forum.kosmonautix.cz

Chandra pozoroval rentgenové ozvěny činnosti zdroje Sagitarius A (náš domácí černý obr sedící v centru mléčné dráhy). Šlo o odrazy záblesků pozorovatelné na plynových mračnech v blízkosti tohoto exempláře supermasivní černé díry. Původní záblesky pravděpodobně mají původ v doprovodných efektech provázejících pohlcování větších shluků materiálu či zbytků z nějaké hvězdy nebo planety.
Tyto záblesky se odehrály v době kdy rentgenové pozorování nebylo možné vůbec nebo jen - v porovnání s dnešními možnostmi -v omezené míře, ale protože tyto ozvěny museli díky odrazu na zmíněných mračnech urazit delší cestu, tak je můžeme pozorovat dnes a usuzovat tak na aktivitu Sagitarius A z doby pro jinak nedosažitelné. Lze usuzovat že oblast v blízkosti naší domácí černé díry byla před několika sty lety v rentgenovém oboru nejméně milionkrát jasnější. Tato rentgenová obdoba notoricky známé zvukové ozvěny vznikla fluorescencí na atomech železa.
Získaná data jsou samozřejmě o to cennější, že se jedná o dlouhodobé pozorování (v průběhu 12-ti let) provedená jedním přístrojem, takže se dvě různá vzplanutí dostala do téhož souboru pozorování.

http://chandra.harvard.edu/photo/2013/sgra_echoes/

Chandra si posvítila na galaxii NGC 6946 vzdálenou 22 milionů světelných let. V jejích ramenou v minulém století vzplálo osm supernov, což jí dalo přízvisko ohňostrojová galaxie. Chandra zde nalezla pozůstatky po třech nejstarších explozích pozorovaných v rentgenovém spektru.
Níže přiložený snímek je kompozitní - Chandra se postarala o fialové oblasti. Díky havajské observatoři Gemini byly do obrázku přidány vrstvy červené, žluté a azurové barvy.

První RTG snímky komety ISON detektoru Chandra!!!



zdroj: http://www.isoncampaign.org/potw-nov11

Napřed si trošku přihřeju polívčičku. Nevím jak kdo, ale já studenou nerad.

Emise zmíněná v předchozím příspěvku vzniká při zpětné rekombinaci silně ionizovaných atomů slunečního větru s elektrony vyráženými z povrchu komety. Zmiňoval jsem to ve čtvrtém dílu rentgenové astronomie.

Dále tu máme čerstvé zprávy z binárního systému 4U1630-47. Černým dírám už vidíme až do talíře. Zdá se že jim nechutnají těžké prvky.

XMM-Newton se zaměřil na polární výtrysky z tohoto sytému, kde přišel na stopu železa a niklu (inu - Hliník se odstěhoval do Humpolce). Fakt, že záporný náboj ve výtryscích běžně přítomných elektronů je zde doplněn atomy těžkých prvků (namísto kladně nabytých antičástic elektronů - pozitronů), které jsou tu urychleny na cca. třetinu rychlosti světla ukazuje na to, že takto je z okolí černých děr odnášeno mnohem více energie než se dosud myslelo.

Dvou pozorování v rozmezí několika týdnů se účastnil nejen Newton, ale také australská radiová observatoř ATCA. I přes malé časové rozmezí se oba soubory pozorování silně lišily v radiové aktivitě. Zatímco poprvé nebyla v radiové oblasti pozorována žádná aktivita, tak v druhém případě byla přítomna radiová emise typická pro aktivní výtrysky. Je proto zřejmé, že k jejich aktivaci muselo dojít během krátké doby mezi oběma pozorováními. Tak rychlá změna je poněkud překvapivá.

Zdroj

a abych si zasloužil tu novou frčku tak přidám ještě takové "malé" mlsání. Podívám se na ní až za chvíli, až budu mít trpělivost čekat na start Windows.

http://goo.gl/AlCEkZ

Jedná se o plně 3D model zbytku po výbuchu supernovy Cassiopeia A.

Pokud to někomu nefunguje, jako mě, tak tady je video.

Zajímavostí je, že za účelem vytvoření tohoto modelu byl použit software, který si vysloužil přezdívku "Astronomical Medicine". tento unikátní software totiž spojuje zkušenosti z astrofyziky a lékařských aplikací. Díky této velice úzké a oboustranně prospěšné mezioborové spolupráci tu dochází k přímému ovlivnění kvality medicínské vědy astronomií. Nástroje a techniky jsou tu záměrně vyvíjené tak aby bylo možné jejich nasazení i v jiných oborech než je astronomie a medicína.

Parádní

Fermi učinila velmi velmi zajímavé průlomové pozorování. Pozorovala gravitační čočku. Jasně gravitační čočka je stará vesta, ale ne v rentgenovém oboru. Neodpustím si název pozorovaného objektu B0218 357, jedná se o supermasivní černou díru (blazar) o hmotnosti několik milionů až miliard sluncí. Čočkující objekt byla nějaká blíže nespecifikovaná "nudná" spirální galaxie. samotný B0218 357 není pro astronomy neznámý objekt, už dříve tu byly snahy z jeho pozorování dále zpřesnit Hubbleovu konstantu.

Více na webu Nasa.

Paráda!

V datech XMM-Newtona byl nalezen nový (rozuměj: nově vzniklý) magnetar. Nalezla ho studentka Ping Zhou z Nanjing University. Pokud máte někdo zájem ještě o nějaký výživný název pak dotyčný magnetar se jmenuje 3XMM J186536.6+003317. Zajímavější je, že je to teprve devátý případ takto pozorovaného zrození magnetaru. S rotační dobou 11,56 sekund je to nejpomalejší magnetar s doloženým datem narození.

K porovnání snímky z března roku 2007 a září 2008, někdy v této době se magnetar objevil.