forum.kosmonautix.cz

buber píše:

Snoopy píše:Takže jenom gravitační zachycení?

Hezký den .. A je vůbec čisté "gravitační zachycení" možné ??
Já se domnívám že sonda které vstoupí do gravitační domény
řídícího tělesa (a nesrazí se s ním) na jiném místě tuto doménu
opustí relativní rychlostí (ve vztahu k řídícímu tělesu) rovnající
se rychlosti vstupní ...

Započítaj do svojich rovníc aj pohyb a rotáciu planéty a vyjde ti, že grav. prak fakt funguje

Také si také myslím že vždy (i třeba u Jupitera) je nutný motorický manévr
,nebo jiná forma snížení vzájemné rychlosti (aerocapturing apod) .
Existence gravitačního praku na tom nic nemění neboť i u
gravitačního praku je rychlost odletu relativně k planetě stejná
jako rychlost příletu .

Velín:

buber píše:Také si také myslím že vždy (i třeba u Jupitera) je nutný motorický manévr
,nebo jiná forma snížení vzájemné rychlosti (aerocapturing apod) .
Existence gravitačního praku na tom nic nemění neboť i u
gravitačního praku je rychlost odletu relativně k planetě stejná
jako rychlost příletu .

S tým gravitačným prakom sa teda veľmi mýliš. Sonda JUNO pri druhom gravitačnom praku okolo Zeme (bolo to relatívne nedávno) zrýchlila o približne 7,3 km/s alebo tak nejak... A to je teda poriadne veľký nárast rýchlosti. Najprv si o tom radšej niečo prečítaj... Odporúčam wikipédiu, tak je to celkom pekne spracované
Gravitačný prak sa ale bohužiaľ nedá použiť ak chcete vstúpiť na obežnú dráhu planéty. to umožni iba nejaké to spomalenie chemickým motorom.

Gravitační prak se dá použít i při brzdění u planety (při uvedení na oběžnou dráhu). Samotná planeta umožňuje změnit směr rychlosti sondy vůči ní, ale ne její velikost. K tomu je potřeba využít nějaké těleso, které už okolo planety obíhá. Třeba Galileo takhle využila ke zbrzdění Io. Takže u Marsu je to celkem k ničemu (Phobos a Deimos mají příliš malou hmotnost), ale dá se to použít u Země a plynných obrů a zřejmě i u Pluta.

MAchi: A Messenger brzdil s pomocí Venuše.

Gubarev píše:MAchi: A Messenger brzdil s pomocí Venuše.

Dokonca aj pomocou Merkúru tri roky predtým, než sa dostal na jeho obežnú dráhu

Jojo, je mazec, jak u Slunce je problém, zpomalit i zrnko písku...

Samo1995 píše:

buber píše:Také si také myslím že vždy (i třeba u Jupitera) je nutný motorický manévr
,nebo jiná forma snížení vzájemné rychlosti (aerocapturing apod) .
Existence gravitačního praku na tom nic nemění neboť i u
gravitačního praku je rychlost odletu relativně k planetě stejná
jako rychlost příletu .

S tým gravitačným prakom sa teda veľmi mýliš. Sonda JUNO pri druhom gravitačnom praku okolo Zeme (bolo to relatívne nedávno) zrýchlila o približne 7,3 km/s alebo tak nejak... A to je teda poriadne veľký nárast rýchlosti. Najprv si o tom radšej niečo prečítaj... Odporúčam wikipédiu, tak je to celkom pekne spracované
Gravitačný prak sa ale bohužiaľ nedá použiť ak chcete vstúpiť na obežnú dráhu planéty. to umožni iba nejaké to spomalenie chemickým motorom.

Pane kolego, když reagujete na mé příspěvky tak si je alespoň přečtěte ..
Vy m.j. nechápete že navýšení rychlosti (např.) sondy JUNO je vůči heliocentrické
vztažné soustavě.. , nikoliv vůči "použité" planetě ..
Jako dobrý zdroj poznání doporučuji např. Antonína Vítka ..

Kluci, jsme trošilinku mimo téma, tak to sem aspoň tématicky vrátím.

Mangalyaan překročila oběžnou dráhu Měsíce a stala se tak nejdále pracující indickou družicí.

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Mirek Pospíšil