koněvského Krasu soudruh poručík Jurij Kermanov se po několika dnech vrátil z náročné cesty, během které urazil tisíce kilometrů a učinil hned několik převratných objevů.
Jako dopravní prostředek mu posloužil letoun KiG-2 v jednomístné verzi, určený pro velmi dlouhé lety.
Jurij se s tímto strojem vydal nejdříve na dlouhý let směrem k severnímu pólu, kde byla za polárním kruhem nalezena jedna z anomálií - slabý signál neznámého původu. Nikdo z našich odborníků nebyl schopen ho rozluštit.
Už když provedl nízký přelet nad oblastí, odkud signál vycházel, došlo mu, že není něco v pořádku.

Ano, na fotografii je skutečně vidět létající - tedy teď již havarovaný talíř. Jurij našel vhodné místo pro přistání - zamrzlou vodní plochu hned pod svahem s havarovaným UFO. Po pečlivém přezkoumání objektu došel k závěru, že:
buď za a) je objekt vyroben na Kerbinu technologií, která mu není známa
nebo za b) objekt pochází "odjinud"
na každý pád za c) píchnu sem vlajku, ať to najde ohledávací tým a já se raději rychle zdekuju...

A jak si usmyslel za c), tak taky udělal. A vydal se podle instrukcí hledat zdroj druhého, nepravidelného signálu, který vycházel z údolí pod horami na jih (od severního pólu je vlastně všechno na jih...)
po dalším letu se dostal nadohled a nevěřil vlastním očím... další základna s odpalovací rampou. Vzhledem k tomu, že mu začalo docházet palivo, uvítal možnost, že by si tu dotankoval. A tak přistál na mírně zvlněném terénu u tajemné základny.

Ta však byla zcela opuštěná. Ani kapka kerosínu.

Ale odkud jde ten signál? Tu si povšiml, že se radar stojící opodál stále otáčí. Co ho pohání? Po bližším prozkoumání okolí základny si všiml, že u radaru ze země vyčnívá monolit - velmi podobný těm, které byly nedávno nalezeny i na jiných místech planety... (na snímku vpravo - před radarem)

Že by to mělo spojitost? Ať tak, nebo tak, pocítil Jurij opět nutkavou potřebu realizovat plán c), vlajku zapíchl, ale na odlet neměl palivo. Požádal tedy o spěšnou zásilku několika set litrů kerosinu. A vzhledem k tomu, že neznal PSČ, zadal pouze souřadnice. Okamžitě byla vyslána na oběžnou dráhu raketa s palivem a přečerpávacím systémem, která pak dosedla několik desítek metrů od letounu.

Jurij doplnil palivo, počkal až se rozední a vydal se na cestu za další senzací. Sonda mapující terén Kerbinu zaznamenala v horách uprostřed pouště podivnou strukturu, která přímo žadonila o to, aby si jí někdo všímal. Jenže když Jurij dorazil na místo, byla tam jen holá pláň...

Až po použití hloubkového scanu se zobrazil na monitoru výjev jako z pohádky o Princi Kegiptském...

Šestice pyramid a jakási socha musejí být nejspíše upomínkou na dávné časy. Co skrývají a jaký je jejich skutečný původ však zůstane opět na nějakou dobu otázkou... snad se nám povede při některé další expedici odkrýt alespoň část pravdy... ovšem nejprve bude třeba odkrýt hodně půdy.
Jurij již déle nelelkoval a rozhodl se odletět. Paliva měl tak akorát na cestu do centra KKA. Jen musel překonat velmi nepěkný strmý sráz přímo před "čumákem" KiG-2. Díky vynikajícím manévrovacím vlastnostem letounu, dechberoucím schopnostem pilota a také proto, že nádrže byly z velké části prázdné, se to podařilo.

A nakonec se Jurij vrátil se všemi údaji, fotografiemi a silným pocitem zadostiučinění a hladu na základnu. Další metál na cestě...

A zde je zaznamenaná jeho strastiplná cesta

ludan: moc pěkné a s výborným textovým doprovodem.

