forum.kosmonautix.cz

Článek a video jsou sice v angličtině a nemohu se teď o nich více rozepisovat, protože já se
pro změnu zase učím psát česky. (Dnes jsem poprve přepnul na CZ klavesnici a diakritiku)
Článek se da přeložit víceméně snesitelně pomocí browseru - tedy česky - prohlížeče (snažím se
teď vyhledávat slova s početnou diakritikou )
Obojí je zajímavé - v článku jde ponejvíc o naše omyly ohledně formování planet a jak nám v tom
pomohlo studium extrasolárních planet (nejen díky Keplerovi), video se věnuje výsledkům pozorování
terrestrické planety Kepler-10b.

Vše, co víme o planetách, je špatně
http://www.bbc.com/future/story/2013091 ... ed-problem

Rocky Extrasolar Planet: Kepler-10b


A jedna rozměrová infografika:

Zajímavý projekt: Univerzita v Arecibu vypracovala ve spolupráci s místními astronomy
podrobné mapy blízkých hvězd a jejich případných extrasolárních planet. Rozlišení map
je až 8000x4000px, po otevření linku stačí kliknout na patřičnou mapu pro velké rozlišení:

http://phl.upr.edu/library/media/mapofn ... exoplanets

Tak právě padla hranice "1000" v počtu potvrzených exoplanet.
Chronologický přehled dosud objevených:

Tým astrofyziků německé Aerospace Center (Deutsches Zentrum für Luft-und Raumfahrt, DLR), s
polu s německými a evropskými kolegy, objevil nejrozsáhlejší planetární systém k dnešnímu dni -
navíc velmi podobný tomu našemu. Kolem hvězdy KOI-351 obíhá sedm planet - to je více než v
ostatních známých planetárních systémech. Navíc jsou i podobně uspořádány: vnitřní kamenné
(terrestrické) planety jsou blíže k mateřské hvězdě, následovány plynnými obry dál od hvězdy.
Systém je sice kolem hvězdy víc "natěsnán", ale i tak připomíná ten náš.
Tři ze sedmi planet mají periodu oběhu 60, 211 a 331 dní - podobně jako Merkur (87,9 dne), Venuše
(224,7) a Země. Ovšem ty tvoří pásmo planet vnějších. Ty vnitřní mají periody 7, 9, 92 a 125 dní.
Nejvzdálenější planeta se nachází od hvězdy přibližně jednu astronomickou jednotku (150 mil.km),
takže planetární systém je natěsnán do prostoru Slunce - Země.

NASA a ESA chystají další vesmírné teleskopy
Vesmírný teleskop amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) přinesl po svém vypuštění v roce 2009 do výzkumu cizích světů revoluční změnu a nyní se připravuje řada dalších misí na tomto vědeckém poli. V následujícím desetiletí chtějí NASA a Evropská kosmická agentura (ESA) vypustit přístroje, jež by mohly objevit tisíce dalších exoplanet (planet mimo sluneční soustavu) a detailněji probádat nejslibnější z nich, podobné Zemi, napsal server Space.com.
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/space- ... sone_share

Objev exoplanetárního systému u hvězdy Fomalhaut způsobil počátkem předloňského roku velké pozdvižení napříč populárně vědeckým světem, tehdy se objevovaly palcové titulky o tomto zjištění i na ryze komerčních webech, které se běžně výzkumem vesmíru nezabývají buď vůbec, nebo velmi okrajově. Hvězda Fomalhaut si víc než bombasticky zažila svých patnáct minut slávy a byla katapultována mezi nejznámější objekty mimo naši sluneční soustavu.

Patří mezi ty nejjasnější hvězdy na obloze a náleží do souhvězdí Jižních ryb. Jde o hvězdu třídy A hlavní posloupnosti a podle měření satelitu Hipparcos se nachází asi 25 světelných let (necelých 8 parseků) od nás. Za poslední léta byla hvězdnému systému Fomalhaut věnována spousta článků, za ty české stojí za to zmínit třeba ty z webu osel.cz (1). Systém planet u Fomalhaut A se tak stal jedním z nejznámějších z už více než osmi set potvrzených extrasolárních planetárních systémů.



18. prosince 2013 se na výsluní dostala druhá složka tohoto hvězdného systému – Fomalhaut C. Mezinárodní tým astronomů Herschelova kosmického dalekohledu oznámil, že pozoroval kolem této nejméně hmotné hvězdy celé soustavy ještě něco zajímavějšího – vlastní stabilní kometární disk. Výsledky byly oznámeny v pravidelném měsíčním oznámení Královské astronomické společnosti.

Fomalhaut C (také označovaný jako LP 876-10) je slabě zářící červený trpaslík, který můžeme pozorovat jen pomocí silnějších dalekohledů a který byl objeven teprve v říjnu loňského roku. Hubbleův kosmický teleskop pozoroval kometární prstenec a poté v roce 2008 přímo detekoval exoplanetu u jasného člena hvězdného systému Fomalhaut A. Jde o první případ, kdy byly nalezeny kometární prstence u dvou složek jednoho hvězdného systému. Obě složky jsou od sebe vzdáleny 2,5 světelného roku a vědci se teď snaží odhalit, jestli spolu oba kometární pásy můžou souviset i přes tak obrovskou vzdálenost (jde o jedny z nejvzdálenějších složek zatím pozorovaných hvězdných systémů).
http://www.ras.org.uk/

Kepler 22-b je zatím exoplanetou číslo jedna Jde totiž o první zemi podobný objekt, objevený teleskopem Kepler. Ale ještě důležitější je fakt, že jde o těleso nacházející se v tzv. obyvatelné zóně – ideální vzdálenosti od mateřské hvězdy, která umožňuje existenci vody v tekutém stavu – jedné z hlavních podmínek pro vznik života tak jak ho známe.



Už jen termín “obyvatelná zóna” by vydal ne za článek, ale rovnou za knihu. Tvoří jej množství faktorů, z nichž vzdálenost planety od hvězdy je pouze jedním. Dalším z mnoha je stabilita samotné hvězdy. Existuje mnoho typů hvězd, jež existenci života vylučují, ať už jde o hvězdy malé, jako neutronové hvězdy, nebo magnetary, které do okolního prostoru uvolňují smrtící záření, nebo naopak hvězdy velmi hmotné, které žijí sice bouřlivým, ale o to kratším životem, aby se v jejich okolí mohly vyvinout vyšší formy života.

Ale i malá a klidná hvězda, jakou je naše Slunce, tvoří zdroj nebezpečného záření. Proto je dalším významným faktorem pro udržení života na planetě existence atmosféry jako ochrany před touto potencionální hrozbou. Na prvním obrázku je vyznačena obyvatelná zóna našeho vnitřního slunečního systému, jakož i exoplanety Kepler-22b. Dále je možno srovnat přibližnou velikost těles. Kepler-22b je nejmenší planetou, nalezenou v rozmezí obyvatelné zóny, ale i přesto je 2,4x větší než Země.
http://www.fromquarkstoquasars.com/kepl ... earth-2-0/

pro novou generaci exoplanetárních teleskopů je zatím jen v plánech designérů,
ale jde o hodně zajímavý koncept. Výhodou dvojsegmentového řešení je možnost
opětovného využití s každým novým kosmickým detektorem.
http://planetquest.jpl.nasa.gov/video/15