EDIT: nahrazeno nevhodně použité slovo balast

Guten den, přejeme ze SRK.
Přinášíme jistě všemi očekávanou reportáž z dnešního závodního dne. Díky speciálnímu softwéru Vám můžeme představit fotoreportáž záznamu v reálném čase. Proto ihned přepojujeme do studia na začátek závodu....

H: Přejeme krásný a slunečný den ze studia přímo uprostřed všeho dění, od mikrofónu vás zdraví Uwe a Helmut.



H:Snad i díky počasí přišla spousta diváků, co myslíš Uwe?



U: Ááno, díky dnešní návštěvnosti jistě vznikne skvělá atmosféra, ale teď Helmute uveď o čem závod "Báječní kerbi na létajcích strojích" vlastně je.
H: Jistě jste mnozí čekali nudný závod typu letu na severní pól a zpět na čas, ale dnes půjde zcela o něco jiného. Jak vidíte, přímo před hlavní tribunou se nachází tato rampa, která je hlavním elementem dnešního závodu. Ano, jak již jistě tušíte, půjde o skoky různých strojů doplněných o libovolný pohon. Podmínkou je instalace padákového řešení, pro bezpečný doskok.




H: Závodníci měli 2 dny na sestrojení a krátké otestování svých strojů. Závod probíhá o dvou pokusech, kde si nakonec sami jezdci určí, který výsledek chtějí zanést do tabulky. Mají k dispozici rozjezdovou dráhu, kterou mohou využít dle svého uvážení, avšak na koncové hraně rampy musí mít vypnuté všechny pohonné agregáty, v opačném případě je to bráno jako přešlap a výsledek nemůže být uznán. Měření probíhá podle světelných bodů 1-5.



H: Do dnešního závodu se přihlásili tři odvážní jezdci. Nebudeme to protahovat Uwe, představ prvního závodníka.
U: Ááno, na start se chystá Jebediah se svým vozem Jebmobil, kde je chytře využito proudového motoru, bude mu to na výhru stačit?



U: Jebediah se již staví na startovní čáru...roztáčí motor a vypadá to, že chce využít techniky, kdy se zabržděným vozidlem roztočí dmychadlo na plné otáčky a pak odbrzdí...a je to tak...



H: A odstartoval...rychle nabírá rychlost...na prahu rampy dosahuje rychlosti 60m/s...óóuu na rampě mu praskají obě zadní pneumatiky...po vymrštění je vidět, že se stroj dělí na dvě části a odpadá část jeho pravé zadní nápravy...



H: blíží se k zemi...nakonec ve snaze o co nejlepší výsledek otvírá padáky těsně nad zemí...vinnou nedostatečného zbrždění se mu rozpadá i zbytek jeho přídě...dopad ale nebyl nijak tvrdý, vše je v pořádku



H: Tak se podívejme kolik má Jebediah bodů v prvním skoku...
U: Ááno, a má 2,5 bodů.


/Jebediah absolvuje svůj druhý pokus, průbeh vypadá podobně, ale svůj první pokus nepřekonává. Zůstává tedy na 2,5./

/Po každém pokusu je doskočiště uklizeno/



H: A koho to vidíme se připravovat teď Uwe
U: Ááno, na start se chystá Bill na svém velice minimalistickém stroji. Bill sází na malou hmotnost a výstřel pomocí raketových minitrysek. Uvidíme Helmute jestli zvolil správně
H: Jen se trochu obávám o jeho bezpečnost Uwe



U: Ááno, Bill stojí na startu a připravuje se.....rozdíždí se...jede.....jede..........jede............k rampě se blíží rychlostí 8 m/s...za prahem rampy tasí svůj trumf



U: a Bill byl doslova vystřelen z rampy...předvádí několik salt vzad...začíná klesat....a celkem brzy vystřeluje oba své padáky...poklidně dosedá na povrch...vyskakuje ze svého stroje a........a........a zvrací...



U: Tak a jaké má skóre Helmute?
H: Počkáme si na grafiku...a tady vidíme, že dosáhl na 1,6 bodů



H. Právě jsem Uwe dostal zprávu, že se Bill svého druhého pokusu vzdává a je spokojen s prvním výsledkem.

H: Na řadě je poslední závodník. Je to Bob s vozem Ulrich 650. Vysloužilý náklaďák odkoupil od armády a upravil pro své potřeby. Číslovka zřejmě udává výkon toho monstrózního monstra na korbě, co Uwe?



U: Ááno, máš pravdu, taky to ale vypadá, že kromě osazení obří pohonné jednotky nebyly na voze provedeny žádné úpravy, mám Helmute obamy o životy nás všech.
U: A Bob už se rovná na startovní čáře....podle výměny gest se svým týmem, se pokusí o podobný kousek jako Jebediah na začátku závodu, tedy nastaví plný výkon motoru a provede zážeh...Helmute okolo motoru to začíná jiskř..
PRÁÁSK...ohlušující rána bez servítek oznámila zážeh motoru
H: uuááá, stroj vypálil vpřed...



U: ...během vteřiny se přibližuje k prahu rampy rychlostí 124 m/s, hned po nájezdu na rampu to nevypadá dobře Helmute....podvozek se drtí, do okolí létají kusy náprav, rám se zmýtá, jeho spoje doslova explodují...levý horní roh rampy bere stroj sebou...



H: Ajajáááj tohle nedopadne dobře...při vymrštění to vypadá, že Bob ztratil vědomí....vzduchem letí torzo jeho závodního stroje..



H: Rychle se začíná blížit k zemi...padáky nevystřelují....stroj dopadá na zem a očesává se o poslední díly, které na něm zbyly...



U: Na závodišti nastalo hrobové ticho...celá tribuna vestoje vyhlíží co se bude dít...
H: Pozemní personál nám hlásí nález kabiny...



U: Kam až se dostala Helmute?
H: Jeho kabina se zastavila na čísle 4,4 bodů



H: Hlásí se pozemní personál se záběry blížšího ohledání kabiny....jezdec je živý a pomalu nabírá vědomí!!!
U: To znamená, že se Bob stává na první pokus vítězem!



H: Celé Kerběcko gratuluje vítězi k historicky prvnímu zisku titulu.
U: Se záverečným ceremoniálem se od mikrofonu loučí Helmut (paží ukazuje na kolegu)
H: A Uwe (paží ukazuje na kolegu)


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Omlouvám se za délku příspěvku, dám teď na chvíli pokoj...

Edit: Došlo k drobné redakční korekci...bo aji autor z toho byl volajakaký zmetěný

Tak tohle byla paráda. nemluvím jen o stylu psaní, ale hlavně o technickém provedení celé události! Super - je vidět, že sis s tím fakt hrál.

Vielen Dank! Krásné rozptýlení v práci

„Dobyli jsme Laythe!!!“ s tímto tučným titulkem vycházely noviny po celém Kerbinu. TSSS dokázala nemožné. Vyšla ze svého utajení, aby ukázala světu svůj úspěch.Všechny zelené tváře oslavují, neboť je to úspěch celého národa a ne jen jednotlivce. „Byl to bláznivý sen, který se naplnil!“ prohlásil prezident kmenové rady Zelenopysku Šuka Hošiky.

Přinášíme vám žhavé informace, které TSSS poskytlo veřejnosti.

Tiskový mluvčí Nekukej Načosi k celé události uvedl: „Pro úspěšnost celé mise, tedy osídlení Laythe, bylo nutné prozkoumat atmosféru a teploty, které na Laythu panují. O atmosféře se vědělo, avšak vědci si lámali hlavu s hustotou atmosféry. Primárně důležité bylo zjistit, zda na přistání bude stačit obyčejný padák bez podpory brzdících motorů.
Od vesmírné stanice Exodu, kroužící kolem planety, se proto odpoutala sonda a během pár minut vstoupila do atmosféry. Přálo nám štěstí a trefila se rovnou na pevninu, kde bez poškození přistála jen za pomocí padáků. Bylo to objev, na který všichni čekali.

Již od této chvíle dostali práci projektanti, kteří se snažili navrhnout co nejlepší ubikace pro kolonizátory. Současně s tím započala stavba heavy hardcore rakety.
První verze neměla potenciál dostat 200 tun na LEO, proto byl vývoj přerušen a začalo se od píky znovu.
Druhá verze rakety přinášela požadované ovoce. Mohlo se tedy přejít k testování, na vrchol byla zavěšena maketa Laythské pozemní stanice, aby simulovala hmotnost celého komplexu.
Start byl úspěšný a pracovníci se radovali z nové rakety s úžasnou nosností, která jednou jistě dopraví kerbíky, až ke hvězdám.
Nyní nastal vážný technický problém. Bylo nutno zajistit, aby se všech 50 kerbíků dostalo bezpečně na Laythe. S nápadem vypustit samostatně obytné jednotky, přišel Elvis Kerman. To se však po mnoha testech ukázalo jako nevýhodné. Zvláště kvůli velké oblasti rozptylu samotných bytů při sestupu.
Na řadu přišel projekt od Leonarda Da Kermana, který přišel s názorem, že základna zkompletovaná dohromady je přece lepší, ekonomičtější a hlavně estetičtější. Všichni byli nadšení, a jakmile Leonardo odprezentoval svou práci, všichni se dali s chutí do díla.
Po únavném testování přišel na řadu den D. Všechno bylo připraveno i krásná temná noc, kerbonauti napjatě vyčkávali ve svých modulech. Zážeh a vzlet 2000 tunového monstra se povedl na výbornou. Bylo krásné sledovat jak se dílo kerbinkých rukou řítí do kosmu. Druhý stupeň však měl menší tah a raketa začala ztrácet rychlost. Všem ve středisku zatrnulo. Jeden šikovný zelenáč objevil, že někdo nenaprogramoval pomocné motory. Musel to tedy udělat za chodu, avšak systém byl přetížen natolik, že než motory naskočily, bylo už pozdě. Kerbonauté byli nouzově katapultováni a mise tím nadobro skončila.
Bylo to velké zklamání, ale TSSS brzy vytvořila nový kus. Jediné co pozměnila, byl program, který raketu řídil za letu. Start se opakoval.Vše bylo v pořádku i pomocné motory pracovali jako hodinky, ale raketa u druhého stupně opět ztrácela rychlost. V tom ředitel TSSS zařval: „Do prkenný podlahy, řekl jsem 50 kerbíků ne 74!!! Koho napadlo posadit na raketu 74 kerbíků, tohle přece nemůžeme zvládnout na jeden zátah!!!“
Zatímco se na padácích nouzově snášela celá základna se 74 kerbíkama, ve vesmírném středisku se pracovníci rozdělili na dva tábory.
Jedni chtěli opravdu vystřelit 74 kerbíků, prý kvůli tomu, aby v dalších pokoleních nevznikali genetické mutace z následků vzájemného křížení. Počet 74 toto nebezpečí eliminuje na minimum. Tomu ovšem nechtěl věřit šéf celého projektu. Byl však přemluven raketovými inženýry, kteří slibovali, že i s tímto počtem bude mise úspěšná.
Vyměnili šest malých pomocných motorů za dva nejvýkonnější. Postavili raketu na odpalovací rampu a pak už bylo slyšet jenom 10, 9, … 3, 2, 1 zážeh! Celý kolos se vznesl s nehorázným rachotem. První stupeň byl bezproblémový. Všichni ve středisku očekávali, co se bude dít, až začne pracovat druhý stupeň. První odpadl a hned se rozžhavily motory druhého. To co viděli ve vesmírném středisku na monitorech, je znervóznilo. „Raketa opět klesá, zvedněte rychle výkon, hned!!!“ hlásil vedoucí letu. Tah byl navýšen, a ztrácení rychlosti zpomalovalo, až se rychlost začala zvyšovat. Nyní vše vypadalo dobře a z nejhoršího bylo všech 74 kerbonautů venku, avšak to ještě nevěděli, co je čeká na konci kerbolské soustavy… (pokračování příště)

Ještě že jsem si to přečetl až teď ráno, jinak bych večer nemohl usnout - jsem napnutý, jak to dopadne
A ta gigantická raketa je působivá. Kdy bude další díl?